↑ Zpět na Píší jinde

Příspěvky na Novinkách z kosmonautiky

Podívejte se na přehled posledních článků na stránce Novinky z kosmonautiky.

  • Úterý - 20. října 2020





    Profesorka Lindy Elklins-Tanton[ová] z Arizona State University řekla v průběhu audio briefingu pořádaném NASA, že automatické sonda pro studium planetky Psyche bude vypuštěna v srpnu 2022 a k planetce přiletí v roce 2026. Psyche bude sondou zkoumána dva roky a hlavním cílem bude zjistit složení planetky, u která se předpokládá, že obsahuje především kovy. Studium povrchových struktur má zjistit, jak se liší povrch kovové planetky liší od planetek kamenných nebo ledových.


    Americká kosmická agentura NASA si vybrala finskou společnost Nokia pro vybudování celulární sítě LTE/4G na měsíčním povrchu. Technologie bude umístěna na přistávacích modulech budoucích lunárních sond a první z nich by měla na Měsíci přistát koncem roku 2022. Spojová síť na Měsíci bude zabezpečovat přenos dat, včetně videa s vysokým rozlišením, a kontakt s rovery pohybujícími se po povrchu. Vybudování komunikační sítě je nezbytnou podmínkou pro trvalou přítomnost člověka na Měsíci.


    Roskosmos a Čínská národní kosmická agentura posuzovaly během videokonference možnosti dvoustranné spolupráce při výzkumu kosmického prostoru, včetně programů průzkumu Měsíce. Informovgal o tom na Twitteru generální ředitel Roskosmosu Dmitrij Rogozin. Podobná jednání, která se konají v rámci programu spolupráce obou agentur v letech 2018 až 2022, proběhla už letos v červenci.


    V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
    2020 UQ, odhadovaná velikost je 11 až 26 metrů, rychlost průletu 15,69 km/s v 01:17 UT v minimální vzdálenosti 0,01311 AU, tj. asi 5,10 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 512,656 dne (1,40 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 17. října 2020 – Mt. Lemmon Survey;
    2020 UC, odhadovaná velikost je 8 až 18 metrů, rychlost průletu 7,86 km/s v 01:56 UT v minimální vzdálenosti 0,00952 AU, tj. asi 3,71 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 509,975 dne (1,40 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 16. října 2020 – Mt. Lemmon Survey;
    2017 UH5, odhadovaná velikost je 13 až 30 metrů, rychlost průletu 5,93 km/s v asi 03:16 UT v minimální vzdálenosti 0,02283 AU, tj. asi 8,89 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 548,140 dne (1,50 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 22. října 2017 – Mt. Lemmon Survey;
    2020 UR, odhadovaná velikost je 7 až 16 metrů, rychlost průletu 12,58 km/s v 04:04 UT v minimální vzdálenosti 0,00906 AU, tj. asi 3,52 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 548,846 dne (1,50 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 16. října 2020 – Mt. Lemmon Survey;
    2020 UB, odhadovaná velikost je 7 až 16 metrů, rychlost průletu 10,62 km/s v 05:16 UT v minimální vzdálenosti 0,00484 AU, tj. asi 1,88 vzdálenosti Měsíce (723 000 km), doba oběhu planetky kolem Slunce je 1679,503 dne (4,60 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 16. října 2020 – Mt. Lemmon Survey;
    2020 UB1, odhadovaná velikost je 33 až 73 metry, rychlost průletu 8,36 km/s v 08:25 UT v minimální vzdálenosti 0,02290 AU, tj. asi 8,91 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 776,148 dne (2,12 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 18. října 2020 – Mt. Lemmon Survey;
    2020 TM3, odhadovaná velikost je 24 až 53 metry, rychlost průletu 5,51 km/s v 08:50 UT v minimální vzdálenosti 0,08082 AU, tj. asi 31,45 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 562,588 dne (1,54 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 11. října 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala;
    2020 TC3, odhadovaná velikost je 29 až 66 metrů, rychlost průletu 12,21 km/s v 10:33 UT v minimální vzdálenosti 0,03438 AU, tj. asi 13,38 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 945,895 dne (2,59 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 10. října 2020 – Mt. Lemmon Survey;
    2020 TQ6, odhadovaná velikost je 33 až 75 metrů, rychlost průletu 15,26 km/s ve 14:13 UT v minimální vzdálenosti 0,05776 AU, tj. asi 22,48 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 401,827 dne (1,10 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 15. října 2020 – Mt. Lemmon Survey;
    2020 UQ1, odhadovaná velikost je 75 až 170 metrů, rychlost průletu 23,84 km/s v 16:46 UT v minimální vzdálenosti 0,07327 AU, tj. asi 28,51 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 579,499 dne (1,59 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 17. října 2020 – Mt. Lemmon Survey;
    2008 SW150, odhadovaná velikost je 320 až 710 metrů, rychlost průletu 18,73 km/s v 18:20 UT v minimální vzdálenosti 0,08638 AU, tj. asi 33,62 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 872,392 dne (2,39 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 29. září 2008 – Siding Spring Survey;
    2020 TW6, odhadovaná velikost je 20 až 44 metry, rychlost průletu 9,55 km/s v 18:35 UT v minimální vzdálenosti 0,02771 AU, tj. asi 10,78 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 529,039 dne (1,45 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 15. října 2020 – Mt. Lemmon Survey;
    2020 UP1, odhadovaná velikost je 20 až 45 metrů, rychlost průletu 17,28 km/s ve 20:12 UT v minimální vzdálenosti 0,04229 AU, tj. asi 16,46 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 479,566 dne (1,31 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 18. října 2020 – Mt. Lemmon Survey;
    2020 SG3, odhadovaná velikost je 28 až 64 metry, rychlost průletu 5,33 km/s ve 21:53 UT v minimální vzdálenosti 0,04989 AU, tj. asi 19,41 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 505,308 dne (1,38 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 21. září 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala.


    Pohled do minulosti (20. října):

    2000 - 00:40 z SLC36A Cape Canaveral byla nosnou raketou Atlas 2A vypuštěna družice USA 153 (DSCS 3B-11)
    1990 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna sondážní raketa Terrier Malemute (Firefly 2); dostup 456 km
    1980 - 15:30 ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 66 km
    1980 - 13:44 z LC43 na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 69 km
    1980 - 12:48 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
    1970 - 19:55 z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Proton-K/D vypuštěna sonda Zond 8
    1970 - 15:56 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 51 km
    1970 - 13:05 ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna sondážní raketa MR-12; dostup 150 km
    1970 - 05:38 z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Ciklon 2 vypuštěna družice Kosmos 373
    1970 - 01:30 z US Army Kwajalein Atoll byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
    1960 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Arcas (461 A277.4AA); dostup 62 km
    1960 - ze základny Kapustin Jar byla k testovacímu letu vypuštěna raketa R-12 (ID 3-14); raketa zřejmě selhala
    1960 - 19:50 ze základny Fort Churchill byla vypuštěna sondážní raketa Black Brant 1 (BB-1-10); dostup 137 km
    1960 - 17:30 nad Edwards AFB se uskutečnil zkušební let 1-14-27 raketoplánu X-15; max. výška 16,398 km
    1960 - 16:02 z LC26A na Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Jupiter IRBM (CM 217); dostup asi 500 km

    Šipka
    TOPlist
  • Pondělí - 19. října 2020





    Společnost Optimum Technologies, LLC (OpTech) bude spolupracovat s Northrop Grumman při vývoji systémů prototypové taktické komunikační družice pro Americké kosmické síly. V první fázi se OpTech soustředí na návrh, výrobu a zkoušky skříně družice, v níž bude instalováno užitečné zatížení.


    NPO «Androidnaja technika» je připraveno k podpisu kontraktu se státní korporací Roskosmos na stavbu robota pro práci ve volném vesmíru. Podle tiskového oddělení NPO by smlouva měla být podepsána koncem října; podle původních plánů to mělo být dříve, ale kvůli koronaviru došlo ke zpoždění. Před podpisem smlouvy už NPO zahájilo práci na některých částech konstrukce robota a vychází ze zkušeností získaných při zkouškách robota Fjodor na Mezinárodní kosmické stanici.


    V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
    2020 TJ6, odhadovaná velikost je 8 až 18 metrů, rychlost průletu 11,34 km/s v 06:12 UT v minimální vzdálenosti 0,00838 AU, tj. asi 3,26 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 938,298 dne (2,57 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 15. října 2020 – Mt. Lemmon Survey;
    2020 UX, odhadovaná velikost je 2 až 4 metry, rychlost průletu 8,73 km/s v 06:56 UT v minimální vzdálenosti 0,00127 AU, tj. asi 0,49 vzdálenosti Měsíce (188 000 km), doba oběhu planetky kolem Slunce je 522,948 dne (1,43 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 17. října 2020 – Mt. Lemmon Survey;
    2020 TD6, odhadovaná velikost je 6 až 13 metrů, rychlost průletu 6,28 km/s ve 13:59 UT v minimální vzdálenosti 0,00696 AU, tj. asi 2,72 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 792,738 dne (2,17 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 15. října 2020 – Mt. Lemmon Survey;
    2020 UK, odhadovaná velikost je 11 až 25 metrů, rychlost průletu 5,95 km/s v 17:09 UT v minimální vzdálenosti 0,04185 AU, tj. asi 16,29 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 634,131 dne (1,74 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 16. října 2020 – Mt. Lemmon Survey;
    1559402(1999 AP10), odhadovaná velikost je 1600 až 3600 metrů, rychlost průletu 8,08 km/s v 17:19 UT v minimální vzdálenosti 0,08065 AU, tj. asi 31,39 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1342,098 dne (3,67 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 14. ledna 1999 – LINEAR Socorro;
    2020 TF6, odhadovaná velikost je 8 až 19 metrů, rychlost průletu 12,74 km/s v 19:24 UT v minimální vzdálenosti 0,00103 AU, tj. asi 0,40 vzdálenosti Měsíce (154 000 km), doba oběhu planetky kolem Slunce je 760,580 dne (2,08 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 15. října 2020 – Mt. Lemmon Survey;
    2020 TZ4, odhadovaná velikost je 35 až 78 metrů, rychlost průletu 16,56 km/s ve 21:05 UT v minimální vzdálenosti 0,07870 AU, tj. asi 30,63 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 754,925 dne (2,07 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 14. října 2020 – Mt. Lemmon Survey;
    2020 TJ2, odhadovaná velikost je 20 až 46 metrů, rychlost průletu 14,60 km/s ve 21:29 UT v minimální vzdálenosti 0,01351 AU, tj. asi 5,26 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1110,189 dne (3,04 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 10. října 2020 – Pan-STARRS 2, Haleakala.


    Pohled do minulosti (19. října):

    2010 - 17:10 z kosmodromu Bajkonur bylo nosnou raketou Sojuz-2.1a vypuštěno 6 družic Globalstar
    2000 - zemřel Wesley L. Hjornevik (*22.3.1926), 1961-69 ředitel Manned Space Flight Center
    2000 - 02:00 ze základny Ryori byla vypuštěna meteorologická raketa MT-135P; dostup 51 km
    1970 - ze základny Woomera byla vypuštěna sondážní raketa Skylark 3 AC (ESRO S58); dostup asi 200 km
    1970 - 21:20 ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
    1970 - 20:15 ze základny Fort Greely byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 57 km
    1970 - 17:00 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
    1970 - 16:18 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
    1970 - 15:30 ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
    1970 - 14:45 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 56 km
    1970 - 14:33 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
    1960 - ze základny White Sands vzlétla k testovacímu letu raketa Arcas (460 A276.4AA); dostup 38 km
    1960 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa HJ Nike Gosling; dostup 10 km
    1960 - ze základny Kapustin Jar byla k testovacímu letu vypuštěna raketa R-12; dostup asi 400 km
    1910 - narodil se Subrahmanyan Chandrasekhar (†21.8.1995), americký astrofyzik indického původu

    Šipka
    TOPlist
  • Neděle - 18. října 2020





    Ze startovního komplexu LC-39A na kosmodromu Cape Canaveral odstartovala ve 12:25 UT (08:25 místního času) nosná raketa Falcon 9 s třináctou várkou operačních družic Starlink v1.0. V první stupni byl použit exemplář B1051, který startoval již pětkrát před tím, poprvé v březnu 2019. Po asi 8,5 minutách letu stupeň úspěšně přistál na plošinu zakotvenou v Atlantském oceánu. Nosná raketa po standardním průběhu letu dopravila družice na základní oběžnou dráhu a družice se po druhém zapálení motoru horního stupně v čase T+63 min. od stupně oddělily.


    Americká kosmická agentura NASA vybrala firmu Machines of Houston, která vyvine robotické zařízení Prime-1 pro hledání vodního ledu v oblasti měsíčního jižního pólu. Zařízení bude muset vrtat do měsíčního povrchu, aby se dostal k vrstvám s ledem a pomocí hmotnostního spektrometru bude sledovat proces vypařování ledu ve vzduchoprázdném prostoru. Informace z Prime-1 mají přispět k vytvoření podmínek pro budoucí stálou přítomnost člověka na Měsíci.


    Evropská kosmická agentura oznámila, že prodloužila financování provozu sluneční kosmické observatoře SOHO do 31. prosince 2022 a předběžně se zvažuje další prodloužení až do konce roku 2025. Rozhodnutí bylo přijato po komplexním zhodnocení vědeckých poznatků a technického stavu observatoře na zasedání Výboru pro vědecký program. Kosmická observatoř SOHO, která pracuje z dráhy kolem Lagrangeova bodu L1 soustavy Slunce-Země, byla vypuštěna v roce 1995 a její primární mise byla naplánována na dva roky.


    Posádka Mezinárodní kosmické stanice podle pokynů specialistů ze Střediska řízení letů obnovili 17. října činnost systému Elektron-VM, který doplňuje obsah kyslíku v ovzduší ruského segmentu stanice. Systém přestal pracovat ve středu (14.10.) večer. Korporace Roskosmos oznámila, že systém, který je schopen dodávat od 20 do 320 litrů kyslíku za hodinu, je nyní opět zcela funkční.


    V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
    2020 TH6, odhadovaná velikost je 5 až 11 metrů, rychlost průletu 6,49 km/s ve 12:50 UT v minimální vzdálenosti 0,00462 AU, tj. asi 1,80 vzdálenosti Měsíce (691 000 km), doba oběhu planetky kolem Slunce je 369,938 dne (1,01 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 15. října 2020 – Mt. Lemmon Survey;
    2020 RV5, odhadovaná velikost je 45 až 100 metrů, rychlost průletu 6,62 km/s v 17:19 UT v minimální vzdálenosti 0,06616 AU, tj. asi 25,75 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1447,063 dne (3,96 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 12. září 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala;
    2020 TA5, odhadovaná velikost je 19 až 42 metry, rychlost průletu 6,72 km/s v 18:29 UT v minimální vzdálenosti 0,06311 AU, tj. asi 24,56 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1432,781 dne (3,92 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 13. října 2020 – Mt. Lemmon Survey;
    2020 TE6, odhadovaná velikost je 8 až 18 metrů, rychlost průletu 10,73 km/s v 19:19 UT v minimální vzdálenosti 0,00153 AU, tj. asi 0,60 vzdálenosti Měsíce (230 000 km), doba oběhu planetky kolem Slunce je 989,459 dne (2,71 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 15. října 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala;
    2020 TR6, odhadovaná velikost je 8 až 17 metrů, rychlost průletu 15,00 km/s ve 21:26 UT v minimální vzdálenosti 0,01064 AU, tj. asi 4,17 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1321,046 dne (3,62 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 15. října 2020 – Mt. Lemmon Survey.


    Pohled do minulosti (18. října):

    2000 - 15:00 astronauti Lopez-Alegria a Wisoff zahájili výstup z ISS do volného vesmíru; doba výstupu 6:56 hod.
    1980 - 04:35 ze základny Andoya odstartovala sondážní raketa Super Loki (TY1-6875); dostup asi 75 km
    1980 - 03:52 ze základny Andoya odstartovala sondážní raketa Super Loki (TY1-7130); dostup 63 km
    1980 - 03:17 ze základny Andoya odstartovala sondážní raketa Super Loki (TY1-6874); dostup asi 84 km
    1980 - 02:50 ze základny Andoya byla vypuštěna sondážní raketa Orion (NASA 30.12GU); dostup 85 km
    1980 - 02:13 z US Army Kwajalein Atoll byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 66 km
    1980 - 02:08 ze základny Andoya byla vypuštěna sondážní raketa HJ Orion (NASA 33.17GE); dostup 117 km
    1980 - 02:07 ze základny Andoya odstartovala sondážní raketa Super Loki (TY1-7129); dostup asi 52 km
    1960 - ze základny White Sands byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Arcas (459 A275.AA); dostup 77 km
    1960 - ze základny Kapustin Jar byla k testovacímu letu vypuštěna raketa R-12; dostup asi 400 km
    1960 - z ponorky SSBN-599 byla u Cape Canaveral odpálena balistická raketa Polaris A1 (A1FP 8); dostup asi 500 km
    1960 - 14:17 ze základny Wallops Island byla vypuštěna sondážní raketa Iris (NASA 5.02GT); dostup 225 km
    1950 - 04:30 ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Aerobee XASR-SC-2 (SC 12); dostup 85 km

    Šipka
    TOPlist
  • Sobota - 17. října 2020





    Kosmická agentura NASA obdržela dva nové vrtulníky Airbus H135, které budou sloužit hlavně k přepravě astronautů, ale budou využívány i pro jiné účely, včetně zajišťování vzdušného prostoru během vzletů raket. Dvoumotorový vrtulník H135 je vybaven nejnovějšími technologiemi, včetně sady avioniky Helionix. Vrtulníky byly zakoupeny na základě dohody mezi americkou vládou a společností Davenport Aviation a NASA později získá ještě jeden stejný vrtulník.


    Švédská ministryně vědy a vysokého školství Matilda Ernkrans[ová] oznámila na tiskové konferenci, že Švédsko plánuje vypustit svoji první družici ze svého území v roce 2022. Ministryně dále uvedla, že vláda také rozhodla o financování výstavby startovního komplexu na stávající raketové základně Esrange.


    Na kosmodromu Vostočnyj byla na startovním komplexu pro nosné rakety Angara zahájena ve čtvrtek (16.10.) montáž technologického zařízení. Ke startovnímu komplexu byly také přivezeny nádrže, které se stanou součástí systému skladování komponentů raketového paliva; nádrže pro skladování kapalného kyslíku a dusíku byly na svá místa uloženy už dříve.


    V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
    2020 TG, odhadovaná velikost je 19 až 43 metry, rychlost průletu 5,84 km/s v 11:16 UT v minimální vzdálenosti 0,04288 AU, tj. asi 16,69 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 379,187 dne (1,04 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 5. října 2020 – Mt. Lemmon Survey;
    2020 TX4, odhadovaná velikost je 7 až 16 metrů, rychlost průletu 10,53 km/s ve 12:35 UT v minimální vzdálenosti 0,00415 AU, tj. asi 1,61 vzdálenosti Měsíce (620 000 km), doba oběhu planetky kolem Slunce je 777,016 dne (2,13 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 13. října 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala;
    2020 TG6, odhadovaná velikost je 4 až 9 metrů, rychlost průletu 18,81 km/s v 18:02 UT v minimální vzdálenosti 0,00093 AU, tj. asi 0,36 vzdálenosti Měsíce (138 000 km), doba oběhu planetky kolem Slunce je 1224,206 dne (3,35 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 15. října 2020 – Mt. Lemmon Survey;
    2020 TK3, odhadovaná velikost je 9 až 19 metrů, rychlost průletu 11,09 km/s ve 21:08 UT v minimální vzdálenosti 0,00321 AU, tj. asi 1,25 vzdálenosti Měsíce (480 000 km), doba oběhu planetky kolem Slunce je 1289,255 dne (3,53 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 10. října 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala.


    Pohled do minulosti (17. října):

    2000 - astronauti Chiao a McArthur vystoupili z ISS do volného vesmíru; doba výstupu 6:48 hod.
    1990 - 21:14 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 94 km
    1990 - 13:50 z kosmodromu Pleseck byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Perimetr-RC (2L); dostup asi 1000 km
    1990 - 13:40 ze základny Zingst odstartovala sondážní raketa MMR-06; dostup 79 km
    1990 - 13:30 z LC47 na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
    1990 - 13:00 ze základny Zingst odstartovala sondážní raketa MMR-06; dostup 77 km
    1990 - 11:33 ze základny El Arenosillo byla k testu vypuštěna raketa INTA-100 (INTA MZ-9001); dostup asi 1 km
    1990 - 02:05 ze základny Ryori byla vypuštěna meteorologická raketa MT-135P (MT135P-R758); dostup 60 km
    1980 - ze základny Sriharikota byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup asi 60 km
    1980 - ze základny Balasore byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup asi 60 km
    1980 - 18:45 ze základny Antigua AFS byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
    1980 - 13:44 z LC43 na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 69 km
    1980 - 13:24 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
    1980 - 07:00 z plavidla Bugajev odstartovala sondážní raketa MMR-06; dostup 57 km
    1970 - 18:00 ze základny Primrose Lake odstartovala sondážní raketa Arcas (NASA 15.81GM); dostup 62 km
    1970 - 01:31 z US Army Kwajalein Atoll byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
    1960 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-12 (ID 3-10); dostup asi 400 km
    1960 - 21:04 ze základny Fort Churchill byla vypuštěna sondážní raketa Nike Cajun (AA6.340); dostup 132 km
    1950 - ze základny White Sands vzlétla k testovacímu letu raketa Nike X201 Ajax (490-57); dostup asi 10 km
    1950 - 04:00 ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Aerobee XASR-SC-2 (SC 10); dostup 80 km
    1930 - narodil se Freimut Börngen, německý astronom; 1961-95 objevil 538 planetek

    Šipka
    TOPlist
  • Pátek - 16. října 2020





    Podle oznámení kosmonautů Středisku řízení letů došlu v ruském segmentu Mezinárodní kosmické stanice k závadě na zařízení Elektron-VM pro výrobu kyslíku. Podobné závady se na zařízení občas vyskytují, ale provoz stanice ohrožen není, neboť zásoba kyslíku na stanici je dostatečná. Bývalý ruský kosmonaut Gennadij Padalka k tomu uvedl, že záleží na tom, jak závažná porucha se objevila a pro případnou opravu jsou na stanici náhradní díly.


    Evropsko-japonská sonda BepiColombo uskutečnila první gravitační manévr u Venuše; sonda proletěla ve vzdálenosti 10 000 km od povrchu planety. Sonda během průletu prováděla měření atmosféry planety pomocí sedmi vědeckých přístrojů instalovaných na evropském modulu sondy a tří přístrojů japonského modulu. Plánuje se, že data získaná během průletu budou předána specialistům zabývajících se výzkumem Venuše. Během příštího gravitačního manévru u Venuše se sonda přiblíží k povrchu na přibližně 550 km.


    Tiskové oddělení Roskosmosu oznámilo, že sovětská družice Kosmos 2004 (vypuštěná v roce 1989) je na kolizní dráze s horním stupněm čínské nosné rakety Chang Zheng 4C. Oba objekty jsou nefunkční, proto nelze provést úhybný manévr a v případě srážky by se na dráze objevilo velké množství menších fragmentů, které by mohly ohrozit funkční družice.


    V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
    2020 TE2, odhadovaná velikost je 14 až 32 metry, rychlost průletu 5,84 km/s v 11:15 UT v minimální vzdálenosti 0,01637 AU, tj. asi 6,37 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 357,883 dne (0,98 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 10. října 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala;
    2020 TQ3, odhadovaná velikost je 13 až 30 metrů, rychlost průletu 5,65 km/s ve 12:59 UT v minimální vzdálenosti 0,02459 AU, tj. asi 9,57 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 301,799 dne (0,83 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 12. října 2020 – Mt. Lemmon Survey;
    2020 TH3, odhadovaná velikost je 14 až 32 metry, rychlost průletu 5,14 km/s v 15:11 UT v minimální vzdálenosti 0,01270 AU, tj. asi 4,94 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 425,596 dne (1,17 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 11. října 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala.


    Pohled do minulosti (16. října):

    2000 - 21:27 z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna nákladní loď Progress M-43
    2000 - 14:15 astronauti Lopez-Alegria a Wisoff zahájili výstup z ISS do volného vesmíru; doba výstupu 7:07 hod.
    1990 - 19:00 z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna družice Kosmos 2102
    1980 - 19:21 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 76 km
    1980 - 18:54 ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Orion (NASA 30.04UU); dostup 75 km
    1980 - 18:20 ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Super Loki (Flight 285); dostup 66 km
    1980 - 16:45 ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Super Loki (Flight 284); dostup 65 km
    1980 - 15:23 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 75 km
    1980 - 15:00 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 89 km
    1980 - 12:20 z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna družice Kosmos 1216
    1980 - 08:18 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 75 km
    1970 - 21:00 ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
    1970 - 19:34 ze základny Fort Greely byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 56 km
    1970 - 18:02 ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 54 km
    1970 - 17:00 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 66 km
    1970 - 15:45 ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 57 km
    1970 - 15:17 ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 55 km
    1970 - 14:59 z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Kosmos vypuštěna družice Kosmos 372
    1970 - 14:58 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
    1970 - 14:45 ze základny Fort Churchill byla vypuštěna meteorologická raketa Judi-Dart; dostup 60 km
    1970 - 14:00 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
    1970 - 13:30 ze základny Antigua AFS byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 51 km
    1970 - 12:59 z LC43 na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
    1970 - 00:30 ze základny Woomera byla vypuštěna sondážní raketa Skylark 3 AC (ESRO S53); dostup 209 km
    1960 - z ponorky SSBN-599 byla u Cape Canaveral odpálena balistická raketa Polaris A1 (A1FP-7); dostup asi 500 km

    Šipka
    TOPlist
  • Čtvrtek - 15. října 2020





    Společnost SpaceX získala v rámci programu Kosmických sil USA Electro Potíval / Infrared Weather System kontrakt, který je zaměřen na posouzení možnosti využívat pro vojenskou meteorologickou službu data ze senzorů umístěných na komerčních družicích. Tento kontrakt je zřejmě snahou umístit meteorologické senzory na družice typu Starlink. Pentagon v minulosti zkoušel umístit podobné senzory na komerčních geostacionárních telekomunikačních družicích.


    Na základnu Vandenbereg AFB byla letecky dopravena družice Sentinel 6, která je součástí společného programu Evropské kosmické agentury a americké agentury NOAA. Družice, vyrobená v Evropě, projde na základně závěrečnými předletovými kontrolami a poté bude připojena k nosné raketě Falcon 9. Vypuštění je naplánováno na 10. listopadu v 18:31 UT (11:31 hod. místního času) a pro letošní rok to bude jediný start nosné rakety Falcon 9 ze západního pobřeží USA.


    Generální ředitel Roskosmosu Dmitrij Rogozin uvedl, že Rusko může mít vlastní lunární program bez ohledu na americký program Artemis. Ale pro případ nouzové situace musí být ruský prostředek pro dálkové lety vybaven tak, aby se mohl v případě potřeby připojit k americké lunární stanici. V současné době se k projektu Artemis přihlásilo sedm zemí: Austrálie, Velká Británie, Itálie, Kanada, Lucembursko, Spojené arabské emiráty a Japonsko.


    V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
    2020 RM6, odhadovaná velikost je 27 až 61 metr, rychlost průletu 7,70 km/s v 05:10 UT v minimální vzdálenosti 0,03325 AU, tj. asi 12,94 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1564,736 dne (4,28 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 13. září 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala;
    2007 UY1, odhadovaná velikost je 70 až 160 metrů, rychlost průletu 3,77 km/s v 10:18 UT v minimální vzdálenosti 0,08060 AU, tj. asi 31,37 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 338,882 dne (0,93 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 18. října 2007 – Catalina Sky Survey;
    2017 TJ2, odhadovaná velikost je 29 až 65 metrů, rychlost průletu 11,81 km/s v 10:37 UT v minimální vzdálenosti 0,08230 AU, tj. asi 32,03 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 550,009 dne (1,51 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 10. října 2020 – Catalina Sky Survey.


    Pohled do minulosti (15. října):

    2000 - astronauti Chiao a McArthur vystoupili z ISS do volného vesmíru; doba výstupu 6:28 hod.
    1990 - ze základny Biscarosse odstartovala sondážní raketa Black Brant 5C; dostup asi 250 km
    1980 - ze základny Sriharikota byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup asi 60 km
    1980 - ze základny Balasore byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup asi 60 km
    1980 - 23:04 ze základny Andoya odstartovala sondážní raketa Super Loki (TY1-6425); dostup asi 80 km
    1980 - 21:27 z US Army Kwajalein Atoll byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 79 km
    1980 - 20:53 ze základny Andoya odstartovala sondážní raketa Super Loki (TY1-6424); dostup asi 67 km
    1980 - 20:00 ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 87 km
    1980 - 19:23 ze základny Andoya odstartovala sondážní raketa Super Loki (TY1-6423); dostup asi 46 km
    1980 - 18:54 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 69 km
    1980 - 17:20 ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 87 km
    1980 - 15:30 ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
    1980 - 15:00 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 63 km
    1980 - 14:34 ze základny Fort Bliss byla odpálena balistická raketa Pershing 1A (AO 200); dostup asi 180 km
    1980 - 14:31 z LC43 na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 71 km
    1980 - 14:02 ze základny Fort Bliss byla odpálena balistická raketa Pershing 1A (AO 199); dostup asi 180 km
    1980 - 14:00 ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 87 km
    1980 - 14:00 ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 88 km
    1980 - 13:14 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
    1980 - 12:58 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 63 km
    1980 - 08:00 z plavidla Bugajev odstartovala sondážní raketa MMR-06; dostup 57 km
    1980 - 02:00 z Hessova ostrova byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 86 km
    1970 - 15:27 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 50 km
    1970 - 15:14 ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
    1970 - 11:22 z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Vostok vypuštěna družice Meteor 1-6
    1970 - 03:32 z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa UR-100K; dostup asi 1000 km
    1970 - 01:30 z US Army Kwajalein Atoll byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 57 km
    1960 - z ponorky SSBN-599 byla u Cape Canaveral odpálena balistická raketa Polaris A1 (A1FP 5); dostup asi 500 km
    1960 - z ponorky SSBN-599 byla u Cape Canaveral odpálena balistická raketa Polaris A1 (A1FP 6); dostup asi 500 km

    Šipka
    TOPlist
  • Středa - 14. října 2020





    Kosmická loď Sojuz MS-17 se v 08:48 UT připojila ke stykovacímu uzlu modulu Rassvet ruského segmentu Mezinárodní kosmické stanice. Poprvé se pilotovaná kosmická loď připojila k ISS po dvou obletech Země, když mezi startem a připojením uběhly 3 hodiny a 3 minuty. Přibližování a připojení proběhlo ve standardním automatickém režimu za kontroly kosmonautů z paluby kosmické lodě. Kosmonauti Sergej Ryžikov, Sergej Kuď-Sverčkov a Kathleen Rubins[ová] přestoupí do stanice po provedení všech kontrol pevnosti a hermetičnosti spojení, což obvykle trvá kolem dvou hodin.


    Ze startovního komplexu číslo 31 na kosmodromu Bajkonur odstartovala v 05:45:04 UT nosná raketa Sojuz-2.1a s transportní kosmickou lodí Sojuz MS-17. Na palubě jsou kosmonauti Sergej Ryžikov, Sergej Kuď-Sverčkov a Kathleen Rubins[ová], kteří tvoří posádku Expedice 63/64 na Mezinárodní kosmickou stanici (plánuje se, že na stanici stráví 186 dní). Po normálním průběhu vzletu a první fáze letu byla kosmická loď dopravena asi osm a půl minuty po startu na základní oběžnou dráhu, na níž se loď oddělila od třetího stupně. Sojuz MS-17 se má k ISS připojit po dvou obletech Země, tj. asi za tři hodiny.


    Vypuštění nosné rakety Delta 4 Heavy s užitečným zatížením NROL-44 bylo odloženo z 15. až na 24. října (23. října EDT), aby startovací tým mohl zabezpečit dodatečné kontroly pozemní infrastruktury startovního komplexu SLC-37B na Cape Canaveral, která byla 30. září příčinou zastavení odpočtu startu 7 sekund před vzletem. Informovala o tom společnost United Launch Alliance zajišťující startovní služby.


    Společný tým vědců z NASA a francouzských planetologů objevil na snímcích rovníkových oblastí trpasličí planety Pluto (pořízených sondou New Horizons) metanový sníh, který pokrývá vrcholky zdejších hor. Tento sníh vznikl jedinečným způsobem, jenž nemá na Zemi obdobu: metan se hromadil ve velké koncentraci ve výšce několika kilometrů na povrchem Pluta a poté kondenzoval na vrcholcích hor. Studii o tom vědecký tým zveřejnil v časopise Nature Communications.


    Kosmické agentury Velké Británie a USA podepsaly včera (13.10.) dohodu o účasti Britské kosmické agentury v americkém projektu Artemis. Velká Británie se tak účastní stavby lunární kosmické stanice Gateway a na tyto účely už rezervuje 16 miliónů liber (přes 20 miliónů USD). Dohoda byla podepsána v rámci Mezinárodního astronautického kongresu, který v letošním roce probíhá kvůli pandemii koronaviru ve formátu on-line.


    Na kosmodromu Bajkonur proběhlo včera (13.10.) zasedání Státní komise, která potvrdila složení hlavní a záložní posádky pro kosmickou loď Sojuz MS-17 a současně projednala stav přípravy nosné rakety Sojuz-2.1a ke startu s touto kosmickou lodí. Státní komise poté schválila raketu schopnou dopravit kosmickou loď s posádkou na oběžnou dráhu. Po zasedání Státní komise proběhla za přísných epidemiologických opatření předletová tisková konference s oběma posádkami pro kosmickou loď Sojuz MS-17.


    V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
    2020 RY4, odhadovaná velikost je 47 až 110 metrů, rychlost průletu 9,19 km/s v 10:54 UT v minimální vzdálenosti 0,07534 AU, tj. asi 29,32 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1428,396 dne (3,91 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 12. září 2020 – Pan-STARRS 2, Haleakala;
    2020 TD, odhadovaná velikost je 36 až 80 metrů, rychlost průletu 14,41 km/s ve 14:14 UT v minimální vzdálenosti 0,04841 AU, tj. asi 18,84 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1058,992 dne (2,90 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 6. října 2020 – Mt. Lemmon Survey;
    2020 TO2, odhadovaná velikost je 13 až 29 metrů, rychlost průletu 12,81 km/s v 15:08 UT v minimální vzdálenosti 0,00815 AU, tj. asi 3,17 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 737,204 dne (2,02 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 10. října 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala;
    2020 TY, odhadovaná velikost je 36 až 80 metrů, rychlost průletu 10,57 km/s v 16:30 UT v minimální vzdálenosti 0,08920 AU, tj. asi 35,28 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 415,113 dne (1,14 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 7. října 2020 – Mt. Lemmon Survey;
    2020 TU2, odhadovaná velikost je 41 až 92 metry, rychlost průletu 13,53 km/s v 18:07 UT v minimální vzdálenosti 0,04221 AU, tj. asi 16,43 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 699,106 dne (1,91 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 11. října 2020 – Pan-STARRS 2, Haleakala.


    Pohled do minulosti (14. října):

    2010 - 18:53 z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Proton-M/Briz-M vypuštěna družice Sirius XM-5
    2000 - 13:30 ze základny Fort Wingate byla vypuštěna sondážní raketa Storm-2 (PAC 3 DT 6); dostup 104 km
    1980 - 20:41 z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Kosmos vypuštěna družice Kosmos 1215
    1980 - 15:48 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
    1980 - 15:40 ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 66 km
    1980 - 13:44 z LC43 na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 63 km
    1970 - uskutečnil se 18. zkušební let raketoplánu X-24A; pilot Manke, max. výška 20,696 km
    1970 - 23:07 ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
    1970 - 22:15 ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
    1970 - 20:15 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
    1970 - 20:00 ze základny Fort Greely byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 53 km
    1970 - 19:37 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
    1970 - 18:14 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
    1970 - 18:09 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
    1970 - 17:58 ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 70 km
    1970 - 17:17 ze základny Antigua AFS byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
    1970 - 16:41 ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Nike Cajun (NASA 10.276AM); dostup 116 km
    1970 - 15:00 ze základny Natal byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
    1970 - 15:00 ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
    1970 - 15:00 ze základny Fort Churchill byla vypuštěna meteorologická raketa Judi-Dart; dostup 65 km
    1970 - 15:00 z LC43 na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
    1970 - 14:00 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
    1970 - 12:59 z LC43 na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 57 km
    1970 - 11:29 ze základny Kapustin Jar byla nosnou raketou Kosmos vypuštěna družice Interkosmos 4
    1970 - 09:55 z Hessova ostrova byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 91 km
    1970 - 08:45 ze základny Woomera odstartovala sondážní raketa Skylark 3 (SL1021); dostup 270 km
    1970 - 04:15 ze základny Black Mesa vzlétla k testovacímu letu raketa Pershing 1 (AO-96); dostup asi 1 km
    1970 - 04:03 ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 90 km
    1970 - 03:36 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
    1970 - 03:20 ze základny White Sands byla vypuštěna sondážní raketa Arcas; dostup 85 km
    1970 - 03:05 ze základny Black Mesa byla v rámci testů odpálena raketa Pershing 1 (AO 95); dostup asi 180 km
    1970 - 02:25 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 69 km
    1970 - 02:00 ze základny Ryori byla vypuštěna meteorologická raketa MT-135P (MT135P-R7); dostup 47 km
    1970 - 02:00 ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 96 km
    1970 - 01:14 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
    1960 - ze základny Kapustin Jar odstartovala sondážní raketa R-5M (M 11-TG); dostup 183 km
    1960 - z Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Snark (SM-62A N-3454); dostup asi 10 km
    1960 - 13:51 z kosmodromu Bajkonur startovala nosná raketa Molnija se sondou 1M No. 2; raketa havarovala

    Šipka
    TOPlist
  • Úterý - 13. října 2020





    Z texaské základny firmy Blue Origin odstartovala ve 13:35 UT ke zkušební misi NS-13 raketa New Shepard. Asi 4 minuty po vzletu bylo dosaženo nejvyššího bodu dráhy (asi 105 km) a raketa i hlavice s užitečným zatížení začala klesat k zemi. V hlavici bylo několik experimentů, včetně jednoho připravené kosmickou agenturou NASA. Raketa asi 7:30 min. po startu úspěšně motoricky přistála na plošině nedaleko místa vzletu a kabina v čase T+10:15 min. měkce přistála nedaleko základny brzděna třemi padáky.


    Evakuační skupina, která zajistí bezpečnost posádky kosmické lodě Sojuz MS-16 po jejím přistání v Kazachstánu (naplánované na 22. října), bude kvůli pandemii koronaviru, co se počtu členů týká, v maximální možné míře omezena. Současně projdou všichni členové týmu přísnou lékařskou prohlídkou a preventivním vyšetřením. Do evakuačního týmu budou zařazeny stejné osoby, která budou zabezpečovat start lodě Sojuz MS-17 (14. října) a které v souladu s předpisy platnými v Kazachstánu prošly PCR-testy na koronavirus. Informovala o tom tisková služba Střediska přípravy kosmonautů a současně zveřejnila některé změny v průběhu poletové rehabilitace kosmonautů vyvolané opatřeními souvisejícím se současnou pandemií.


    Evropská kosmická agentura oznámila termín startu evropsko-ruské mise ExoMars, a to 20. září 2022 s tím, že startovní okno je dlouhé 12 dní. Sonda bude vynesena nosnou raketou Proton-M s urychlovacím blokem Briz-M z kosmodromu Bajkonur. Start byl původně plánován na rok 2018, ale později byl odložen na pozdější dobu. Hlavním cílem mise je hledat stopy minulého nebo přítomného života na Marsu.


    Generální ředitel Roskosmosu Dmitrij Rogozin řekl, že rozhovory, které probíhají s partnery projektu Mezinárodní kosmické stanice, směřují k prodloužení její činnosti do roku 2028, nebo až do roku 2030. Rogozin to uvedl v rámci svého vystoupení na 71. mezinárodním astronomickém kongresu, jenž se vede v režimu videokonference.


    V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
    2020 TA3, odhadovaná velikost je 14 až 31 metr, rychlost průletu 6,45 km/s v 10:32 UT v minimální vzdálenosti 0,03381 AU, tj. asi 13,16 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 307,617 dne (0,84 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 10. října 2020 – Mt. Lemmon Survey;
    2018 GD2, odhadovaná velikost je 4 až 8 metrů, rychlost průletu 6,70 km/s ve 13:45 UT v minimální vzdálenosti 0,03710 AU, tj. asi 16,29 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 382,720 dne (1,05 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 11. dubna 2018 – Mt. Lemmon Survey.


    Pohled do minulosti (13. října):

    1960 - 00:45 ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Loki Dart; dostup 62 km
    1960 - 04:53 ze základny Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Atlas D (81D); dostup asi 20 km
    1960 - 09:34 z Cape Canaveral byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Atlas D (71D); dostup 936 km
    1960 - nad Edwards AFB se uskutečnil zkušební let 2-A-19 raketoplánu X-15; max. výška 14 km
    1960 - ze základny Woomera vzlétla k testovacímu letu raketa Rook (R1J); dostup asi 20 km
    1970 - 00:08 ze základny Salto di Quirra byla vypuštěna sondážní raketa Skylark 3 (SN5/2); dostup 288 km
    1970 - 01:44 z US Army Kwajalein Atoll byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
    1970 - 15:00 ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
    1970 - 18:59 ze základny Fort Greely byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 56 km
    1970 - 21:00 ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
    1970 - ze základny Kapustin Jar byla k testovacímu letu vypuštěna raketa R-14U; dostup asi 675 km
    2000 - 14:12 z kosmodromu Bajkonur byly nosnou raketou Kosmos-K/DM-2 vypuštěny družice Kosmos 2374 až 2376
    2000 - 14:45 z White Sands startovala sondážní raketa Terrier Improved Orion (NASA 41.021DP); dostup asi 100 km

    Šipka
    TOPlist
  • Pondělí - 12. října 2020





    Severní Korea prezentovala na vojenské přehlídce k 75. výročí založení Korejské strany pracujících nové, dosud nevyzkoušené mezikontinentální balistické rakety (ICBM). O této nové raketě se spekulovalo už od roku 2019. První stupeň je podobný prvnímu stupni rakety Hwasong-15, ale druhý stupeň je zřetelně větší a jiná je také hlavice, která je větší než u předchozích raket. Nová raketa je pravděpodobně navržena tak, aby byla schopná zasáhnout nejen západní pobřeží USA, ale i Washington DC.


    V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
    2020 TS1, odhadovaná velikost je 4 až 10 metrů, rychlost průletu 4,19 km/s v 10:57 UT v minimální vzdálenosti 0,00170 AU, tj. asi 0,66 vzdálenosti Měsíce (tj. asi 250 000 km), doba oběhu planetky kolem Slunce je 295,891 dne (0,81 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 8. října 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala;
    2019 TZ6, odhadovaná velikost je 8 až 17 metrů, rychlost průletu 9,78 km/s v 18:18 UT v minimální vzdálenosti 0,07175 AU, tj. asi 27,92 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 369,669 dne (1,01 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 10. října 2019 – Mt. Lemmon Survey;
    2020 TR1, odhadovaná velikost je 10 až 21 metr, rychlost průletu 8,78 km/s v 19:25 UT v minimální vzdálenosti 0,00856 AU, tj. asi 3,33 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 489,029 dne (1,34 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 9. října 2020 – Mt. Lemmon Survey.


    Pohled do minulosti (12. října):

    1990 - zemřel Aleksandr Aleksandrovič Maksimov (*29.8.1923), ruský generál; 1979-89 velitel GUKOS
    1990 - 22:58 z ELA-2 Centre Spatial Guyanais byly nosnou raketou Ariane 44L vypuštěny družice SBS 6 a Galaxy 6
    1990 - 20:28 ze základny Andoya byla vypuštěna sondážní raketa Black Brant 5C (NASA 21.102IE); dostup 304 km
    1990 - 13:00 ze základny Zingst odstartovala sondážní raketa MMR-06; dostup 53 km
    1980 - 00:26 ze základny Andoya odstartovala sondážní raketa Super Loki (TY1-6422); dostup asi 82 km
    1970 - 19:01 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
    1970 - 15:09 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
    1970 - 14:58 ze základny Natal byla vypuštěna sondážní raketa Nike Apache (DLR N-NA-34); dostup asi 200 km
    1970 - 13:57 z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Kosmos vypuštěna družice Kosmos 371
    1970 - 13:35 z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa R-36 8K67 (4925761-026); dostup asi 1 km
    1970 - 07:00 z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa RT-2P (52627-432-12L); dostup asi 1000 km
    1960 - ze základny White Sands vzlétla k testovacímu letu raketa Nike Hercules (B-305); dostup asi 20 km
    1960 - ze základny Point Arguello byla vypuštěna sondážní raketa Kiva/Hopi; dostup asi 300 km
    1960 - z Cape Canaveral vzlétla k testovacímu letu raketa Matador (GM-56-1940); dostup asi 12 km
    1960 - 21:27 z Fort Churchill byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Black Brant 2 (CC-2A-14); dostup 216 km
    1960 - 16:37 z Fort Churchill byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Black Brant I2 (CC-2A-13); dostup 196 km
    1960 - 00:15 ze základny Eglin AFB odstartovala sondážní raketa Loki Dart; dostup asi 75 km
    1950 - v Haydenově planetáriu v New Yorku se konalo první sympozium o pilotovaných kosmických letech
    1950 - 19:36 ze základny Holloman byla vypuštěna sondážní raketa Aerobee RTV-A-1 (USAF 7); dostup 87 km

    Šipka
    TOPlist
  • Neděle - 11. října 2020





    Ze základny Xichang Satellite Launch Center byla v 16:57 UT (12.10. v 0:57 hod. pekingského času) vypuštěna nosnou raketou Chgang Zheng 3B (Y63) družice Gaofen 13. Družice je určena pro optický dálkový průzkum Země a pro prevenci a zmirňování následků katastrof. Podle pozdější informace byl tento start plně úspěšný a družice byla navedena na plánovanou oběžnou dráhu, na níž se správně rozevřely panely slunečních baterií.


    Na startovní rampu 31 kosmodromu Bajkonur byla v ranních hodinách místního času převezena nosná raketa Soju-2.1a s transportní kosmickou lodí Sojuz MS-17. Raketa byla vztyčena do vertikální polohy a po přiklopení montážních ramen byly zahájeny práce prvního startovního dne. Raketa má odstartovat 14. října v 05:45 UT a kosmická loď Sojuz se má k Mezinárodní kosmické stanici připojit po dvou obletech Země v 08:52 UT.


    Kosmická agentura NASA oznámila, že mise čtyř astronautů v kosmické lodi Crew Dragon na Mezinárodní kosmickou stanici byla odložena. Kosmická loď měla startovat 31. října, ale podle nového plánu se let neuskuteční dříve než v polovině listopadu. Posun startu umožní společnosti SpaceX podrobně analyzovat a vyřešit problémy s motory prvního stupně nosné rakety, jenž byly příčinou nedávného neúspěšného pokusu o vypuštění navigační družice GPS.


    Podmoskevské řídicí středisko letů doporučilo kosmonautu Ivanu Vagnerovi pracujícímu na Mezinárodní kosmické stanici, aby v Ruském modulu Zvezda pečlivě přelepil všechny svary lepicí páskou, což by mohlo přerušit únik vzduchu ze stanice. Únik vzduchu ze stanice byl zjištěn před několika týdny, ale teprve nedávno se podařilo přesněji určit místo úniku – mezikomora modulu Zvezda (přesné místo zůstává nezjištěno).


    Ruská státní korporace Roskosmos oznámila, že do konce letošního roku bude v RKK Energija postavena maketa perspektivní kosmické lodě Orel. Maketa bude používána pro statické pozemní zkoušky. Kosmická loď Orel byl měla absolvovat první bezpilotní let v roce 2023 a lety k Měsíci by měly být zahájeny v roce 2028; kosmická loď by měla létat z kosmodromu Vostočnyj.


    V blízkosti Země prolétá planetka 2020 TH1, odhadovaná velikost je 30 až 67 metrů, rychlost průletu 13,62 km/s ve 12:45 UT v minimální vzdálenosti 0,11462 AU, tj. asi 44,61 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 470,227 dne (1,29 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 7. října 2020 – Mt. Lemmon Survey.


    Pohled do minulosti (11. října):

    2000 - 23:17 z LC39A Cape Canaveral odstartoval k misi STS-92 (ISS 3A) raketoplán Discovery
    2000 - 09:30 z kosmodromu Pleseck byla odpálena balistická raketa Topol (64536-21-444); dostup asi 1000 km
    1990 - z ponorky K-140 byla k testovacímu letu odpálena raketa R-31; dostup asi 1000 km
    1980 - 23:28 ze základny Andoya odstartovala sondážní raketa Super Loki (TY1-7128); dostup 65 km
    1980 - 22:31 ze základny Andoya odstartovala sondážní raketa Super Loki (TY1-6197); dostup asi 81 km
    1980 - 21:57 ze základny Andoya byla vypuštěna sondážní raketa Orion (NASA 30.11GU); dostup 83 km
    1980 - 21:57 ze základny Andoya byla vypuštěna sondážní raketa HJ Orion (NASA 33.16GE); dostup 120 km
    1980 - 20:33 ze základny Andoya odstartovala sondážní raketa Super Loki (TY1-6196); dostup asi 69 km
    1960 - ze základny Wallops Island byla k testovacímu letu vypuštěna raketa HJ Nike; dostup asi 10 km
    1960 - nad Edwards AFB se uskutečnil zkušební let 1-A-26 raketoplánu X-15; max. výška 14 km
    1960 - 21:53 z 75-2-8 na Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Thor DM-18A (186); dostup asi 520 km
    1960 - 20:33 z LC1-1 Point Arguello startovala nosná raketa Atlas Agena A s družicí SAMOS E-1; raketa havarovala
    1960 - 19:15 z LC13 na Cape Canaveral byla vypuštěna balistická raketa Atlas E (3E, Mk 4-1); dostup asi 100 km

    Šipka
    TOPlist

Permanent link to this article: https://exospace.cz/pisi-jinde/novinky-z-kosmonautiky/