↑ Zpět na Píší jinde

Články na stránce Kosmonautix.cz

Přehled posledních článků na stránce Kosmonautix.cz.

  • Vyberte jméno pro Mars Rover 2020


    Červencový start vědeckého vozítka NASA s prozatímním názvem Mars Rover 2020 se nezadržitelně blíží a je nejvyšší čas dát tomuto pokročilému robotickému průzkumníkovi nějaké příhodnější jméno. O vyhlášení soutěže jsme vás informovali na počátku září minulého roku. Během dvou měsíců se v NASA sešlo přes 28 000 nápadů na jména nového marsovského roveru a ke každému z nich byla připojena krátká esej zdůvodňující, proč by právě tento jediný by měl být vybrán. Všechny návrhy byly zaslány americkými dětmi ze základních a středních škol a porota z nich po dlouhém pročítání vybrala devět finalistů, z nichž pouze jediný pojmenuje nové marsovské vozítko a bude moci přímo na kosmodromu sledovat jeho start. Vy všichni máte nyní jedinečnou příležitost tento výběr ovlivnit svým hlasováním.
  • Zkouška skládání urychlovacích motorů rakety SLS


    Inženýři, technici a obsluha jeřábů, tedy specialisté ze skupiny Exploration Ground Systems, společně se zástupci společnosti Jacobs, provedli v ikonické montážní hale VAB (konkrétně v sekci High Bay 4) zkoušky manipulace a skládání maket segmentů urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky. „Testy s maketami proběhly mimořádně dobře,“ hodnotí dosavadní průběh Michael McClure, hlavní inženýr skupiny pro mechanické a strukturální úkoly z firmy Jacobs a dodal: „Šlo o sérii testovacích činností, které nám daly mnoho zkušeností - hlavně se to týká našich nových techniků, inženýrů, obsluhy jeřábů a kontrolorů kvality.“
  • Další mise pro Starlink klepe na dveře


    Gwynne Shotwell, prezidentka SpaceX, vloni prohlásila, že na rok 2020 plánuje SpaceX zhruba 24 startů Falconů 9 jen pro budování obří družicové sítě Starlink, což vychází na jeden start za 14 dní. První týdny nového roku ukazují, že SpaceX má snahu tato slova potvrdit i v praxi. Sedmého ledna Falcon 9 vypustil druhou várku šedesáti operačních družic a nyní se již na Floridě připravuje další nosič, který by měl během tohoto týdne vynést várku s pořadovým číslem tři. Jelikož máme za sebou statický zážeh, je čas si celou misi představit.
  • Electron ponese tajný náklad


    Společnost Rocket Lab, kterou můžeme považovat za současného lídra na trhu vynášení malých družic, v pondělí večer našeho času oznámila zajímavou novinku. Nejdříve 31. ledna letošního roku má její raketa Electron odstartovat na vyhrazenou misi pro mimořádně lukrativního zákazníka, kterým není nikdo menší než Národní průzkumný úřad NRO (National Reconnaissance Office). Ano, to je ta organizace, jejíž mise jsou označovány písmeny NROL, pomlčkou a číslem a které jsou opředeny závojem tajemství. Víme sice o tom, že startují, ale o určení nákladu, velikosti, nebo o cílové dráze můžeme pokaždé jen spekulovat.
  • Svět nad planetou (66. díl)


    Když Atlantis opustil Mir a Korzun, Kaleri a Linenger osaměli, přišel nejprve na řadu den odpočinku. Každá návštěva je pro stálou posádku poměrně značnou zátěží, protože se výrazně zvyšuje pracovní tempo a plán hlavní expedice se podřizuje plánu návštěvnické mise. Kosmonauti tak často vypomáhali hostům při plnění jejich úkolů a když k tomu připočteme také nutné zlo v podobě tiskových konferencí a nejrůznějších ceremoniálních úkonů, není se co divit, že když se návštěva chýlí ke konci, starousedlíci se už nemohou dočkat okamžiku, kdy na palubě komplexu opět nastane klid a zaběhnuté pracovní tempo. Není ani třeba hovořit také o tom, že návštěva další posádky má vliv i na stanici samotnou a její systémy. Asi nejvíce „zabrat“ dostává environmentální systém. Zvýšené množství osob na palubě produkuje násobné množství odpadní vody, oxidu uhličitého a vyžaduje větší přísun kyslíku. V této fázi letu byl Mir zatěžován skutečně na maximum, na stěnách a v koutech modulů se objevovalo zvýšené množství vlhkosti, o kterou se systém kondenzace vody ze vzduchu nedokázal postarat. Bylo také třeba občas aktivovat jednorázové patrony produkující kyslík. V neposlední řadě měli důvod k bezesným nocím plánovači a vědci, jejichž experimenty vyžadovaly jistou kvalitu mikrogravitace a nízkou úroveň vibrací. Během překládky nákladů z Miru do raketoplánu a obráceně se o klidném prostředí v žádném případě nedalo mluvit. Onen den odpočinku byl tedy nutný nejen pro lidi, ale také pro stanici. Jak se v tomto případě ukázalo, byl to klid před bouří…
  • Crew Dragon se vrátil do přístavu


    Včera v 16:30 vyrazila z floridské rampy 39A na svou „sebevražednou“ misi raketa Falcon 9, na jejíž špičce byla loď Crew Dragon. Jejím úkolem bylo otestovat únikový systém, tedy motory SuperDraco, v podmínkách letu, kdy jsou podmínky velmi náročné. Crew Dragon se podle plánu oddělil a desetisekundovým zážehem s přetížením 4 G unikl od rakety, která se o pár sekund později proměnila v ohnivou kouli.  Crew Dragon setrvačností vystoupal do nejvyššího bodu dráhy, odhodil již nepotřebný servisní modul (trunk) a motory Draco stabilizovaly kabinu pro návrat na Zemi. Loď vystřelila nejprve výtažné a později i hlavní padáky, na kterých se snesla do vln Atlantiku. O vylovení cenného nákladu ze slané vody se postarala loď GO Navigator, která v nočních hodinách našeho času přivezla Crew Dragon i trunk do přístavu.
  • OBRAZEM: Vesmírné přístavy (1)


    Na Zemi existuje jen málo míst, která jsou optimální pro odpalování orbitálních raket. Tato místa jsou často vzdálená od civilizace, na okraji oceánu nebo obojí najednou. Je tu však několik dobrých důvodů, proč tomu tak je.  Lze ovšem říci, že všechny souvisejí s rychlostí potřebnou k dosažení oběžné dráhy – což je asi 28 000 kilometrů za hodinu. První důvod je celkem prostý: vypuštění rakety je velmi nebezpečné, protože abychom se dostali ze Země na oběžnou dráhu, tak potřebujeme hodně paliva a pokud se něco nepovede a raketa se nečekaně promění v ohnivou kouli, pak je to palivo (hodně paliva), co způsobí divácky působivou, ale naprosto devastující podívanou. Kusy raketového nosiče i nákladu mohou být rozptýleny po velké oblasti a v takovém případě přihlížející opravdu ocení, že jsou relativně daleko. Zejména pokud k výbuchu dojde poté, co už raketa opustila rampu a vystoupala do určité nadmořské výšky.
  • ŽIVĚ: Astronautky dokončí výměnu akumulátorů


    Christina Koch a Jessica Meir - dvě americké astronautky, které jsou prý zároveň nejlepšími kamarádkami, společně na podzim loňského roku absolvovaly první čistě ženský výstup do volného prostoru. Tento týden si společnou kosmickou vycházku zopakovaly a hned v pondělí na ně čeká ještě jeden výstup do volného prostoru. Při této kosmické vycházce obě astronautky dokončí instalaci aktuální várky nových akumulátorů, do kterých se ukládá elektrická energie z fotovoltaických panelů, aby se dala využít v době, kdy stanice přelétává nad noční stranou Země. Nové lithium-iontové kusy nahradí staré nikl-vodíkové, které mají menší kapacitu.
  • Kosmotýdeník 383 (13.1. – 19.1.)


    Týden utekl jako voda a je tu další Kosmotýdeník, tedy týdenní souhrn událostí, které se staly v kosmonautice. Dnes se v hlavním tématu nebudeme překvapivě věnovat In-Flight Abort testu, ale velmi zajímavé studii NASA a NOAA ohledně dlouhodobého měření teploty. Podíváme se, jak se došlo k tomu, že rok 2019 byl druhý nejteplejší v celé historii vědeckého měření. Nevynecháme však ani další události týdne. Podíváme se do Francouzské Guyany na start Ariane 5, anebo na nácvik nástupů astronautů do Crew Dragonu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
  • Jak velké jsou rakety SpaceX?


    Nepochybně všichni čtenáři tohoto článku viděli nějakou kosmickou raketu. A přitom ani nemuselo jít o osobní setkání. Dobrý obrázek či video postačí. Ovšem ne tak docela. Tímto zprostředkovaným pohledem dokážeme ocenit pouze vzhled, estetičnost nebo například konstrukční řešení rakety. Málokdy už jsme ale schopni ocenit její velikost. Kosmické nosiče jsou kolosálními stroji tyčícími se do výšek mrakodrapů. A přitom to jsou výtvory, které přes svou obrovitost ve své podstatě představují stále „jen“ dopravními prostředky, které však dosahují těžko představitelných rychlostí. Konkrétně rakety SpaceX dnes patří mezi ty vůbec největší nosiče. Pojďme se na ně tedy společně podívat z velice netradiční perspektivy, která je možná pouze díky šikovným trikům počítačové grafiky.

Permanent link to this article: https://exospace.cz/pisi-jinde/kosmonautix-clanky/

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial
Forum ExoSpace.cz
Facebook
RSS
Twitter
YouTube
Napište nám
SlideShare
Telegram