↑ Zpět na Píší jinde

Příspěvky na stránce Náš vesmír

Sdílejte...Tweet about this on TwitterShare on Google+0Share on Facebook0Share on LinkedIn0Share on Tumblr0Email this to someoneBuffer this page

Podívejte se na přehled posledních článků na stránce Náš vesmír.

  • Riziková těžba hydrátů metanu


    Japonsko testuje u poloostrova Šíma na východním pobřeží těžbu metanu z jeho hydrátu. Pozadu nezůstává ani Čína, je zde ale riziko ohrožení prostředí.
  • Červnová kometa C/2015 V2 (Johnson)


    V závěru května a v první polovině června nastanou nejvhodnější podmínky pro pozorování komety C/2015 V2 (Johnson). Kometa by měla dosáhnout maximální jasnosti kolem 7 mag, což sice neslibuje ani teoretickou viditelnost pouhým okem, ale znamená to, že kometa bude pohodlně pozorovatelná malými dalekohledy a většími triedry. Na obloze ji naleznete vysoko nad obzorem v souhvězdí Pastýře.
  • NGC 1333: Hvězdný prach ukrývá stovky mladých hvězd


    Ve vzdálenosti 1 000 sv. let od nás se v souhvězdí Perseus nachází oku lahodící mlhovina NGC 1333, kterou objevil Eduard Schönfeld roku 1855. Měří přibližně 15 sv. let a nachází se v rozsáhlé prachové oblasti zrodu nových hvězd.
  • Dosud největší vyrobený odlitek konvexního zrcadla aneb Sekundární zrcadlo pro dalekohled ELT úspěšně odlito


    Firma SCHOTT (Mainz, Německo) dokončila odlévání kotouče pro sekundární zrcadlo dalekohledu ESO/ELT. Dokončené zrcadlo bude mít průměr 4,2 m a bude vážit 3,5 tuny. Půjde o největší sekundární zrcadlo, jaké bylo dosud osazeno v dalekohledu a také o největší konvexní zrcadlo, jaké kdy bylo vyrobeno.
  • Supermasivní černá díra byla vyvržena při galaktické kolizi


    Supermasivní černé díry jsou všeobecně stacionárními objekty, které sídlí v centrech většiny velkých galaxií. Nicméně na základě použití dat z rentgenové družice NASA s názvem Chandra X-ray Observatory a z dalších teleskopů astronomové nedáno vypátrali, že může existovat supermasivní černá díra, která se pohybuje. Tato možná černá díra – odpadlík, která má hmotnost přibližně 160 miliónů hmotností Slunce, se nachází v eliptické galaxii vzdálené zhruba 3,9 miliardy světelných roků od Země. Astronomové mají zájem o tuto pohybující se supermasivní černou díru, protože tak mohou odhalit více informací o vlastnostech těchto tajemných objektů.
  • ALMA zkoumá okolí nejjasnější hvězdy v souhvězdí Jižní ryby


    Fomalhaut je jedna z nejjasnějších hvězd na obloze. Leží velmi blízko - asi 25 světelných let - a je to nejjasnější hvězda v souhvězdí Jižní ryby (Piscis Austrinus). Obrázek z radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) ukazuje Fomalhaut (uprostřed) obklopený prstencem prachových částic. Je to poprvé, co...
  • SERIÁL: Hlubinami vesmíru s Mgr. Antonínem Vítkem (2/2)


    I ve druhé části si připomene významného pracovníka Akademie věd České republiky, chemika a předního českého znalce kosmonautiky, jakož i popularizátora tohoto oboru, Mgr. Antonína Vítka, CSc., který náš svět opustil 28. února 2012.
  • SERIÁL: Vesmír podle Messiera (55.)


    V dnešní části našeho seriálu, ve kterém listujeme katalogem pana Messiera, se velice detailně seznámíme se spirální galaxií M83 - Jižní větrník.
  • HST objevil měsíc u třetí největší trpasličí planety


    Na základě kombinace pozorování tří kosmických observatoří včetně Hubbleova kosmického teleskopu HST astronomové objevili měsíc obíhající kolem třetí největší trpasličí planety, jejíž název je 2007 OR10. Dvojice těles se nachází v mrazivém okraji Sluneční soustavy, v tzv. Kuiperově pásu, ve sféře ledových těles, které zde zbyly po vzniku Sluneční soustavy před 4,6 miliardami roků. Po započtení tohoto objevu má většina známých trpasličích planet o průměru větším než 965 km (600 mil) své průvodce. Tato tělesa umožňují porozumět tomu, jak se měsíce formovaly v mladé Sluneční soustavě.
  • JUNO: 3 500 kilometrů nad vrcholky mraků planety Jupiter


    Dnes přibližně v 8:00 SELČ uskutečnila sonda JUNO již pátý blízký průlet nad oblačnou vrstvou planety Jupiter. V uvedený čas se sonda JUNO nacházela v minimální vzdálenosti pouhých 3 500 km nad vrcholky mraků. Během průletu byly v činnosti přístroje pro studium Jupiterovy oblačnosti, polárních září, atmosféry a magnetosféry.
Zatím nebylo hlasováno.

Hlasujte

Permanent link to this article: https://exospace.cz/pisi-jinde/nas-vesmir/

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial

Sledujte nás na našich kanálech

Forum ExoSpace.cz
Facebook
RSS
Google+
Twitter
YouTube
Napište nám
SlideShare