↑ Zpět na Píší jinde

Články na stránce Kosmonautix.cz

Přehled posledních článků na stránce Kosmonautix.cz.

  • Americký rover pro Mars dostal oči s vysokým rozlišením


    Až 18. února 2021 přistane v marsovském kráteru Jezero vozítko Mars 2020, bude jednou z jeho prvních činností vztyčení do té doby sklopeného stožáru se senzory RSM (remote sensing mast). Právě na něm se nachází důležité optické přístroje. Na snímku pořízeném 23. května, který jsme použili jako náhledovou fotku dnešního článku, vidíme, jak odborníci vrací na své místo krytku hlavy RSM poté, co do jejích útrob uložili dvě kamery Mastcam-Z s vysokým rozlišením. K této činnosti došlo v čisté místnosti Spacecraft Assembly Facility's High Bay 1 v areálu Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně.
  • Vega-C míří vstříc premiérovému letu


    Evropská kosmická agentura společně s průmyslovými partnery se postupně blíží vstříc prvnímu startu nové evropské rakety Vega-C, ke kterému by mělo dojít v příštím roce. Tato raketa by měla po zavedení do služby nabídnout lepší výkon a dosáhnout na širší spektrum oběžných drah. V březnu letošního roku projekt prošel kritickým zhodnocením návrhu a mohl se přesunout vstříc kvalifikační fázi. Závěrečné zkoušky v rámci této fáze prověří celý návrh i výrobní procesy, sestavování i letový hardware a software, stranou nezůstanou ani pozemní podpůrné systémy. Počítačová simulace letu zase ukáže, zda raketa a pozemní technika spolupracují tak, jak mají.
  • Jamal-601 má problémy s motorem


    Telekomunikační družice Jamal 601 letěla do vesmíru 30. května na raketě Proton-M z Bajkonuru. Družice měla postupně upravit svou dráhu, aby dosáhla geostacionární dráhy. Úpravy však skončily poté, co se na motoru, který měl zajistit dosažení finální dráhy, objevily během zážehu problémy s jeho vektorováním. Specialisté od výrobce družice, společnosti Thales Alenia Space, usilovně pracují na řešení problému, které by měli předložit do zítřka. Zatím se nedá hovořit o selhání motoru. Je možné, že jej bude možné využít, jen je potřeba nasbírat informace o podstatě problému a ujistit se, že se závada již nebude opakovat.
  • Kdo bude první žena na Měsíci?


    Na naší facebookové stránce se nedávno objevil příspěvek „Říkám si, jestli už ta první žena na Měsíci, byla v kosmu. Řekl bych že ano. Takže jí známe. Kate Rubins? Christina Koch?“ Úvahy autora příspěvku pokračovaly podnětem „Co kdybyste udělali článek s možnými kandidátkami?“ Zkusme se tedy oprostit od hodnocení reálnosti plánu a harmonogramu a podívejme se, jakými lidskými zdroji v současnosti NASA disponuje. V oddílu aktivních astronautů je dvanáct žen, které v letošním roce doplní dalších pět, jejichž základní výcvik pro zařazení do oddílu amerických astronautů již pomalu končí.
  • Koncept nafukovací lunární základny


    Když se řekne nafukovací kosmické moduly, tak s většině fanoušků kosmonautiky vybaví firma Bigelow Aerospace. Ta po dvou samostatně letících modulech Genesis 1 a Genesis 2 připojila k ISS testovací modul BEAM, který si vedl tak dobře, že i po ukončení testovacího provozu zůstal trvalou součástí ISS. Firma čas od času vypustí na veřejnost informace o možnostech dalšího vývoje nafukovacích konstrukcí v kosmickém prostoru a dnes tomu nebude jinak. Před lety avizovaný modul B330 se sice ještě do provozu nedostal ani na nízké oběžné dráze, ani u Měsíce, jak firma plánovala, ale už je tu plán nový - tentokrát míří přímo na povrch Měsíce.
  • Svět nad planetou (34. díl)


    Třetí výstup členů expedice EO-14 Vasilije Ciblijeva a Alexandra Serebrova do otevřeného prostoru měl proběhnout 28. září. Den předem šli kosmonauti velmi brzy na kutě, protože budíček měl přijít ještě před půlnocí moskevského času. Na programu byla demontáž amerického experimentu „Trek“, instalace nové kazety experimentu „Danko-M“, panelů s čidly dopadů mikrometeoroidů, ale hlavně provedení experimentu „Panorama“. Jednalo se de facto o velkou „okružní jízdu“ po všech modulech komplexu, které měli kosmonauti pečlivě prohlédnout, nafotografovat a odebrat vzorky obšívky, kabelů a solárních článků. Speciální pozornost měla být věnována místu, odkud se 21. září ozval úder, který byl vyhodnocen jako náraz cizího tělesa do trupu stanice. Cílem experimentu bylo zjištění reálného stavu stanice v souvislosti s rozhodnutím o jejím dalším provozu. Stále se tenčící přísun financí stejně jako pomalé umírání projektu raketoplánu Buran přimělo odpovědné činitele začít uvažovat o prodloužení využívání stanice do konce roku 1997. Výstup Ciblijeva a Serebrova byl proto nesmírně důležitý. Na splnění všech bodů programu vycházky měli podle plánu kosmonauti k dispozici 4 hodiny a 43 minuty. Takový byl tedy plán. Pokud však byl vážený čtenář pozorný, nemohl v minulém díle seriálu nepostřehnout zmínku o zlobících Orlanech. A právě Orlan DMA s výrobním číslem 25 si vybral plánovaný výstup k tomu, aby se postavil na zadní. Je paradoxní, jaký vliv na tak náročnou, drahou a komplexní operaci, jakou je výstup do otevřeného prostoru, může mít maličká součástka za pár kopějek…
  • Juno odhalila změny magnetického pole Jupiteru


    Sonda Juno si připsala další významný úspěch. Vůbec poprvé v historii se díky ní podařilo mimo Zemi zaznamenat průběžnou změnu magnetického pole - takzvanou sekulární variaci. Juno zároveň prokázala, že tento jev je zřejmě poháněn hluboko dosahujícím atmosférickým větrem. Objev popsaný v květnovém časopisu Nature Astronomy pomůže vědcům lépe porozumět vnitřní stavbě obří planety včetně dynamiky atmosféry. Uplatní se ale i u studia změn zemského magnetického pole.
  • NASA vybrala tři soukromé landery pro vědu na Měsíci


    V poslední květnový den se v 19:00 středoevropského letního času uskutečnila v Johnsonově středisku v Houstonu (v jedné z největších čistých místností světa) tisková konference. Jejím obsahem bylo oznámení o výběru tří amerických firem, které v nejbližších letech dopraví na Měsíc vědecké přístroje. Jejich úkolem bude prozkoumat Měsíc a získat znalosti, které půjde využít pro návrat lidí na Měsíc, který je zatím plánován na rok 2024. Jenže to je jen jedna rovina celé věci. Aktuální výběr tří firem totiž pokračuje v trendu, který byl nastaven už před několika lety. NASA v něm vystupuje v roli zákazníka, který si objednává službu - v tomto případě dopravu nákladu na Měsíc. NASA je navíc jedním ze zákazníků, což znamená, že společně s jejími přístroji mohou na landerech soukromých firem letět i náklady jiných zákazníků - ať už komerčních nebo agenturních.
  • Webbův teleskop prošel další zkouškou


    Vlajková loď astronomie příštího desetiletí - Dalekohled Jamese Webba úspěšně prošel dalším důležitým testem, který jej znovu o krok přiblížil ke startu v roce 2021. Tentokrát šlo o termálně-vakuovou zkoušku, která měla prověřit, zda konstrukce bude funkční i v kosmickém vakuu, kde bude během své mise čelit výraznému kolísání teplot. Zkouškou ale neprošel celý teleskop - ten je zatím pořád tvořen dvěma základními sestavami. Jelikož sestava vědeckých přístrojů a zrcadel už má svůj pobyt ve vakuové komoře dávno za sebou, je jasné, že tentokrát se dostalo na servisní část teleskopu.
  • Kosmotýdeník 350 (27.5. – 02.6.)


    Po tři sta padesát týdnů vám nepřetržitě v tento čas přinášíme pravidelný přehled událostí v kosmonautice v uplynulém týdnu. Ani tuto neděli v Kosmotýdeníku o tento příděl nepřijdete. Hlavním tématem bude tentokrát smutný konec ambiciózního a velkolepého projektu letounu Stratolaunch. Jaké byly plány a proč to nakonec nedopadlo, se dozvíte v hlavním článku. V dalších tématech se podíváme na kosmodrom Boca Chica, zamíříme i do Ruska a dojde i na pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli!

Permanent link to this article: https://exospace.cz/pisi-jinde/kosmonautix-clanky/

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial
Forum ExoSpace.cz
Facebook
RSS
Twitter
YouTube
Napište nám
SlideShare
Telegram