Raketoplán STS

12. listopadu 1981 podruhé odstartoval raketoplán Columbia na oběžnou dráhu – bylo to poprvé, co se do vesmíru opakovaně vydala pilotovaná loď. Na palubě byli Joe Engle a Richard Truly a v nákladovém prostoru poprvé manipulátor RMS neboli Canadarm. Bylo to podruhé a naposled, co byla palivová nádrž natřena na bílo. Předstartovní problémy si vyžádaly opakovaný odklad startu. Start však proběhl bez komplikací, třebaže posádka měla namále – už při tomto letu se objevil problém s O-kroužky na startovacích boosterech SRB, které málem byly prohořené, jak se ukázalo z poletové analýzy. Pobyt na oběžné dráze byl naplánován na 125 hodin. Již několik minut po startu však začala vykazovat odchylky od normálu jedna z palivových baterií, po pěti hodinách vysadila úplně, a vedení letu se rozhodlo let dramaticky zkrátit na 54 hodin. Přesto se cíle letu podařilo splnit na 90 % a raketoplán 14. listopadu přistál na Edwardsově letecké základně.

Raketoplán Space Shuttle systému STS byl extrémním strojem. Používal absolutně nejsilnější raketové motory na světě, nejsilnější motory střední třídy, dokázal vynést na oběžnou dráhu 7 členů posádky a 20 tun nákladu. Vyznačoval se velkou spolehlivostí a velkým výkonem. Právě o něm je tento dokumentární film, který pojednává o všech jeho klíčových komponentech i průběhu letu.

Dvě slečny natáčejí start raketoplánu Endeavour. Zřejmě jsou na startu poprvé, jsou natěšené. Se zpožděním (kvůli vzdálenosti) k nim však dorazí zvuková vlna… a vše je najednou jinak 🙂

18. 8. 1994 měla startovat mise STS-68 raketoplánu Endeavour. V průběhu zážehu motorů SSME, kdy běží RSLS (Redundant Set Launch Sequencer), však počítače detekovaly zvýšenou teplotu na motoru #3 a start zrušily. Bylo to poslední RSLS abort v historii letů raketoplánu.

Přesun raketoplánu Discovery z Orbiter Processing Facility-1 a raketoplánu Atlantis z VAB do OPF-1. Raketoplány se chystají na umístění ve svých nových domovech – v muzeích.

Raketoplán je nejsložitější stroj, jaký kdy byl postaven. V tomto dokumentárním filmu od NASA se seznámíte s jeho historií, přípravou na let i samotným letem.

V tomto videu se můžete podívat na let STS-31 očima astronautů, účastníků mise, kteří záznam z letu také komentují.

1. února 2003 byl krásný, zimní chladný den. Ten den odpoledne SEČ se měl z oběžné dráhy vrátit raketoplán Columbia. Nestalo se však.

Columbia zápasila s proraženým křídlem od kusu pěnové izolace z palivové nádrže. Do cíle už nedoletěla. Rozpadla se nad Texasem.

Ten den kosmonautiku postihlo další hrozné neštěstí. Ten den se nevrátila Columbia.

STS-93, velitelka Eileen Collins, vypuštění rentgenové observatoře AXAF/Chandra

Rodiče, příbuzní a známí posádky letu STS-51L bezmocně přihlíží, jak se Challenger mění v ohromnou ohnivou kouli, z níž vylétají trosky dávné pýchy Spojených států.

Náhradnicí Christy McAuliffe byla rovněž učitelka Barbara Morgan. Start Challengeru sledovala na jedné z tribun a počáteční nadšení vystřídal šok.

12. dubna 1981 se po šestileté odmlce vrátily Spojené státy na cestu pilotované kosmonautiky. Ten den odstartoval raketoplán Columbia s Johnem Youngem a Bobem Crippenem. Po dvoudenním pobytu na oběžné dráze se vrátil a úspěšně přistál na Edwardsově letecké základně. V tomto filmovém dokumentu je celý úsek navádění na přistávací dráhu zaznemnán a spolu s ním i poletové rozhovory s pracovníky NASA.