↑ Zpět na Píší jinde

Příspěvky na stránce Náš vesmír

Podívejte se na přehled posledních článků na stránce Náš vesmír.

  • Oblačno, s občasným prachem


    Tento obrázek emisní mlhoviny RCW 36 se spoustu oblaků byl pořízen přístrojem FORS (Focal Reducer and low dispersion Spectrograph) na dalekohledu ESO/VLT. Ukazuje jednu z nejbližších oblastí tvorby hvězd, která je od Země vzdálena "pouhých" 2300 světelných let. RCW 36 (také Gum 20) leží v souhvězdí Plachet (Vela) a je částí většího komplexu - molekulárního hřbetu v souhvězdí Plachet.

    Příspěvek Oblačno, s občasným prachem byl publikován na webu NÁŠ VESMÍR.

  • Co na obloze oko nevidí? Třeba “supervítr” v galaxii NGC 4666


    Galaxie NGC 4666 v souhvězdí Panny zaujímá významné místo ve středu snímku pořízeného ve viditelném oboru kamerou WFI, která je důležitou součástí 2,2m dalekohledu na La Silla v Chille. NGC 4666 je pozoruhodnou galaxií s probíhajícím intenzivním procesem tvorby hvězd a neobvyklým "supervětrem" unikajícího plynu. Tato galaxie byla již pozorována v rentgenovém oboru s pomocí vesmírného teleskopu ESA XMM-Newton a tento snímek byl pořízen pro další studium objektů zachycených tímto teleskopem v rentgenovém oboru.

    Příspěvek Co na obloze oko nevidí? Třeba “supervítr” v galaxii NGC 4666 byl publikován na webu NÁŠ VESMÍR.

  • Objevena první vypařující se planeta obíhající kolem bílého trpaslíka


    Vědcům se pomocí dalekohledu ESO/VLT podařilo nalézt důkazy přítomnosti velké extrasolární planety v blízkosti hvězdy typu bílý trpaslík. Planeta obíhá kolem žahavého odhaleného jádra hvězdy podobné Slunci v malé vzdálenosti a její atmosféra je neustále rozrušována silným ultrafialovým zářením. Uvolněný plyn se formuje do disku kolem hvězdy a nakonec dopadá na povrch bílého trpaslíka. Tento jedinečný systém nám nabízí představu o tom, jak by jednou v daleké budoucnosti mohla vypadat Sluneční soustava.

    Příspěvek Objevena první vypařující se planeta obíhající kolem bílého trpaslíka byl publikován na webu NÁŠ VESMÍR.

  • Nikoli jednu, ani dvě, ale hned tři supermasivní černé díry objevili v centru galaxie NGC 6240


    NGC 6240 je velmi dobře prostudovaná blízká nepravidelná galaxie, která je ve stadiu postupného slévání tří samostatných galaxií. Uskupení obsahuje tři supermasivní černé díry ve svém jádru. Dvě z nich jsou aktivní a každá z nich má hmotnost zhruba 90 milionů hmotností Slunce. Vyplývá to ze studie publikované v časopise Astronomy & Astrophysics.

    Příspěvek Nikoli jednu, ani dvě, ale hned tři supermasivní černé díry objevili v centru galaxie NGC 6240 byl publikován na webu NÁŠ VESMÍR.

  • Hvězdy Mléčné dráhy


    Majestátní Mléčná dráha se tyčí nad observatoří ESO La Silla a její jasný pás je protkán filamenty mezihvězdného prachu a ozdoben červenými oblastmi tvorby hvězd. Kromě ní jsou na snímku vidět dva dalekohledy observatoře, 1m Schmidtův dalekohled (vlevo) a 2.2m dalekohled MPG/ESO (vpravo).

    Příspěvek Hvězdy Mléčné dráhy byl publikován na webu NÁŠ VESMÍR.

  • Co nabídne prosincová obloha


    Merkur najdeme v první polovině posledního měsíce roku ráno nad JV obzorem, Venuše září večer nad JZ obzorem a Mars určitě nepřehlédneme ráno nad JV obzorem. Saturn lze spatřit v první polovině měsíce večer nízko nad JZ obzorem v souhvězdí Střelce, Uran dlí po většinu noci (kromě rána) v souhvězdí Berana a Neptun najde zkušené oko astronomovo večer na JZ v souhvězdí Vodnáře.

    Příspěvek Co nabídne prosincová obloha byl publikován na webu NÁŠ VESMÍR.

  • Co na obloze oko nevidí? Třeba kosmické mikrovlnné pozadí


    Jiří Grygar: "Když v r. 1965 v krátkém sdělení čítajícím asi 600 slov oznámili dva mladí američtí radioastronomové Arno Penzias a Robert W. Wilson, že Země je ponořena do chladné lázně mikrovlnného elektromagnetického záření kosmického pozadí o teplotě 3 K, málokdo si uvědomoval, že tím odstartovali novou epochu pozorovací kosmologie. Brzy se totiž ukázalo, že toto záření je výmluvným svědkem klíčových událostí, které se ve vesmíru odehrávaly během prvních stovek tisíc let po Velkém třesku a vlastně i jedním z nejsilnějších důkazů, že se Velký třesk odehrál tak, jak to předpovídali tvůrci teorie Alexandr Fridman, Georges Lemaitre a George Gamow. Pro chladné záření kosmického pozadí se proto ujal název záření reliktní a o 13 let později si Penzias s Wilsonem jeli do Stockholmu pro Nobelovu cenu za fyziku."

    Příspěvek Co na obloze oko nevidí? Třeba kosmické mikrovlnné pozadí byl publikován na webu NÁŠ VESMÍR.

  • Pozorovatel v důchodu


    Na nebi nad observatoří ESO La Silla vysoko v horách na kraji chilské pouště Atacama zazářil meteor mezi stovkami hvězd a prachových mraků Mléčné dráhy. Tato zajímavá událost má tichého klidného pozorovatele, viditelného v levé části snímku: radioteleskop SEST (Swedish-ESO Submillimeter Telescope).

    Příspěvek Pozorovatel v důchodu byl publikován na webu NÁŠ VESMÍR.

  • Z centra Mléčné dráhy byla vyvržena hvězda rychlostí 6 milionů km za hodinu


    Mezinárodní tým astronomů zaznamenal hyperrychlou hvězdu hlavní posloupnosti pohybující se obrovskou rychlostí v důsledku vymrštění zdrojem Sagittarius A*, což je supermasivní černá díra v centru naší Galaxie – Mléčné dráhy, jejíž hmotnost dosahuje zhruba čtyř miliónů hmotností Slunce. Na připojeném uměleckém vyobrazení je znázorněna hyperrychlá hvězda s označením S5-HVS1, která původně byla součástí dvojhvězdy. Sagittarius A* je v levém dolním rohu obrázku, zatímco hvězda S5-HVS1 je v popředí a vzdaluje se z centra Galaxie. Druhou složku binárního systému zachytila svojí gravitací supermasivní černá díra.

    Příspěvek Z centra Mléčné dráhy byla vyvržena hvězda rychlostí 6 milionů km za hodinu byl publikován na webu NÁŠ VESMÍR.

  • Na vrcholku hory


    Astronomická zařízení ESO v Chile jsou úly - nebo snad oázy? - aktivity v jinak pusté a suché krajině pouště Atacama. Nepřívětivé a těžko dosažitelné místo se může zdát být zvláštní volbou pro stavbu, ale Atacama je pro astronomy jedním z nejlepších pozorovacích míst. Nemá skoro žádnou oblačnost, velmi málo světelného znečištění a s méně než dvěma centimetry deště za rok je to nejsušší nepolární oblast na Zemi.

    Příspěvek Na vrcholku hory byl publikován na webu NÁŠ VESMÍR.

Permanent link to this article: https://exospace.cz/pisi-jinde/nas-vesmir/

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial
Forum ExoSpace.cz
Facebook
RSS
Twitter
YouTube
Napište nám
SlideShare
Telegram