Poradna ExoSpace.cz

Sdílejte...Tweet about this on TwitterShare on Google+0Share on Facebook0Share on LinkedIn0Share on Tumblr0Email this to someoneBuffer this page

Máte otázku z níže uvedených oborů? Zajímá vás něco z činnosti redakce ExoSpace? Ptejte se.

kulhanek Petr Kulhánek
marek

Marek Biely

eda

Eduard Boldižár

tonda

Antonín Judytka

novonty Vladimír Novotný
l_lahoda

Ladislav Lahoda

lukas-jelinek

Lukáš Jelínek

valach

Petr Valach

  • Na dotazy z astronomie a fyziky odpovídají Petr Kulhánek, Jiří Borovička, Marek Biely, Eduard Boldižár, a Petr Valach.
  • Na dotazy z kosmonautiky odpovídá Petr Valach.
  • Na dotazy ohledně podzemních prostor, vojenských staveb apod. odpovídají Jakub Bouček a Laco Lahoda.
  • Na dotazy ke svobodnému a open-source softwaru odpovídá Antonín Judytka, Eduard Boldižár, Lukáš Jelínek a Petr Valach.

Dotazy posílejte prostřednictvím kontaktního formuláře níže. Na dotazy odpovídáme do jednoho týdne.

Vaše jméno (vyžadováno)

Vaše e-mailová adresa* (nebude zveřejněna, vyžadováno)

Vaše zpráva (vyžadováno)



Poradna ExoSpace.cz
Které komety měly nejdelší ohon?
marekRekordmankou v délce viditelného ohonu na obloze je pravděpodobně ta vůbec nejznámější kometa – 1P/Halley. Její ohon dosáhl vizuálně v roce 1910 délky až 120°, a to den předtím, než kometa proletěla perihelem. Velmi dlouhý ohon měla rovněž kometa C/1996 B2 (Hyakutake), dosahoval zhruba 100° daleko. Naopak možná trošku překvapivě ve společnosti těchto komet nefigurují jasné vlasatice C/2011 W3 (Lovejoy) a C/1965 S1 (Ikeya-Seki). Jejich ohon byl sice na kometární poměry velmi dlouhý, ale nedosáhl „ani“ 50°. Výjimečnost těchto ohonů tak tkvěla především v jejich fotogeničnosti, nikoliv v délce. Marek Biely & Jakub Černý, 29. 10. 2017
Jaký je princip a využití v praxi gravitačního červeného posuvu?
valachGravitační červený posuv je jedním z efektů vycházející z obecné teorie relativity. Je založen na principu ztráty části energie fotonu při výstupu z gravitačního pole. Změna energie má za následek i změnu (prodloužení) vlnové délky, a to o hodnotu

Δλ/λ = G·M/c2

Jev lze pozorovat dokonce i na Zemi, ale u silně gravitujících těles je samozřejmě výraznější.

Gravitační červený posuv je fyzikální jev, který v běžném životě uplatnění nemá, ale lze jej využít pro mapování gravitačního potenciálu v okolí gravitujících těles. Petr Valach, 10. 9. 2017

Co je to těsný průlet?
marekMnoho zdrojů tento pojem udává jinak, ovšem jedná se spíše o mediální označení, nikoliv o nějaké oficiální stanovisko, díky kterému bychom rozlišovali, co těsný průlet je a co není. Asteroidy tak musíme posuzovat více podle konkrétních případů, kritérii jsou velikost tělesa, potenciální nebezpečí pro Zemi či jasnost objektu na noční obloze (pokud je asteroid pozorovatelný).
Na druhou stranu, blízkozemní planetka je definována přesně. Jde o těleso, které se přibližuje Slunci na 1,3 AU či méně, takže se v určitém bodu své dráhy dostane do vzdálenosti 0,3 AU nebo menší od Země. Nebezpečí spojená s daným blízkozemním asteroidem je pak nutné opět posuzovat individuálně. Jiří Borovička, AsÚ AV ČR & Marek Biely, 17. 5. 2017
Jaký má vliv rotace Země na dobu letu letadla?
kulhanekVliv rotace Země na pohyb letadla bude velmi malý. V úvahu připadají přesuny vzdušných mas v dané oblasti. Fyzikálně se atmosféra v letové hladině zhruba točí se Zemí (ale není to úplně pravda, což potvrdí meteorologové a letci) a změny času způsobené rotací jsou malé. V úvahu by připadala ještě Coriolisova síla, ale ta je dána vektorovým součinem a nebude působit ve směru rychlosti pohybu letadla. Petr Kulhánek, 29. 3. 2017
Jaká jsou práva a povinnosti při nalezení meteoritu? Je nálezce povinen objev oznámit a předat meteorit k výzkumu? A jak se právo liší u nás a v zahraničí?
Otázka nalezení meteoritu není u nás legislativně upravena. Povinnost předat meteorit k výzkumu tudíž ze zákona nevyplývá. Laik nicméně ve většině případů není schopen meteorit správně rozpoznat. Lze tedy doporučit podezřelý objekt po dohodě s odborníky zapůjčit k analýze. Pokud se potvrdí, že jde o meteorit, a je určen jeho typ, meteorit je oficiálně pojmenován a uveden v mezinárodní databázi.

Právní úpravy se v různých zemích liší, např. na Slovensku je přísnější. Jiří Borovička, AsÚ AV ČR, 20. 3. 2017

Jaký je rozdíl mezi prachovými a plynnými kometami?
marekKomety, u nichž převažuje produkce prachu nad plynem, jsou převážně kondenzovanější, plynné komety jsou spíše difúzními objekty. Kondenzace komet tedy souvisí s poměrem prachu a plynu v komě daných objektů. Tato skutečnost se výrazně projevuje i na jasnosti komet. Zatímco ty s větší produkcí prachu se od začátku jeví aktivnější a jasnější, plynné komety ze začátku působí obvykle nevýrazným vzhledem s nižší jasností. Situace se ale okolo maxima jasnosti velmi často otáčí. Komety plynné umí výrazně překvapit pozorovatele rychlým zjasněním, zatímco ty prachové až na výjimky zůstávají za očekáváním.

Kometa vždy produkuje jak prach, tak plyn. U některých typů komet ale převládá produkce prachu, u jiných pak produkce plynu. Marek Biely, 1. 2. 2017

Aká je asi najvyššia rychlosť, ktorou sa najvzdialenějšie galaxie pohybujú od Zeme? A bude sa expanzia Vesmíru postupne spomaľovať, ale nikdy nedosiahne nulu, alebo bude neustále zrýchľovať?
edaNa prvú otázku je v celku jednoduchá odpoveď. Najvzdialenejšie galaxie sa od Zeme pohybujú rýchlosťou menšou, ako je rýchlosť svetla. Galaxie, ktoré sa pohybujú rýchlosťou svetla, sú mimo náš obzor pozorovateľného Vesmíru, teda ich svetlo nemalo dostatok času, aby k nám priletelo. Odpoveď na druhú otázku berte s rezervou, s ohľadom na doterajšie poznatky a fakt, že model predpokladá existenciu temnej energie. Práve temná energia zvyšuje rýchlosť rozpínania Vesmíru a v ďalekej budúcností bude rozpínanie tak vysoké, že pozorovateľný Vesmír bude tvoriť len Miestna skupina galaxií. Otázkou je u tohto modelu, či sa rýchlosť rozpínania bude naďalej zvyšovať? Jeden ze scenárov ukazuje, že rozpínanie bude tak veľké, že premôže elektromagnetické sily a rozdrtí atómy, neskôr silné jadrové síly, v ďalšej etape rozdrtí protóny, neutróny na kvarky, až i samotné kvarky zaniknú. Dosť nelichotivá budúcnosť Vesmíru, ktorý hostí inteligentné bytosti. ? Eduard Boldižár, 7. 8. 2016
Způsobuje dualboot zpomalení chodu počítače/disku?
lukas-jelinekPrincipiálně ne. Ale na klasickém rotačním disku záleží na tom, kde je která partition, protože začátek disku je rychlejší (cca 2×) než konec. Pokud si člověk nechá widle na začátku a Linux šoupne někam na konec, tak má potom Linux pomalejší a widláci se mu mohou smát, že je to Linuxem. Na SSD je to jedno, tam je přístup všude stejný. Lukáš Jelínek, 1. 8. 2016
Jak Jupiter ovlivňuje planetky a komety?
marekJak víme, Jupiter je plynný obr a má vysokou hmotnost. Na některá menší tělesa tedy funguje podobně jako Slunce, planetky a komety tedy kolem něj mohou obíhat. Některé z nich se dokonce stávají dočasnými měsíci Jupitera, ale tento jev můžeme výjimečně pozorovat i u Země. Pro život na Zemi má Jupiter důležitý vliv, nebýt jeho, byli bychom mnohem častěji bombardováni právě výše uvedenými vesmírnými tělesy. Takto se občas stane, že planetky nebo komety naopak vrazí do Jupitera, který je svými přitažlivými silami před dopadem roztrhá na několik kusů tak, jak to provedl s kometou D/1993 F2 (Shoemaker-Levy). Marek Biely, 19. 7. 2016
Je nějaká teoretická možnost úspěchu, pokud se zažaluje Microsoft za neoprávněnou a nechtěnou aktualizaci na Windows 10? Mám zakázány veškeré updaty, přesto se mi aktualizace nabízí.
lukas-jelinekMyslím, že šance jsou blízké nule. V licenci pro Windows 10 (Microsoft License Terms) totiž kromě jiného stojí:

6. Aktualizace. Software pravidelně kontroluje aktualizace systému a aplikací a stahuje a instaluje je. Aktualizace můžete získat pouze od společnosti Microsoft nebo z ověřených zdrojů a společnost Microsoft může za účelem poskytnutí těchto aktualizací aktualizovat váš systém. Přijetím této smlouvy souhlasíte s přijímáním těchto typů automatických aktualizací bez dalších oznámení.

Licenční podmínky je vůbec dobré si přečíst. Člověk se dozví, jak málo toho smí dělat a co všechno naopak smí dělat Microsoft. Viz také http://www.abclinuxu.cz/blog/kacirstvi/2014/4/pouzivate-obycejne-windows-na-serveru-pujdete-sedet. Lukáš Jelínek, 7. 6. 2016

Jaká je velikost kvasarů v porovnání s ostatními galaxiemi?
edaKvazáry definujeme ako vzdialené vysokoenergetická galaktická jadrá mladých galaxií. Zároveň ich detegujeme ako objekty s vysokým červeným posunom. Patria medzi najvýkonnejšie energetické zdroje vo vesmíre. Motorom ich energie sú supermasívne čierne diery. Rozmery kvazárov kľudne dosahujú pár stovek svetelných rokov. Aj napriek veľkosti galaxií pohodlne pozorujeme kvazáry vzdialené 6 a viac miliard svetelných rokov.

Predpokládá sa, že každá súčasná galaxia väčších rozmerov (rozmer podobný našej Mliečnej dráhy) má vo svojom jadre supermasívnu čiernu dieru. Z toho sa súdi, že každá galaxia si prešla veľmi žravým obdobím supermasívnej čiernej diery.

Práve to žravé obdobie pozorujeme ako kvazáry. Eduard Boldižár, 25. 5. 2016

Co je to absolutní hvězdná velikost?
marekAbsolutní jasnost je fyzikální veličina, která nám určuje, jak jasný daný objekt je v určité vzdálenosti od pozorovatele. U hvězd se značí M, u malých těles Sluneční soustavy pak H.

U hvězd absolutní jasnost definujeme tak, že se jedná o jasnost, kterou by daná hvězda měla ve vzdálenosti pozorovatele 32,6 světelných let (10 parseků).

U planetek a komet se absolutní jasnost přepočítává na 1 AU, roli hraje ale i mnoho dalších faktorů, u komet je to především rychlost zjasňování, shodně s planetkami pak samozřejmě i velikost tělesa.

Absolutní jasnost je důležité nezaměňovat s tou relativní, která pouze popisuje jasnost objektu na obloze tak, jak jej vidíme z naší pozice. Marek Biely, 17. 4. 2016

edaAbsolútnu hviezdnu veľkosť môžme chápať ako konštantu svietivosti jednotlivých objektov. Čím väčšie číslo AHV, tým menej elektromagnetického žiarenia vydáva (je menej svietivá).
Pár vybraných AHV hviezd: Deneb (-7,2 mag), Rigel (-7 mag), Betelgeuze (-5,6 mag), Slnko (4,8 mag).
Nenechajte sa zmiasť tým, že okolo vás všetko prežiari  Slnko. Vo vzdialeností 32,6 svetelných rokov je len slabou hviezdičkou, ktorá je blízko hranici viditeľností ľudským okom (6 mag). Eduard Boldižár, 17. 4. 2016

valachPro výpočet absolutní hvězdné velikosti hvězd platí následující jednoduchý vztah:

M = m + 5 + 5log π.

V něm π je tzv. paralaktický úhel, pod kterým se jeví z dané hvězdy poloměr oběžné dráhy Země. Známe-li tedy roční paralaxu a zdánlivou hvězdnou velikost, můžeme vypočítat absolutní. Pochopitelně zmeření paralaxy je limitováno technickými schopnostmi. Pokud jinými metodami (astrofyzikálními) získáme vzdálenost hvězdy, lze pak vztah upravit na

M = m + 5 [1 − log10(d)].

Zde je vzdálenost hvězdy v parsecích. Petr Valach, 17. 4. 2016

Proč 1. stupeň Falconu přistává na moři?
valachSpolečnost SpaceX využívá plovoucí plošinu, na kterou se více či méně úspěšně pokouší přistát první stupeň rakety Falcon při svém návratu. Nemusí tomu tak ale být vždy – viz článek První stupeň rakety Falcon 9 úspěšně přistál. Důvodem pro přistávání na moři je, že se tak zkouší tato možnost v případě, že by profil dráhy Falconu neumožňoval přistání na pevnině (ideálně na místě startu). Dříve se také hovořilo o bezpečnostním hledisku – v případě nezdařeného přistání na moře nehrozí ztráta lidských životů. Společnost SpaceX prokázala, že je schopná velmi přesného navedení prvního stupně na místo přistání, nyní tedy aspekt bezpečnosti odpadá. Další informace najdete na stránce Kosmonautixu. Petr Valach, 9. 4. 2016
Jak to, že vidíme cizí galaxii tak nádherně pravidelnou, když světlo ze zadního okraje k nám letí o nějakých 100 tisíc let déle, než světlo z předního okraje? Nemá být obraz galaxie tímto faktem pokřivený? Otočí-li se galaxie kolem své osy za 250 milionů let, pak dráha, kterou hvězdy urazí rozdílně, činí jednu dvouapůltisícinu celkové otočky. Je pravda, že na tomto snímku by to asi vidět nebylo, ale co snímek s rozlišením 21 mega? Nemělo by to v detailních pozicích hvězd být patrné?
kulhanekVždyť my děláme časový snímek, tedy se prostě musíme smířit s tím, že různě vzdálené hvězdy vidíme v různém čase. Zadní okraj galaxie vidíme o sto tisíc let starší, nic víc. To je stejné, jako bychom tvrdili, že vidíme zdeformovaný obraz sluneční soustavy. Také tomu tak není, dobře víme, že různé objekty vidíme v různé době. Petr Kulhánek, 23. 3. 2016

novonty Nevím, proč by měl být obraz pokřivený. Galaxie nerotuje jako celek, ale každá hvězda má svou vlastní dráhu kolem středu galaxie. Pokud se některé za 100 000 let posunou po své dráze, dorazí k zadnímu okraji zase jiné. Takže celkový obraz by měl zůstat stejný. Vladimír Novotný, 23. 3. 2016

Co si myslíte o UFO a o jakože tajných materiálech na internetu?
valachPozorování neznámých objektů na obloze provází celou lidskou existenci. Pravda ale je, že ve větší míře se začaly s mimozemskými návštěvníky spojovat až po druhé světové válce. Dosti tomu nahrála krycí zástěrka americké armády v případu Roswell. Tehdy se armáda snažila zakrýt havárii vojenského balónu povídačkami o zřícení létajícího talíře. A konspirace byla záhy na světě. (V rámci objektivity je třeba přiznat, že v posledním „definitivním vysvětlení“ Pentagonu jsou i nadále nejasnosti. Je možné, že se v Roswellu zřítilo něco jiného, ale létající talíř celkem určitě ne.)

Téma létajících talířů a ufonů, které nás navštěvují přinejmenším každé úterý, lidi velmi zajímá. Kolem ufologie se vytvořil masivní průmysl, který vyrábí a prodává zkazky o ufonech. Tuto vlnu je třeba podpořit, proto se sem tam objevují „tajná“ videa pitev mimozemšťanů nebo vládní dokumenty, které musely být uvolněny na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Je nepopiratelné, že vlády světa fenomén UFO řešily. Například v letech 1952-1970 provedla Coloradská univerzita šetření v rámci projektu Blue Book, zmapovala deset tisíc hlášení UFO a výsledek zněl jednoznačně: Drtivá většina pozorování jsou známé, přírodní nebo lidské jevy. Zbylé, v řádu jednotek procent, nelze vysvětlit, protože poskytnutá data jsou velmi vágní, a asi 3 procenta pozorování jsou reprezentovány jevy, které doposud vysvětlit neumíme. Nicméně to neznamená, že by se muselo jednat o zelené mužíky. Vždy je třeba začít nejpravděpodobnějšími vysvětleními a končit u těch nejméně pravděpodobných. A těmi jsou přírodní jevy. Ti, kteří se snaží nevysvělené případy vysvětlovat návštěvami cizích civilizací, musí svá tvrzení doložit jasnými a přesvědčivými důkazy, což se nikdy nestalo.

Tzv. „ufologům“ však nejde o zjištění pravé podstaty těchto jevů. Oni žijí právě z toho, že si mnoho lidí myslí, že jde skutečně o mimozemské stroje (George Adamski, Michael Hesemann). Někteří byli usvědčeni jako lháři a podvodníci (to se týká hlavně tzv. „kontaktérů“, kteří o sobě prohlašují, že udržují s mimozemšťany kontakty). My se můžeme pouze těšit na další a další obskurní předpovědi těchto „proroků“ – o globální potopě, jaderné válce atd. (Mimozemšťani totiž umí nahlédnout do budoucnosti…) Petr Valach, 28. 1. 2016

Mohli byste prosím vysvětlit rozdíl mezi speciální a obecnou teorií relativity? Dále by mě zajímalo vysvětlení nesouladu mezi kvantovou fyzikou a již zmíněnými teoriemi relativity.
valachSpeciální teorie relativity, publikovaná v roce 1905 Albertem Einsteinem, je teorií (či spíše fyzikálním modelem), který popisuje pohyb těles v tzv. inerciální vztažné soustavě. To je taková soustava, v níž se těleso pohybuje stálou rychlostí a směrem, nepůsobí na něj tedy žádné síly. V této soustavě může těleso svůj stav zachovávat po libovolně dlouhou dobu. Vzdálený pozorovatel může zpozorovat četné zajímavé efekty související s pohybem tohoto tělesa – například rozdílný chod času. (Pochopitelně s tímto pohybujícím se tělesem se musí pohybovat i nějaký pozorovatel, který vyšle vzdálenému pozorovateli zprávu o naměřených veličinách.)

Obecná teorie relativity je obecnější a týká se jakýchkoliv pohybových dějů. Teorie byla vytvořena Albertem Einsteinem v roce 1915 a publikována v roce 1916. Vysvětluje gravitační sílu jako pohyb tělesa po tzv. geodetice v zakřiveném časoprostoru. Tento časoprostor byl zakřiven jiným tělesem i samotným pohybujícím se tělesem. V obecné relativitě jsou zrychlený pohyb (např. v raketě) a gravitační působení ekvivalentní – pozorovatel v raketě nepozná, zda se raketa urychluje, či na ni působí gravitační síla. Nicméně je třeba říci, že obecná relativita je náhradou Newtonovy teorie v tom smyslu, že vysvětluje silová působení těles jiným matematickým a terminologickým aparátem a nedefinovatelný pojem síly nepoužívá.Kvantová fyzika – říkejme radši kvantová teorie pole – je odlišný přístup k vnímání silových interakcí, především na úrovni mikrokosmu. Zatímco v obecné relativitě se uplatňují tenzory a samotná teorie sestává z řady diferenciálních parciálních rovnic, kvantová mechanika používá matice a derivace. Základní rozpor je však v tom, že teorie relativity (obě dvě) jsou teorie klasické – neobsahují princip náhodnosti či superpozici stavů apod. V případě relativity samotný akt měření nemá dopad na pohybový stav zkoumaného objektu. V kvantové mechanice, v níž se vyskytují velmi subtilní objekty měření, akt měření až drasticky může stav zkoumaného objektu pozměnit. Takže záleží např. na pořadí měření veličin atd.

Najít sjednocenou teorii, která by dokázala pojmout obě dvě klíčové teorie – obecnou teorii relativity a kvantovou teorii pole – je úkol, s nímž se snažil vypořádat i Einstein, ale neuspěl. Neuspěli ani fyzikové po něm. Dosud nemáme k dispozici konzistentní a ověřenou všezahrnující teorii. Na stole je řada hypotéz, z nichž některé jsou sestřelovány jak kuželky, na jiné to možná čeká taky. Nejznámější je Teorie superstrun (resp. M-teorie, zahrnující supergravitaci), nicméně poslední výzkum na CERN jí příliš nenahrává. (Což je škoda, bylo by lákavé si představit, že žijeme ve světě popisovaným touto teorií.) Petr Valach, 14. 1. 2016

Četla jsem, že v letech duben 1927-říjen 1928 zachytili astronomové SOS ze souhvězdí Pastýř, mělo jít o hvězdu Izar a píše o tom Duncan Lunan-víte o tom něco víc?
valachV roce 1972 v Time a v roce 1973 ve Spaceflight skutečně skotský astronom Duncan Lunan prohlásil, že se mu podařilo interpretovat údajnou zprávu zachycenou ve dvacátých letech dvěma norskými fyziky. Podle jeho hypotézy šlo o zprávu zaslanou z oběžné dráhy Měsíce, která tam byla zaslána z exoplanety obíhající kolem hvězdy Izar (Epsilon Bootis). Jelikož však Lunan uznal, že se dopustil určitých technických pochybení (a časopis Time prý zveřejnil chybnou verzi, která neodpovídala ani tehdejšímu jeho tvrzení), svou hypotézu později stáhl a prezentoval důkazy proti této hypotéze.

Okolnosti jsou poměrně slkožité technické povahy, v případě zájmu je možné si přečíst zpověď přímo od Lunana.
Petr Valach, 1. 1. 2016

Jaký dalekohled si pořídit na pozorování oblohy a planet?
marekNa pozorování planet se hodí refraktor, tedy teleskop s delším ohniskem, který s patřičným zvětšením zobrazí i poměrně velké detaily. Naopak na pozorování deep-sky objektů, jakými jsou mlhoviny, galaxie, hvězdokupy nebo například komety, se hodí ideálně binokulár, a to díky většímu zornému poli. Pokud je objekt slabší, než je limitní dosah právě v binokuláru, doporučuji použít reflektor, tedy dalekohled Newtonova typu, ideálně Dobson, jenž je takřka dokonalým typem dalekohledu a s vhodným zvětšením kombinuje výhody refraktorů a binokulárů. Podobně efektivní je i třeba Schmidt-Cassergrain, ale za mnohem vyšší cenu. Marek Biely, 13. 12. 2015

dalekohled1 dalekohled2
dalekohled3 dalekohled4
Proč některé galaxie z Messierova katalogu jsou označené NGC a jiné M?
marek valach

Písmenem M jsou označené všechny objekty Messierova katalogu, od čísla 1 až po 110. M znamená právě Messier a rozumí se jím tvůrce katalogu Charles Messier (1730-1817), který katalog sestavil v roce 1784. Všechny tyto objekty jsou zároveň uvedeny v katalogu NGC. Katalog NGC (New General Catalogue of Nebulae and Clusters of Stars) sestavil roku 1888 dánský astronom J. L. E. Dreyer v Irsku. Původní katalog obsahoval 7840 položek, dalších 5000 objektů, které byly objeveny později, jsou uvedeny v katalogu IC (Index Catalogue). Dohromady katalogy NGC a IC obsahují přes 13 000 objektů, jsou tedy více jak 100krát rozsáhlejší než původní Messierův katalog, který obsahuje jen jasnější objekty. Marek Biely + Petr Valach, 2. 12. 2015

Jak rozlišujeme blízkozemní planetky?
marekBlízkozemní planetky dělíme na Apohely, Ateny, Apolla a Amory. Apohely mají afel méně než 0,983 AU od Slunce, nacházejí se tak celou dobu uvnitř dráhy Země. Srážka s nimi nám tedy nehrozí. Afel Atenů je dále od Slunce než perihel Země, zde tím pádem srážka teoreticky hrozí, i když šance je minimální. Většinou se drží uvnitř dráhy Země. U planetek Apollo už to je o něco složitější situace, jejich perihel se sice pohybuje blíže Slunci než planeta Země, ale většinu času se drží až za naší planetou. I zde je malá šance na srážku s tímto objektem. Amoři pak mají vzdálenost perihelu mezi 1,017 a 1,3 AU, tyto objekty se tedy nikdy nedostanou Slunci blíže než naše planeta, srazit se s nimi díky tomu již nemůžeme.
Zesumarizujeme-li tyto údaje, vyjde nám, že do kategorie PHA (Potentially Hazardous Object), tedy mezi pro Zemi nebezpečné blízkozemní planetky, můžeme zařadit pouze asteroidy typu Ateni a Apolla. Marek Biely, 13. 11. 2015
Jak rozlišujeme komety podle délky oběhu?
marekKomety dělíme na krátkoperiodické a dlouhoperiodické. První kategorie zahrnuje komety, které jsou v katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet, tedy ty, které byly zpozorovány minimálně ve dvou různých návratech. Písmenem „P“ na začátku jsou označeny také komety krátkoperiodické, ty mají periodu pod 30 let. Komety s označením začínajícím písmenem „C“, tedy ty s periodou nad 30 let, pak řadíme mezi dlouhoperiodické. Některé z nich ale pouze dočasně, změní se to v případě, kdy je daná kometa zpozorována ve svém druhém návratu. Marek Biely, 3. 10. 2015
Prosím o popsání pohybu nerotující černé díry a jejího akrečního disku. Nedovedu si představit, že se neotáčí, že by mohla být zbržděna akrečním diskem tak moc, že by se zastavila. Jak se chovají tělesa kolem ní?
Obecná relativita popisuje mnoho zajímavých objektů. Jedním z nich jsou třeba hvězdy. Taková hvězda může mít různé tvary a její vnitřek je komplexní systém proudícího plazmatu, při kterém dochází k neustálé ionizaci, rekombinaci a termojaderné reakci. Zkrátka procesů je mnoho, tyto procesy vytvářejí energii, kterou může hvězda vyzařovat v podobě elektromagnetických vln.

Co to pro nás znamená? Jednoduše řečeno, že bez počítače jsme nahraní. Einsteinovy rovnice pole, které jsou ústředními dynamickými rovnicemi obecné relativity, jsou sada deseti provázaných parciálních diferenciálních rovnic – a je to horší, než se to ve skutečnosti zdá. Ústředním matematickým objektem obecné relativity totiž není poloha něčeho, ale celé obrovské pole hodnot napříč celým vesmírem, který popisujeme něčím jako maticemi (pokud se vyznáte v lineární algebře, jedná se o dvakrát kovariantní tenzory). A aby toho nebylo málo, pole musí splnit okrajové podmínky a zákony zachování.

Takže co nám zbývá, když se při řešení takových rovnic nechceme zbláznit? Začít zjednodušovat realitu. Postupně odřežeme hvězdě veškeré její energetické projevy snad kromě vyzařování. Sebereme jí rotaci a pulsaci, uděláme z ní zkrátka žhavou nepohybující se kouli. A teď přijde gravitační kolaps. Hvězda kolabuje a smršťuje se, až vytvoří černou díru. Taková černá díra nerotuje a nemá žádný akreční disk. Může si ponechat elektrický náboj.

Zajímavost: Tento model smršťování má za následek, že hvězda zkolabuje do jediného bodu. Tím nastane z matematického pohledu v prostoročase singularita, tj. něco, kde hodnota pole diverguje k nekonečnu. Tohle vedlo k zavedení toho, že se v prostoročase vytvoří díra. Od té doby se říká tomuto objektu černá díra, a to není tak dlouho. Myšlenka černých děr existovala už před obecnou relativitou, ale říkalo  se takovým objektům černé hvězdy. Pojem černé hvězdy se pak používala velice dlouho i ve 20. století.

Rotující černé díry jsou tedy daleko reálnější. Teoretický model nerotující černé díry, který jsem popsal, je zajistí tak speciální, že je statisticky nemožné, aby se tak ve vesmíru stalo. K čemu je tedy dobrý? Ukazuje se, že ve velké vzdálenosti od černé díry je úplně jedno, jestli rotuje nebo má náboj, v takové vzdálenosti se chová jako nerotující černá díra z teoretického modelu. Tj. projevy rotace a elektrického náboje jsou přímo pozorovány jen v okolí příslušné díry.

Jedním z projevů rotující černé díry je dragging, který jsem popisoval trochu v článku. Jedná o strhávání prostoročasu okolo černé díry. Tento dragging vede ke vzniku akrečních disků. Proto je dobře, že si neumíte představit akreční disk u nerotující díry, protože tam by okamžitě veškeré plazma spadlo do nitra černé díry a nemělo by důvod obíhat. Skutečně síla černé díry je tak mocná, že pokud se objekt pohybuje okolo ní, stáhne ho a on dopadne do díry kolmo, tj. černá díra úplně zničí jeho směr cesty a vytvoří mu nový osud. Tento dragging je jediná možnost, jak může okolo černé díry něco rotovat, protože síla draggingu je vyrovnávána gravitací černé díry, a tak se v místech, kde strhávání prostoročasu dosahuje rychlosti světla, může stát, že objekt stojí a do černé díry nespadne. Z toho důvodu se tomuto útvaru říká statická mez a jde o speciální horizont černé díry.

Shrňme si to: Černých děr je mnoho a na první pohled se jeví jako nerotující a statické objekty. Proto stojí za to studovat takové objekty kvůli působení na dálku. Čím blíž ale černé díře jsme, tím víc pociťujeme, zda rotuje nebo má elektrický náboj (nebo obojí). A akreční disk tak může vzniknout jen u rotující černé díry, kde má plazma možnost vyrovnat gravitaci za pomoci draggingu. Draggované plazma ale černou díru rozhodně nezpomalí (nebo ne na škálách, že by se vytvořila statická černá díra).

A na závěr poznámka – popisoval jsem černé díry vzniklé kolapsem nějakého objektu. U takových není příliš pravděpodobné, že by vytvořily statickou černou díru. Ve vesmíru ale možná existuje i jiný typ černých děr. Jsou to ty, které existují ve vesmíru už od Velkého třesku. A u nich si osobně myslím, že je daleko pravděpodobnější, že budou právě statické. Václav „Jimmy“ Bára, 6. 9. 2015

Co se děje, když je objevena nová kometa?
marekProfesionální přehlídky oblohy a velké dalekohledy vybavené nejmodernější technikou každou jasnou bezměsíčnou noc vyhledávají nové objekty. Když je nějaké těleso nalezeno, většinou se jedná o planetku. Objekt je tedy umístěn na stránku Near Earth Object Confirmation Page. Občas se však stane, že nalezené těleso je kometa. Astronom obsluhující dalekohled za takových podmínek napíše poznámku, že má objekt takzvanou komu. Těleso je následně umístěno na stránku The Possible Comet Confirmation Page, z níž je poté vyjmuto, aby bylo buď definitivně označeno jako kometa, nebo aby byla kometární aktivita vyvrácena. Výjimečně se stává, že objekt nazvaný planetkou se následně změní v kometu. V takovém případě má speciální označení, jaké můžeme vidět dobře třeba na příkladu komety C/2013 US10 (Catalina). Marek Biely, 29. 8. 2015
Odkud se berou Perseidy?
marekPerseidy jsou meteorickým rojem, který patří společně s Geminidami a Kvadrantidami mezi vůbec nejaktivnější – za hodinu můžeme v maximu spatřit až 70 meteorů. Jejich aktivita každoročně trvá zhruba od půlky července až do poslední srpnové dekády, maximum však nastává 12. nebo 13. srpna. Letos nastane 13. srpna dopoledne, takže ve druhé polovině noci právě na tento den budou ideální podmínky k pozorování, a to i vzhledem k tomu, že nebude rušit Měsíc téměř v novu. Název Perseid vznikl podle souhvězdí Persea, z něhož meteory zdánlivě vylétají. Spatřit je však můžeme kdekoliv na obloze. Že se jedná opravdu o meteor z roje Perseid, poznáme podle jeho typicky vysoké rychlosti. Původcem roje je kometa 109P/Swift-Tuttle. Marek Biely, 11. 8. 2015
Je Pluto planetou?
valachPluto bylo objeveno v roce 1930 jako těleso za Neptunem a dostalo automaticky status planety. Jenže od 90. let se za jeho drahou začala nacházet tělesa o rozměrech srovnatelných s Plutem. Stále více a více bylo zřejmé, že bude třeba s tím něco dělat. Bylo to něco podobného, jako kdybychom všechna tělesa tvořící Saturnův prstenec označili jako měsíce. Poté, co byla nalezena planetka Eris, která měla velikost ještě větší než Pluto (teď se ale zase zdá, že je o několik desítek kilometrů menší), působilo to hodně prapodivně, aby planetky byly větší než regulérní planety. Navíc Pluto má nestabilní trajektorii odpovídající spíše planetkám, vypadá to, jako by to byl jakýsi přivandrovalec a nevznikl spolu s planetami ve vnitřních částech Sluneční soustavy.V srpnu 2006 proto 26. valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze zavedlo pojem trpasličí planeta. Planetou se rozumí těleso, které:

  • musí obíhat kolem Slunce (pochopitelně), ale není satelitem,
  • je dostatečně hmotné, takže dokážet gravitací formovat svůj tvar,
  • dokáže vyčistit prostor kolem své trajektorie od menších těles.

Poslední bod Pluto nesplňuje, proto se řadí mezi trpasličí planety (Plutoidy – trpasličí planety za drahou Neptuna). Petr Valach, 14. 7. 2015

Zdravím. Jednou jsem zkusil triedrem kouknout na Měsíc s loupou před objektivem a nevím, jak je to možné, ale jako bych se díval na hořčici pod mikroskopem, těžko se to popisuje. Když jsem lupu dal pryč, tak se opět objevil Měsíc. Nevíte, co to je? Jako bych se koukal do vlastního oka.
marekV momentě, kdy se podíváme na Měsíc přes dva jakoby zvětšující přístroje (počítáme i lupu), objekt ztratí svůj tvar. Proto tedy doporučuji používat vždy jen jeden pozorovací přístroj, přičemž na detaily na Měsíci je ideální nějaký refraktor. Marek Biely, 29. 6. 2015
Některé galaxie mají tvar disku, jiné zase koule. Jakým způsobem se z kulatého tvaru galaxie stane disk?
marekZ kruhového tvaru se stává tvar eliptický z důvodu vzniku nových hvězd na okrajích galaxie. Když je galaxie mladá, vznik nových hvězd se koncentruje především do jejího středu. Jakmile ale stárne, vlivem srážení materiálu a celkového rozpínání vesmíru se stane více „rozplizlejší“, tím pádem má místo kruhového tvaru tvar připomínající elipsu. Marek Biely, 17. 6. 2015
Směřuje ohon komety vždy od Slunce?
marekIontový ohon vždy směřuje směrem od Slunce, na jeho částice totiž působí odpudivá síla záření Slunce. Kometa však má dva ohony, druhý je prachový, ten ovšem kvůli tomu, že jsou prachové částečky o něco těžší než plyn, nesměřuje od Slunce úplně přesně (sluneční vítr nedokáže odfouknout prach tak daleko jako plyn). Princip je ale u obou ohonů podobný. Vzácně můžeme u komety spatřit i protichvost, a to tehdy, když je kometa přesně v dané pozici pro nás ze Země. Musí být navíc velice aktivní a produkovat velké množství prachu. Jak už název napovídá, protichvost nesměřuje od Slunce, ale téměř naproti vlastnímu prachovému ohonu komety. Marek Biely, 6. 6. 2015
Co se stalo s lodí Progress?
dusan_majerNa odpověď je zatím pořád moc brzy. Příčiny nehody vyšetřuje velké množství odborníků, kteří analyzují hlavně telemetrická data z lodi a horního stupně rakety Sojuz. Momentálně se zdá, že problém byl na nosné raketě – konkrétně na jejím horním stupni. Přesný charakter poruchy ale zatím neznáme. Ve hře je třeba možnost, že horní stupeň narazil do lodi, naopak exploze nádrží se momentálně jeví spíše jako nereálná. Všechny varianty se zatím analyzují a na definitivního viníka budeme moci ukázat až za pár týdnů.
Více informací najdete zde: http://www.kosmonautix.cz/2015/04/sledujeme-problemy-progressu-pokracuji-den-druh Dušan Majer, Kosmonautix.cz, 10. 5. 2015
Proč je černá díra nazývána tělesem?
edaNa vašu otázku je jednoduchá odpoveď. Keďže čierna diera požiera energie či už v rámci fotónov alebo energiu ukrytú v pokojovej hmotnosti častíc, v rámci ekvivalencie energie a hmoty, čiže rovnosti má čierna diera hmotnosť a totiž je telesom.Na potvrdenie môjho predpokladu tú sk.wikipedia.org/wiki/Teleso_(fyzika). Eduard Boldižár, ExoSpace.cz
Jak poznám meteorit?
marekMeteorit se jeví jako podivný tmavý kámen, u nějž to vypadá, jako by na dané místo vůbec nepatřil. Už samotný vzhled kamene je mnoha lidem podezřelý, že se jedná o kosmický kámen, však můžeme ověřit hned několika způsoby.

  • Za prvé, takový meteorit je o mnoho těžší než „byčejné“ pozemské kameny, a to zejména kvůli jeho velké hustotě.
  • Dále se jeho vesmírný původ může poznat díky tomu, že může obsahovat obrovské množství železa, pokud se jedná o železný meteorit. Díky tomu může sehrát i roli magnetu, což je opravdu velké měřítko pro zjištění toho, že se opravdu jedná o meteorit.
  • A posledním základním znakem je absence jakýchkoliv ostrých hran. Tyto hrany se totiž při průletu kamene atmosférou vlivem rychlosti meteoritu ohladí, konec konců, často se samozřejmě stává, že v zemské atmosféře zanikne celý meteorit. Když už ale náhodou přežije, pak má zpravidla oblé hrany.
  • Pokud se jedná o uhlíkatý achondrit, pak při loužení ve vodě nepříjemně páchne.

Existují samozřejmě i další typické rysy, ale podle těchto náležitostí byste měli bezpečně rozeznat meteorit od pozemského kamene. Marek Biely, ExoSpace.cz

Jen jednou v dějinách kosmonautiky se použil trochu „civilizovaný“ záchod na raketoplánu. Na ISS je ovšem návrat k poněkud primitivnější variantě. Sice jsou k dispozici videa a články, které popisují, jak záchod na ISS funguje, ale nikde není vysvětleno, proč se nepoužila obdoba raketoplánového, když už s ním byly zkušenosti. Vsadilo se radši na jednoduchost a neporuchovost?
dusan_majerDá se říct, že závěrečná pasáž v otázce je velmi blízko pravdě. Nedá se najít pouze jediný zlomový důvod, který by jasně rozhodl o tom, proč se použije jiný systém. Spíše to byla řada souvisejících důvodů. Velkou roli v tom hrál fakt, že zatímco mise raketoplánů trvaly obvykle okolo dvou týdnů, tak na ISS musí tyto jednotky spolehlivě pracovat po dobu mnoha let. Navíc i dodatečná recyklace vody musí být důkladnější, čemuž více vyhovuje tento na první pohled jednodušší systém. Dušan Majer, Kosmonautix.cz
Je pravda, že při startu rakety Saturn 5 při misi Apollo 13 se předčasně odpojil motor – a který?
valachAno, při startu se předčasně vypnul prostřední motor druhého stupně. Přesnější informace podává Antonín Vítek v tehdejším čísle Letectví a kosmonautiky, jehož přepis najdete na stránce MEK: „Start proběhl perfektně. To, že zhasl předčasně prostřední motor stupně S-II, mnoho neznamenalo. K jeho vypínání dochází i za normálních okolností stejně o dvě minuty dříve, než u zbývajících čtyř okrajových motorů. Děje se tak proto, aby se zabránilo vzniku tzv. “pogo-efektu“, tj. aby nedošlo k rezonanci podélných oscilací rakety, jejichž frekvence se mění s úbytkem paliva, s vlastními kmity pracujících motorů. U prostředního z nich, pevně vestavěného do konstrukce rakety, je přenos kmitů nejmarkantnější. Proto se vypíná předčasně, aby se vyloučil jeho vliv v době, kdy se frekvence kmitů motorů i rakety dostávají do nebezpečné rezonanční oblasti. Hořel-li tentokrát prostřední motor o 132 vteřiny méně než obvykle, znamenalo to jenom tolik, že zbývající čtyři motory musely pracovat o půl minuty déle, aby spotřebovaly veškeré nadbytečné palivo.“
Petr Valach, ExoSpace.cz
acner
Všechny věci týkající se projektu Apolla má přesně Tonda Vítek v knize Stopy na Měsíci. Karel Pacner
Jaké kosmodromy spravuje Rusko?
jakub_gRusko momentálne využíva štyri kozmodrómy:

  • Bajkonur… najväčší z nich, používaný raketami, ako sú Proton alebo Sojuz, tento kozmodróm Rusko však nevlastní, keďže od rozpadu ZSSR sa nachádza na území štátu Kazachstan a Rusko ho má len prenajatý.
  • Druhým z nich je Pleseck (1-GIK) – tento kozmodróm sa nachádza v Archangeľskej oblasti. O tomto kozmodróme je celkovo málo informácií, keďže donedávna podliehal utajeniu, jeho súčasťou je vojenská raketová základňa. Je to jeden z najviac používaných kozmodrómov, z ktorého štartovali opäť rakety ako Sojuz, Voschod, alebo Kosmos.
  • Tretím je kozmodróm neďaleko mesta Volgograd Kapustin Jar. Je jedným z menej používaných, štartovali odtiaľ iba rakety typu Kosmos.
  • Štvrtým je Jasnyj blízko mesta Dombarovskij. Je najnovším ruským kozmodrómom, keďže bol otvorený v roku 2006. Z tohoto kozmodrómu štartujú rakety Dněpr.

Rusko malo tiež Svobodnyj, nachádzajúci sa blízko mesta s rovnakým názvom. Opäť ide o jeden z málo používaný, keďže hostil len rakety Start. Svobodnyj bol však uzatvorený roku 2007, ale blízko neho sa začal budovať nový s menom Vostočnyj. Samostatnou kategóriou ani nie kozmodrómu, ale skôr miesta, odkiaľ Rusko odpaluje kozmické rakety, je Barentsovo more, kde sú odpaľované väčšinou z ponoriek rakety Volna a Štiľ.

Jakub Gajdoš

Jaké typy jaderné munice se skladovaly v jaderných skladech JAVOR?
boucekZáleží na období, o kterém je řeč. V prvním období lze očekávat skladování hlavic pro rakety i letecké munice. Později byly vybudovány sklady například i u milovického letiště a JAVORy nejspíš ke skladovaní letecké jaderné munice již sloužit nemusely. Krom toho, náročnost podmínek skladování se postupně měnila stejně, jako se měnily jaderné zbraně. Ovšem nezapomínejme, že jde stále pouze o dohady. Přesné typy případně skladované munice neznáme. To by nám odhalila pouze sovětská, dnes ruská strana, a to je značně nepravděpodobné 🙂 Jakub Bouček, ExoSpace.cz
javor52
l_lahodaPřesně se to asi nedozvíme. Ve skladování byly rozdíly – tedy se musely skladovat rozdílné zbraně. Javory mají sofistikovanou technologii na údržbu zbraní a jsou skryty v lesích, Granity naproti tomu neobsahovaly skoro žádná zařízení a vždy jsou kousek od letištní plochy (to platí jak u nás, tak i v dalších zemích východního bloku). Laco Lahoda, ExoSpace.cz
Vypadá to, že se v USA hodně dá na mínění astronautů, kteří aspoň v počátcích kosmonautiky byli zapojeni i do vývoje. Jaká je situace dnes a jaká je na druhé straně Atlantiku?
acnerMáte pravdu – američtí konstruktéři konzultovali mnoho podrobností s astronauty. Naproti tomu sovětští kosmonauti viděli až hotové lodě, na připomínky se jich zpočátku nikdo neptal. Až později se vylepšovaly různé drobnosti, když o to požádali. Karel Pacner
S jakými představiteli NASA a ruské kosmonautiky jste se setkal, jaké zážitky z takových setkání máte? Kdo na vás udělal největší dojem?
acnerSetkal jsem se se všemi sovětskými a americkými kosmonauty, kteří přijížděli do republiky. Zač. 70. let jsem si korespondoval se senátorem Glennem, nakonec mi poslal fotku před senátem. Spřátelil jsem se s prof. Feoktistovem, v knize LIDÉ V MÉ PAMĚTI jsem mu věnoval kapitolu. Často jsem pobýval v rodině Vitalije Sevasťjanova, to zase popisuju v knize ŽIVOT NOVINÁŘE, zrovna tak setkání s Bormanem a Cernanem. Obojí vydalo nakl. Academia, v prodejně na Václavském nám. je ještě mají. O návštěvě u akad. Gluška píšu ve 2. dílu KOLUMBŮ VESMÍRU. Karel Pacner
Je pravda, že pro rychlý pohyb kolem své osy je tíže na Saturnu umenšena o šestinu v oblasti rovníku? A tudíž v oblastech kolem pólů předměty váží více, než na Zemi a na rovníku méně? Podle výpočtu mi pak vychází, že kdyby se Saturn otáčel dvaapůlkrát rychleji, předměty by pak neměly žádnou váhu. (Bráno podle pozemských měřítek.)
Čitateľ má správny odhad, bližšie rozbor je v priloženom súbore. Úlohu som rozpracoval do dvoch podúloh, pretože zadanie obsahuje dve otázky. P. Kvačkay

Saturn
Jaké těleso ve Sluneční soustavě má nejvíce odrazivý povrch?
marekTěleso, jež nejvíce odráží sluneční světlo, je Saturnův měsíc Enceladus. Díky vodnímu ledu má extrémně vysoké albedo, sluneční záření odráží až z 99 %. Ve sluneční soustavě není známo jiné těleso s vyšší mírou odrazivosti slunečního záření. M. Biely, ExoSpace.cz
Je pravda, že černé díry mají hmotnost i miliard Sluncí? Jak vznikají a kde jsou?
marekAno, takové černé díry existují, nazýváme je gigantické černé díry. Jejich hmotnost je obrovská, až taková, jako miliardy Sluncí. Projevují se masivní přitažlivou silou, jež má schopnost spolknout blízkou sluneční soustavu. Vznikají kolapsem celých hvězdných soustav a nacházejí se v centrech velkých galaxií. M. Biely, ExoSpace.cz
Jak se lišila sovětská sonda Zond od pilotované podoby určené pro let k Měsíci a od lodi Sojuz?
dusan_majerHned na začátek chci říct, že historie kosmonautiky není mým nejsilnějším oborem. Proto jsem se vydal hledat odpovědi do Malé encyklopedie kosmonautiky, která opět nezklamala. Dotazujícímu tedy doporučuji podívat se na tuto adresu (http://mek.kosmo.cz/pil_lety/mezinar/so-ap/mf1.htm), kde jsou rozdíly popsány docela podrobně. D. Majer, Kosmonautix.czzond

 

Zatím nebylo hlasováno.

Hlasujte

Permanent link to this article: https://exospace.cz/poradna/

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial

Sledujte nás na našich kanálech

Forum ExoSpace.cz
Facebook
RSS
Google+
Twitter
YouTube
Napište nám
SlideShare