↑ Zpět na Píší jinde

Články na stránce Kosmonautix.cz

Přehled posledních článků na stránce Kosmonautix.cz.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Sonda DART a modul Pričal startují


    Středa 24. listopadu si pro fanoušky kosmonautiky připravila hned dva velmi zajímavé starty. V rozmezí jen několika hodin totiž mají odstartovat dvě jedinečné mise. Nejprve se má v 7:21 SEČ od vzletové rampy SLC-4E na Vandenbergově základně odlepit Falcon 9 s americkou sebevražednou sondou DART a italským CubeSatem LICIACube a ve 14:06 se naše pozornost přesune do Kazachstánu. V uvedeném termínu totiž má z rampy 31/6 na kosmodromu Bajkonur odstartovat raketa Sojuz 2.1b s Progressem M-UM, což je upravená nákladní loď Progress, ke které je připojen ruský uzlový modul Pričal, který míří k ISS. Oba mimořádně zajímavé starty Vám nabídneme v přímém přenosu s českým komentářem.
  • Stavba americko-evropského sledovače vody


    V roce 2022 bychom se měli dočkat startu družice SWOT (Surface Water and Ocean Topography), která má představovat novou generaci družic sledujících Zemi. Mezinárodní tým inženýrů a techniků již dokončil sestavování družice, která by měla provádět první globální průzkum vodních povrchů na Zemi a studovat i slabší oceánské proudy. Do startu družice SWOT zbývá zhruba jeden rok a proto je nejvyšší čas zahájit závěrečnou fázi testů.
  • Posádka turistického Sojuzu dorazila na kosmodrom


    Start kosmické lodi Sojuz MS-20 je plánován na 8. prosince letošního roku a proto je nejvyšší čas, aby se posádka přesunula na místo startu. 19. listopadu proto Gagarinovo středisko přípravy kosmonautů opustila hlavní i záložní posádka lodi Sojuz MS-20. Už za několik hodin obě posádky přistály na kosmodromu Bajkonur, kde na ně čeká závěrečná předletová příprava. Hlavní posádku tvoří velitel Alexandr Misurkin z Ruska a dva japonští turisté - miliardář Jusaku Maezawa a fotograf Jozo Hirano. V záložní posádce bychom našli profesionálního kosmonauta Alexandra Skvorcova a turistu, kterým je Japonec Šun Ogiso.
  • NASA stojí o jaderné zdroje energie pro Měsíc


    Pilotovaný průzkum Měsíce i Marsu bude vyžadovat překonání mnoha překážek. Jednou z nich je i zajištění spolehlivých dodávek dostatečného množství elektrické energie. Díky tomu bude možné napájet nejen vědecké, ale i technologické systémy, které budou nezbytné pro bezpečné přistání astronautů na povrchu a jejich další fungování. Jelikož NASA chystá do budoucna masivní přítomnost lidí na Měsíci v rámci programu Artemis (a případně jednou i na Marsu), musí její plány počítat i se zajištěním energie. Agentura se proto zaměřuje na vývoj štěpného systému, který by zajistil bezpečné, efektivní a spolehlivé dodávky energie.
  • Listopadová Kosmoschůzka 2021


    Blíží se poslední středa v měsíci. Ta listopadová vychází na 24.11.2021. Do Pražského planetária (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka tentokrát nabídne opravdu pestré a atraktivní menu. Dozvíte se čerstvé informace o chystané české družici Planetum-1. Čekají vás novinky z kosmonautiky. Závěr bude patřit stavbám velkých a přitom lehkých struktur v kosmu. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30.
  • Kosmotýdeník 479 (15.11. – 21.11.)


    Po sedmi dnech je tu další vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma zvolil první úspěšný start společnosti Astra Space, která se svojí raketou Rocket 3.3 úspěšně dosáhla oběžné dráhy. Dále se podíváme na další starty, které tento týden proběhly, jako byl například start rakety Vega, či soukromé rakety Electron. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
  • Vesmírná technika: Raketa Conestoga 1620


    Nepříliš úspěšný vývoj nosných raket Percheron a Conestoga 1 popsaný v minulém díle rozhodně neznamenal, že by se nad soukromými komerčními nosnými raketami zavřela voda. Nebylo to jednoduché, ale postupně se začaly ledy hýbat – politici přijali potřebné legislativní změny a ani společnost Space Services nezmizela. Poté, co ji v roce 1990 koupila firma EER Systems, přišel čas na vývoj nové řady raket Conestoga. Z celé série však byla nakonec realizována jediná verze, která letěla pouze jednou. Bohužel při této jedné misi navíc nedosáhla oběžné dráhy.
  • Solar Orbiter se vrací k Zemi


    Evropská sonda Solar orbiter se připravuje na gravitační manévr u Země, který předznamenává blížící se začátek hlavní vědecké mise zaměřené na průzkum Slunce a jeho účinků na tzv. kosmické počasí. Během přiblížení bude muset sonda proletět skrz oblasti s vyšší koncentrací kosmické tříště v okolí naší planety. ESA tak hovoří o nejriskantnějším průletu, jakékoliv vědecké mise. K maximálnímu přiblížení (460 km) dojde 27. listopadu v 5:30 SEČ nad severní Afrikou a Kanárskými ostrovy. Sonda se tedy k Zemi přiblíží na skoro stejnou vzdálenost, ve které obíhá stanice ISS (cca 420 km). Průlet je nezbytný k tomu, aby se sonda zbavila přebytečné pohybové energie a aby se dostala na správnou dráhu pro další blízký průlet kolem Slunce. Solar Orbiter však bude muset během průletu projít přes dvě oblasti se zvýšeným výskytem úlomků tzv. kosmického smetí.
  • O krůček blíže k superteleskopům budoucnosti


    Když sledujeme závěrečné předstartovní přípravy Dalekohledu Jamese Webba, je vhodné si připomenout, že první teoretické úvahy o nástupci Hubbleova teleskopu lze vystopovat až do roku 1989 a v roce 1996 byl projekt zformulován jakožto Next Generation Space Telescope (NGST). Je tedy vidět, že u podobně velkých projektů se jejich přípravný cyklus počítá na desetiletí. Není proto překvapením, že už nyní probíhají úvahy o teleskopech, které by měly odkrývat astronomická tajemství v dalších desítkách let. O projektech jsme se již zmínili v létě 2017 a od té doby se zdánlivě nic nedělo. Nyní však nastal posun. Vědecká rada předložila svá doporučení pro vědecký výzkum v dalším desetiletí. Její doporučení sice nejsou závazná, ale přesto je NASA používá jako základ pro své další plány.
  • Testy radaru CubeSatu Juventas


    Speciálně vylepšená komora pro radiofrekvenční zkoušky v technologickém středisku Evropské kosmické agentury je místem, kde se testuje nejmenší radarový systém, jaký se kdy vydal do kosmického prostoru na palubě CubeSatu. V roce 2024 má k dvojplanetce Didymos vyrazit evropská mise Hera. Ta s sebou poveze dva CubeSaty, z nichž jeden (Juventas) bude vybaven kompaktním radarem. S jeho pomocí bude možné provést první radarové sondování útrob planetky. Juventas dokáže nahlédnout až 100 metrů pod povrch měsíčku Dimorphos, který má průměr 160 metrů a obíhá kolem hlavní planetky Didymos s průměrem 780 metrů.

Permanent link to this article: https://exospace.cz/pisi-jinde/kosmonautix-clanky/