Dosud největší objevená hvězda má průměr asi 1500krát větší než naše Slunce.

Hvězdokupa Westerlund 1 (wikipedia.org)

Vědci jí našli pomocí VLT (European Southern Observatory’s Very Large Telescope(VLT) Survey  Telescope), když zkoumali největší shluk hvězd Westerlund 1 vzdálený asi 16 000  světelných let od Země.

Červený obr  W26 je na sklonku svého života a existuje vysoká pravděpodobnost, že  vybuchne jako supernova.

Hvězdy tisíckrát větší a těžší než Slunce žijí velice krátce ve srovnání s jejich méně těžšími  sourozenci.

Největší hvězdy ve vesmíru se dožívají jen několika milionů let (ve srovnání Sluce už přes 4 miliardy let), než vyplýtvají všechno své „palivo“, zvětší se a vybuchnou  jako supernovy.

Takovéto hvězdy jsou značně nestabilní a vypouštějí velkou část materiálu ze svého obalu.

Vznik železa ve hvězdách

Ve hvězdách probíhá za vysokých teplot a tlaků z vodíku (základního „paliva“ hvězd) hélium. Když se zásoby vodíku vyčerpají, použije se jako další „palivo“ právě hélium. Z hélia potom vzniká uhlík či kyslík.  Pak vzniká železo. Ovšem jaderné reakce spojené se železem jsou endotermické, takže jakmile se hvězda „dotkne“ železa, znamená to pro ni ortel smrti. Zatímco se jaderné reakce přemísťují do vnějších částí hvězdy, kde je ještě relativně dost vodíku i helia, jádro kolabuje. Následuje proces zvaný supernova.

Zdroj: space.com