Sonda New Horizons v hodnotě 700 milionů dolarů je americká meziplánetární sonda určená k průzkumu transneptunických těles, se zvláštním zaměřením na Pluto a jeho soustavu měsíců. Sonda startovala 19. ledna 2006. 28. února 2007 proletěla kolem Jupitera a pak byla uvedena do stavu hibernace. Od srpna 2014 probíhalo probouzení a sonda se plně „probudila“ 6. prosince 2014. Ke svému hlavnímu cíli dorazí 14. července 2015 ve 13h 49min SELČ. Kolem Pluta proletí v minimální vzdálenosti 10 000 km, kolem Charonu 27 000 km, a to rychlostí 14 km.s-1. Nejvyšší dosažené rozlišení snímků se očekává 25 m/pixel.
Sledujte přehled aktualit z průběhu mise New Horizons.
Important!
Pro více informací:Články o sondě New Horizons
Články o Plutu
Forum ExoSpace.cz
Videa o Plutu
Videa o New Horizons
Datum | Událost | ||
12. 6. 2016 | Na tomto snímku se zvýrazněnými barvami je detail tmavé vrchoviny, neformálně pojmenované Krun Macula. Ta leží v jihovýchodní části velkých ledových planin na Plutu. Na obrázku je Krun Macula dole vpravo, kde stoupá do výšky 2,5 km nad Sputnik Planum. Její tvář je zjizvená četnými propojenými shluky přibližně kruhových jam s typickým průměrem 8 až 13 kilometrů a hloubkou 2,5 kilometrů. Všimněte se, že na pobřeží se Sputnik Planum tyto jámy přecházejí v údolí, která mají délku více než 40 kilometrů, šířku 20 a hloubku 3 kilometrů. Dna těchto údolí jsou pokryta dusíkovým ledem.
Tmavě červená barva oblasti je zřejmě způsobená tholinem, kterého se na Plutu nalezlo velké množství. Obrázek vznikl složením tří dílčích, které poskytla sonda New Horizons při svém průletu v červenci 2015. Pravá část s rozlišením 80 metrů/pixel pochází z dlouhoohniskové kamery LORRI (Long Range Reconnaissance Imager) a byla pořízena ze vzdálenosti 11.850 km od Pluta, 23 minut před nejtěsnějším přiblížením sondy. Levá část je kompozice dvou snímků s rozlišením 125 metrů/pixel, získaných kamerou LORRI, získaných o 6 minut dříve, ve vzdálenosti 24.900 km od Pluta. Tyto obrázky jsou součástí pozorování s nejvyšším a druhým nejvyšším rozlišením. |
||
11. 6. 2016 | Šest rozsáhlých fraktur se rozlézá na povrchu Pluta a tvoří vzory připomínající pozemské pavoukovce. Nejdelší z nich měří asi 580 kilometrů. Na trhliny se můžete podívat na tomto videu.
|
||
29. 5. 2016 | Tým projektu New Horizons uveřejnil dosud nejpodrobnější pohled na povrch trpasličí planety Pluto. Mozaika snímků byla získána kamerou LORRI (Long Range Reconnaissance Imager) ve vzdálenosti 15.850 kilometrů od Pluta, 23 minut před nejtěsnějším přiblížením sondy k Plutu, a zahrnuje všechny snímky s největším rozlišením od sondy New Horizons které dosahuje až 80 metrů/pixel. Podle Alana Sterna, vedoucího vědeckého pracovníka New Horizons, je tento pohled „prostě magnetický“. A dodává: „Chce se mi vrátit s další misí k Plutu a získat obrázky s vysokým rozlišením jako tyto po celém povrchu.“
Šířka pásu se pohybuje v rozmezí od 90 kilometrů na severu do 75 kilometrů na jihu. Od severu na jih se mění charakter terénu od hřebenovitých, kráterovitých vrchovin na severu přes valchovitý terén, chaotická pohoří, buněčné planiny, jámovitý terén poznačený sublimací usíkového ledu, oblasti tenkého dusíkového ledu přehozeného přes oblasti ležící topograficky níže až po tmavé horské vrchoviny, erodované hlubokými jámami. |
||
20. 5. 2016 | Sonda New Horizons pri predlženej misie ďalej sníma okolie za trpasličou planétou Pluto. V dňoch 7.-8. apríla 2016 sa zamerala na 145kilometrový objekt (15810) 1994 JR1, ktorý patrí do Kuiperovho pásu a obieha vo vzdialenosti viac ako 5 miliard km od Slnka. Vtedy bola New Horizons vzdialená od objektu 111 miliónov km. Snímku zachytila kamera Long Range Recconnaissance Imager (LORRI).
1994 JR1 bol snímaní i v novembri 2015, kedy sonda bola vzdialená 170 miliónov km. Kombináciou z týchto dvoch snímkov z rozdielnych vzdialenosti sa dá spresniť poloha 1994 JR1 s odchýlkou najviac 1000 km. Snímky tak pomohli tiež vyvrátiť teóriu, že 1994 JR1 je kvázi (doslovne chápané v tomto kontexte ako veľmi vzdialenou) prirodzenou družicou Pluta. |
||
15. 5. 2016 | Na snímku z multispektrální kamery Ralph/MVIC sondy New Horizons jsou vidět vrstvy atmosférického zákalu v detailním pohledu. Lze napočítat až 20 vrstev, které se horizontálně rozšiřují na vzdálenost stovek kilometrů, ale nemusí vždy zcela kopírovat tvar Pluta. To je ukázáno pomocí šipek, které zobrazují vrstvu oparu ve výšce asi 5 kilometrů na levé straně, která na pravé straně sestoupila na povrch. | ||
12. 5. 2016 | Popraskaná kůra měsíce Charon dokládá, že tento měsíc měl dříve podpovrchovou vrstvu vody. Blíže v článku geologa Petra Brože na našem webu. | ||
10. 5. 2016 | Co mají společného měsíce Enceladus a Hydra?
Jejich povrch je výjimečně jasný, odrazivý. Nová spektroskopická data ze sondy New Horizons ukazují, proč. |
||
8. 5. 2016 | Podľa najnovšieho rozboru dát zo sondy New Horizons sa Pluto chová pri interakcii so slnečným vetrom ako planéta i ako kométa. Zistili to vedci z NASA pri analáze dát zo sondy New Horizons. Dáta z prístroja SWAP sondy New Horizons boli získané pri prelete Pluta v dňoch 7.-14. júla 2015.
Analyzované dáta vedcov prekvapili. Doteraz teórie zobrazovali pohyb Pluta okolo Slnka ako kometárny objekt. |
||
7. 5. 2016 | Jen led, nic víc. I takhle by se dala popsat tato fotografie trpasličí planety Pluto. Zhruba uprostřed snímku se nachází severní pól. Na fotce taktéž můžete lokalizovat různé povrchové útvary. Vynikají barvou převážně do oranžova. Tyto pásy, ač se zdají být velmi malé, jsou ve skutečnosti široké jednotky a dlouhé až desítky kilometrů. Zajímavostí také je, že na povrchu Pluta můžeme spatřit podivné krátery, z nichž by nám některé potenciálně mohly něco připomínat. Asi nejvýrazněji se jeví písmeno X, které na fotce přímo vyniká. Jednotlivé tečky jsou asi známkou sublimace ledu. Snímek zabírá plochu širokou 72 km, pořídila jej sonda New Horizons a k nám na planetu Zemi byl doručen 24. prosince 2015. (Marek Biely) | ||
4. 5. 2016 | Na snímku ze sondy New Horizons, který dorazil 24. prosince, je pás zachycující povrch Sputnik Planum. Tento snímek je součástí sady obrázků s největším rozlišením 77 až 85 m/pixel. Všimnout si lze mnohoúhelníkových a buněčných vzorů, které jsou výsledkem podpovrchového víření hluboko ležících vrstev pevného, ale pohyblivého dusíkového ledu. Směrem k pobřeží (v horní části obrázku) se zdá být povrch Sputnik Planum tmavší, patrně v důsledku změny ve složení či struktuře povrchu. Temnější a vyvýšené bloky na okrajích buněčných oblastí jsou pravděpodobně ledovce, tvořené špinavou vodou a plovoucí na hladině hustšího pevného dusíku.Obrázek zobrazuje plochu širokou 80 km a více než 700 km dlouhou ve směru od severozápadního pobřeží Sputnik Planum přes jeho ledové planiny. Kompozice snímků byla pořízena kamerou LORRI ve vzdálenosti přibližně 17.000 km, 15 minut před největším přiblížením sondy k Plutu.Pro plný náhled klikněte prostředním tlačítkem na obrázek. |
||
2. 5. 2016 | Vedecký tím NASA, ktorý má na starosti misiu New Horizons, vydal snímku Pluta, ktorá zachytáva takmer celý povrch tejto trpasličej planéty. Jedná sa o globálnu panchromatickú (čierno-bielu) fotografiu. Snímka resp. globálna mapa povrchu Pluta zachytáva koláž snímok nasnímane pri prelete sondy okolo Pluta v období 7.-14. júla 2015.
Rozlíšenie mapy je 30 km/pixel na ľavom a pravom okraji mapy až po 235 m/pixel v strede globálnej snímky. Snímky, ktoré tvoria globálnu mapu, prišli na Zem od New Horizons 25. apríla 2016. Časť dát ešte sonda má v pamäti a v najbližšom období pošle nedočkavým pozemšťanom. Taktiež vedecký tím NASA pracuje na farebných snímkach, ktoré by mali prezentovať realistický pohľad. (Eduard Boldižár) Download “Globální mapa Pluta” global_map.jpg – Staženo 842 × – 7,36 MB |
||
29. 4. 2016 | 29. 4. 2016 bola publikovaná najnovšia snímka zachytávajúc časť „srdca“ na povrchu Pluta, známu ako Sputnik Planum. Zistilo sa, že má v priemere o 3 km nižšiu výšku ako okolitý terén. Podrobné topografické mapy Pluta boli získane z digitálnej analýzy stereo fotiek, ktoré nasnímala sonda New Horizons počas preletu okolo Pluta 14. júla 2015. Snímka bola ešte upravená. Výhodou digitálnych snímok je, že ich môžeme umelo osvetľovať a viac z nich vyťažiť detaily. Konkrétna fotka, ktorú rozoberáme, je osvetlená z juhu (platí, že sever je hore, juh dole). (Eduard Boldižár) | ||
31. 1. 2016 | Podle nových zjištění se na trpasličí planetě Pluto nachází více vodního ledu, než se dříve soudilo. Nové poznatky vycházejí z pozorování v infračerveném světle, poskytnutá sondou New Horizons. | ||
22. 1. 2016 | V tomto videu uvidíte velmi detailní pohled na dvě rozdílné oblasti na Plutu: Planinu Sputnik a Oblast Chaos. Snímky byly pořízeny ze vzdálenosti 80 000 km.
|
||
14. 12. 2015 | První 3D pohled na Pluto ve formátu 4k. Obrázky, ze kterých je animace sestavena, mají rozlišení 1,3 km/pixel. Barvy byly zvýrazněny.
|
||
12. 12. 2015 | Nejnovější snímky ze sondy New Horizons, které byly po jejím průletu kolem trpasličí planety Pluto zveřejněny, jsou konečně to, na co jsme tak dlouho čekali – pohled na Pluto v superdetailním rozlišení, v řádu desítek metrů. Jde o nejpodrobnější snímky z průletu. Na jejich základě byla sestavena mozaika. | ||
11. 12. 2015 | Detailní pohled na složité struktury drobných jam, které se táhnou napříč oblastí ve tvaru srdce zvanou Tombaugh Regio.
Tyto jemné zářezy mohou podle vědců být vytvořeny kombinací lámání ledu a vypařování. Je zde nedostatek impaktních kráterů, takže se tyto jámy, které bývají široké stovky metrů a hluboké řádově desítky, vytvořily v nedávné době. Pomocí jejich uspořádání lze vytušit, kterým směrem teče led a jak probíhá výměna dusíku a dalších těkavých látek mezi povrchem a atmosférou. V levém horním okraji lze spatřit kontrast mezi relativně hladkými ledovými příkrovy planiny Sputnik a jamkovitým terénem s řadou kopců, tvořícími „pobřeží“. Všimněte si struktur podobných prstrenci na pravé straně detailu a v levé spodní části. Patrně jde o pozůstatky kráterů. Tento obrázek je součástí sekvence získané kamerou LORRI ze vzdálenosti 15.400 km od povrchu Pluta, 13 minut před nejtěsnějším přiblížením. Výřez v levé části obrázku zobrazuje v detailu vpravo část oblasti Sputnik Planum. Detalní pohled má na šířku 80 km. |
||
6. 12. 2015 | Kolem Pluta krouží pět měsíců. Největší z nich, Charon, obíhá celkem „spořádaně“, kdežto čtyři další se chovají naprosto chaoticky. Tak neuvěřitelně chaotický systém dosud nebyl ve Sluneční soustavě – a vlastně u žádné planetární soustavy – pozorován. | ||
14. 11. 2015 |
Další série snímků Pluta ze sondy New Horizons ukazuje, že Pluto rozhodně není mrtvý svět, jak se mohlo dříve zdát. Na jeho povrchu dochází ke geologickým pochodům a lze tu nalézt jev kryovulkanismu, ledového vulkanismu, s jehož formami se lze setkat u ledových měsíců Sluneční soustavy. Překvapením je i chování měsíců Pluta. O nových objevech se rozepíšeme v dalších článcích, zde předkládáme přehled nových snímků. |
||
1. 11. 2015 | Podívejte se na souhrn snímků, zveřejněných v průběhu října. | ||
25. 10. 2015 | Na sondu New Horizons čeká série manévrů, které by sondu měly dovést k setkání s planetkou 2014 MU69 v roce 2019. Ta se nyní nachází 1,6 miliardy km daleko. První manévr se uskutečnil 22. října, po němž sonda New Horizons na 16 minut zapálila svůj motor a změnil rychlost sondy o 36 km/h. Další manévr je naplánován na 25. 10., další 28. 10. a poslední 4. 11. Celkem by se rychlost sondy měla zvýšit o 205 km/h. | ||
25. 10. 2015 | Na tomto kompozitním obrázku můžete vidět všechny měsíce Pluta pohromadě – největšího Charona s průměrem 1 212 km, Nix s Hydrou (nejdelší průměr 40 km), a Kerberos a Styx (10 až 12 km). Obrázky měsíců byly převedeny do společné intenzity osvětlení a prostorového měřítka. Obrázky pocházejí z kamery LORRI. | ||
24. 10. 2015 | Obrázek zobrazuje starý a silně kráterovaný terén Pluta s nízkými kopci hlubokými propadlinami, které jsou důkazem, že kůra Pluta byla rozšířena. Zlom v levé horní části je asi 1,6 km hluboký a krátery v pravé dolní části mají hloubku až 2,1 km.
Detail obrázku vlevo zabírá oblast širokou 300 km se souřadnicemi středu 130E 20N a se severem v levém horním rohu. Rozlišení je 0,6 km/pixel. Obrázek je vyhotoven ve stereo projekci, která byla umožněna tím, že sonda New Horizons mapovala povrch Pluta z různých úhlů. Stereo obrázky budou následně využity k vyhotovení přesné topografické mapy větší části povrchu Pluta. |
||
17. 10. 2015 | Tento obrázek Pluta s vysokým rozlišením kombinuje modré, červené a infračervené snímky, pořízené kamerou Ralph/MVIC sondy New Horizons. Výrazná světlá oblast, zatím neformálně pojmenovaná Sputnik Planum, je bohatá na dusík, oxid uhelnatý a metanové ledy. | ||
9. 10. 2015 | Fantastický barevný pohled na atmosféru Pluta z kamery MVIC odhaluje její podobnost s atmosférou Saturnova měsíce Titan. Zdrojem oparu na obou tělesech jsou pravděpodobně chemické reakce dusíku a metanu, iniciované slunečním zářením. Ty vytvářejí relativně malé částice sazí zvané tholiny, které nebývají na objemu, dokud se neusadí na povrchu. Snímek vznikl kombinací snímků v modré a červené barvě spolu se snímkem v blízkém infračerveném pásmu tak, aby poskytoval lidskému oku co nejvěrohodnější obraz. | ||
9. 10. 2015 | Tento kompozitní záběr ze zařízení Ralph kombinuje snímky z viditelné oblasti z kamery MVIC (Multispectra Visible Imaging Camera) a z infračerveného spektrometru LEISA (Linear Etalon Imaging Spectral Array), který mapuje rozložení dusíku, metanu, oxidu uhelnatého, vody a organických látek. Modrou barvou jsou zvýrazněny oblasti se zbytky vodního ledu. Jeho nejvýznamnější podíl je podél brázdy Virgil Fossa západně od kráteru Elliot a v oblasti Viking Terra v horní části snímku. Větší část se nachází rovněž v Baré Montes v pravé části snímku, kde jsou i četné další menší výskyty, mnohdy související s impaktními krátery a údolími mezi horami. Obrázek zobrazuje oblast asi 450 km širokou. | ||
8. 10. 2015 | Na této animaci, vytvořené na základě obrázků měsíce Charon, lze vidět tmavou oblast v blízkosti severního pólu, pojmenovanou Mordor Regio. Následně se přesouváme na jih k rozsáhlé propasti, zatímco sestupujeme z výšky 1800 km do výšky 60 km. Tak si můžeme prohlédnout kaňonový systém. Poté se opět stočíme na jih, abychom viděli „příkopovou horu“, pojmenovanou Kubrick Mons, což je ve skutečnosti vrchol hory obklopený depresí.
Použité obrázky byly vytvořeny pomocí kamery LORRI a zobrazují detaily s rozlišením 400 m. Dále byly použity snímky z poněkud odlišných úhlů z kamery MVIC. |
||
3. 10. 2015 | Podívejte se na toto video, sestavené z posledních zveřejněných fotek trpasličí planety Pluto. Cenné je na něm to, že zobrazuje lokaci detailů, které si můžete prohlédnout v článku O něco bližší pohled na Pluto (II.).
|
||
2. 10. 2015 | Další snímky trpasličí planety Pluto a jeho největšího měsíce Charona, zveřejněné 24. 9. 2015 a 1. 10. 2015, svým rozlišením naprosto překonávají vše, co jsme doposud mohli vidět. Poprvé vidíme tato tělesa s působivým rozlišením až 250 m/pixel a v barvě. Tyto snímy zobrazují terén, který zcela překvapil i ostřílené matadory. | ||
20. 9. 2015 | Polární čepička Pluta mnohé překvapila. Hlavně její podoba s pozemskou, i když na Plutu jsou drsnější okolní hory, vysoké až 3,5 km. Šéf vědců New Horizons Alan Stern prohlásil, že „Pluto je překvapivě podobné Zemi… a nikdo to nepředpovídal.“ Podívejte se na video, které vám čepičku i její okolí přiblíží víc.
|
||
19. 9. 2015 | Prolétněte se nad Norgay Mountains a Cthulhu Regio s odbočkou na Sputnik Planum v tomto videu.
Pluto fascinuje kažého. |
||
19. 9. 2015 |
Od 11. září 2015 začal tým sondy New Horizons prezentovat další sérii snímků, které sonda nasnímala 14. července 2015 při blízkém průletu kolem trpasličí planety Pluto. Snímky, které byly prezentovány, sonda pořídila ve vzdálenosti 80 000 až 18 000 km od Pluta. Předkládáme vám jejich komentovaný souhrn. |
||
12. 9. 2015 |
Na tomto snímku lze vidět oblasti s naprosto rozdílným albedem a geologickým charakterem. Tmavý terén je starý, posetý krátery, kdežto jasný terén je hladký, mladý. Dále jsou k vidění hory a pole temných, zarovnaných hřebenů, které se podobají dunám; o jejich původu se debatuje. Snímek byl vyhotoven ze vzdálenosti 80 000 km s rozlišením 0,8 km. |
||
12. 9. 2015 |
Průlet New Horizons kolem Pluta byl záležitostí hodin, ale vešel do dějin. Na co se musela sonda připravit? Jak průlet probíhal? Podívejte se na toto video, které bylo vytvořeno ještě před samotným průletem.
|
||
12. 9. 2015 |
Snímek měsíce Charon, pořízený sondou New Horizons 10 hodin před jejím největším přiblížením k Plutu ve vzdálenosti 470 000 km, zachycuje složitou geologickou minulost tohoto měsíce; vidět jsou tektonické zlomy, relativně hladké planiny i hory obklopené utopeným terénem, dále pak velké oblasti kráterů i rozdílně jasné oblasti: tmavá severní polární oblast a světlé a tmavé paprsky, způsobené vznikem kráterů; nejmenší viditelné útvary mají velikost 4,6 km. |
||
12. 9. 2015 |
Nové snímky atmosféry Pluta mají mnohem vyšší kvalitu než digitálně komprimované obrazy, které byly zaslány krátce po 14. 7. 2015 a umožňují vidět mnoho nových detailů. Obrázek byl pořízen 16 hodin po přiblížení, ze vzdálenosti 770 000 km. Obrázek nalevo byl jen minimálně zpracován, obrázek napravo byl zpracován tak, aby zobrazoval velký počet oddělených vrstev v atmosféře. Sever je nahoře, Slunce osvětluje Pluta z pravého horního rohu. |
||
11. 9. 2015 |
A je to tady! Přichásí nová sprška fotek Pluta a jeho největšího měsíce ze sondy New Horizons! V tomto videu uvidíte velmi detailní pohled na dvě rozdílné oblasti na Plutu: Planinu Sputnik a Oblast Chaos. Podotýkáme, že video vychází z fotek, které NEBYLY nasnímány z výšky 1800 km, jak se můžete dočíst na jiných stránkách.
|
||
19. 8. 2015 |
Sotva se patnáctiletý Jakub Gajdoš vrátil z expedice Ralsko, má pro vás připravený další článek. Je to pokračování přehledu novinek o trpasličí planetě Pluto, které odeslala sonda New Horizons. |
||
5. 8. 2015 |
Podívejte se na první díl přehledu dosavadních poznatků o Plutu a jeho měsících ze sondy New Horizons od Jakuba Gajdoša – Pluto odkrýva svoje tajomstvá (I.). |
||
24. 7. 2015 |
Podívejte se na tuto animaci průletu nad Plutem, která vznikla poskládáním čtyř snímků ze sondy New Horizons, které byly získány ze vzdálenosti 450 000 km. Rozlišení povrchových útvarů je 2,2 km/pixel. Barvy nejsou pravé.
|
||
24. 7. 2015 | |||
22. 7. 2015 |
Nedaleko jihozápadního okraje srdcovitého útvaru, zvaného Tombaugh Regio, bylo objeveno pohoří, nacházející se mezi ledovými pláněmi světlé barvy a kráterovaným terénem tmavší barvy. Vrcholky hor se tyčí do výšky kolem 1 kilometru. Leží asi 110 km severozápadně od Norgay Montes, na západ od Sputnik Planum. Obrázek dokumentuje dobře definovanou topografii podél západního okraje Tombaugh Regio. Ukazuje se, že jsou rozdíly v textuře mezi mladšími, zmrzlými planinami na východě a tmavými oblastmi na západě, hustě pokrytými krátery. Snahou je porozumět interakcím mezi těmito oblastmi. Zatímco Sputnik Planum je relativně mladou oblastí s odhadovaným stářím asi 100 milionů roků, stáří tmavšího regionu se pohybuje v miliardách let. Zdá se, že jasný materiál podobný sedimentárním horninám vyplňuje staré krátery, jako tomu je v případě jasného kruhového útvaru směrem vlevo dolů od středu. Snímek byl pořízen kamerou LORRI 14. 7. 2015 ve vzdálenosti 77 000 km. Rozlišení snímku je 1 km. |
||
21. 7. 2015 |
Na měsíce Pluta Nix a Hydra, které kolem Pluta obíhají dále než Charon, mají přibližně stejnou velikost, ale tím jejich podobnost končí. Měsíc Hydra má nepravidelný tvar připomínající stát Michigan, její velikost se odhaduje na 55/40 km. Zobrazený snímek byl vyhotoven přístrojem LORRI 14. 7. 2015 ve vzdálenosti 231 000 km od měsíce. Rozlišení snímku je 1,2 km. Jsou na něm přinejmenším dva krátery, přičemž jeden z nich je z větší části skryt ve stínu. Rozdíly v albedu měsíce indikují možné rozdíly v povrchovém složení. |
||
20. 7. 2015 |
15. července 2015 byly odhaleny fotky Charonu s vysokým rozlišením. Podívejte se na brífink, na kterém zástupci projektu New Horizons tak učinili.
|
||
19. 7. 2015 |
Do naší stránky jsme umístili záznam prvního brífinku NASA ohledně průletu sondy New Horizons kolem Pluta ze dne 14. 7. 2015. |
||
18. 7. 2015 |
Uprostřed sdrcovité oblasti Pluta zvané Tombaugh Regio leží velká planina, prostá kráterů, jejíž stáří nebude zřejmě větší jak 100 milionů let a je zřejmě stále formována geologickými procesy. Tato zmrzlá oblast na obrázku je na sever od pohoří zvaného Norgey Mountains a nese označení Sputnik Planum. Povrch se zdá být rozdělen na nepravidelné úseky, obklopené úzkými žlábky. Jsou zde útvary, které se zdají být skupinami valů, a pole malých jam. Pixelovitost je způsobena kompresí obrázku. Snímek byl pořízen 14. 7. 2015 ze vzdálenosti 77.000 km, rozlišení je kolem jednoho kilometru. (NASA). |
||
18. 7. 2015 |
V západní části Tombaugh Regio lze vidět známý útvar v podobě srdce, který podle zjištění sondy New Horizons sestává ze zmrzlého oxidu uhelnatého, jehož koncentrace roste směrem ke středu útvaru. |
||
18. 7. 2015 |
Do stránky s videi jsme přidali první simulaci průletu sondy New Horizons nad Plutem – jde o pohled na Norgay Mountains a Sputnik Planum. |
||
18. 7. 2015 |
Sonda New Horizons poskytla naprosto neuvěřitelný pohled na Pluta a jeho měsíc Charon. Na těchto dvou tělesech lze najít velmi mladý terén, který svědčí o aktivitě těchto světů. Více najdete v článku Edyho Boldižára na ExoSpace.cz. |
||
15. 7. 2015 |
Podívejte se na krátký předběžný rozbor toho, co lze vidět na obrázcích Pluta a Charona ve falešných barvách. |
||
15. 7. 2015 |
Přišly nové fotky z blízkého průletu kolem Pluta a Charona |
||
15. 7. 2015 |
Na stránce najdete souhrn toho, co jsme o Plutu a jeho měsíci věděli těsně před příletem sondy New Horizons. |
||
15. 7. 2015 | |||
14. 7. 2015 | |||
14. 7. 2015 |
Slavný fyzik Stephen Hawking gratuluje týmu New Horizons a říká: „Zkoumáme Vesmír, protože jsme lidé. Odhalení poskytnutá sonou New Horizons nám pomohou zjistit, jak byla Sluneční soustava formována.“
|
||
14. 7. 2015 |
Je Pluto planetou nebo není? Na tuto ožehavou otázku odpovídáme v Poradně ExoSpace.cz. |
||
14. 7. 2015 |
Na náš web jsme přidali fantastické video, shrnující nejhezčí obrázky Pluta před průletem sondy New Horizons. |
||
14. 7. 2015 | |||
14. 7. 2015 |
Sonda New Horizons po dlouhé cestě, která začala v roce 2006, konečně dorazila k Plutu. Jaká její cesta byla?
|
||
13. 7. 2015 |
Jaký je letový plán New Horizons kolem Pluta a jeho měsíců?
|
||
13. 7. 2015 |
Pluto je větší, než se čekalo. Má průměr 2370 km +/-20 km. Nejistota je dána přítomností atmosféry.
S informací přišel Alan Stern, vedoucí vědeckého týmu New Horizons.
|
||
13. 7. 2015 |
Na internetu se objevilo zajímavé video ukazující různé typy terénu na Plutu a jeho měsíci Charon.
|
||
13. 7. 2015 | |||
13. 7. 2015 | |||
12. 7. 2015 |
Nové fotografie ukazují 4 temné skvrny na povrchu, každou 480 km širokou, které se spojují s větším tmavým pásem, obepínajícím Pluto podél rovníku. Pravidelné mezery mezi skvrnami a jejich podobná velikost jsou pro vědce stále záhadou. Očekává se, že více světla do problému vnesou až snímky, které sonda pořídila z druhé strany, ale dosud neodvysílala na Zemi.
|
||
10. 7. 2015 |
NASA zveřejnil fotku Pluta s Charonem ze vzdálenosti 6 milionů kilometrů. Fotka byla dodatečně obarvena na základě předchozích poznatků.
|
||
9. 7. 2015 |
Sonda New Horizons přešla do fáze těsného přiblížení. Je zpátky a z anomálie se zotavila.
Na internetu se objevilo video od NASA s rotujícím modelem sondy New Horizons.
|
||
8. 7. 2015 |
Sonda New Horizons začala opět normálně fungovat. A 7. 7. vyhotovila snímek Pluta, který následující den odvysílala. Světlý útvar v podobě srdce má na šířku asi 2000 km. Aktuální vzdálenost je asi 8 milionů kilometrů. Pluto je na dosah.
|
||
7. 7. 2015 |
Téměr 30 měření sondy New Horizons bylo ztraceno kvůli chybě, která se sondě přihodila. Jedná se o měření, která sonda prováděla od 4. července do 7. července. Sběr informací byl dnes opravdu obnoven a bude pokračovat až do očekávaného 14. července při průletu kolem Pluta.
space.com |
||
6. 7. 2015 | New Horizons je nakonec v pořádku. Od 7.7. by se sonda měla vrátit k normálnímu provozu a do běžného režimu.Podle vyjádření NASA se nejednalo ani o softwarovou, ani o hardwarovou chybu. Šlo o těžko odhalitelnou chybu v časování příkazů poslaných v rámci příprav na blízký průlet. Žádné další operace, jako ty, které zapříčinily problém, už nejsou plánovány. Pokud se sonda zas do čtvrtka vrátí do normálního provozu, chyba by měla mít minimální následky. Nyní už jen probíhají přípravy, aby se sonda vrátila zpět od 7. 7. do normálního režimu a pokračovala ve své misi a doletěla úspěšně ke svému cíli – Plutu. space.com |
||
5. 7. 2015 | Sonda New Horizons 4. 7. kvůli chybě na více jak hodinu ztratila spojení s řídícím střediskem. Stalo se tak necelých 10 dnů před průletem sondy kolem Pluta. Během té doby autonomní autopilot zjistil chybu a přepnul se z hlavního počítače na záložní. Členové mise New Horizons již oznámili, že sonda je v zdravá. „Autopilot přepnul sondu do bezpečného režimu a dal příkaz záložnímu počítači znovu navázat spojení se Zemí,“ dodali. „New Horizons poté začal přenášet telemetrii, aby týmu umožnil diagnostikovat problém.“ Členové týmu vyšetřují situaci a pracují na tom, aby se sonda vypnula z bezpečného režimu a začala pracovat normálně. To by mohlo zabrat několik dní, jelikož příkazy k sondě cestují 4,5 hodiny, protože se sonda nachází 4,8 miliard kilometrů od Země. „New Horizons nebude moci během této doby sbírat další data,“ napsali členové týmu. „Další zprávy ohledně stavu sondy budou vydány, jakmile se zjistí více informací.“ space.com |
||
1. 7. 2015 | Infračervený spektrometr sondy New Horizons zjistil na trpasličí planetě Pluto přítomnost metanu a potvrdil tak pozemská pozorování z roku 1976. Jedná se o první přímá měření sondy, která se přibližuje k Plutu – v současné době je ve vzdálenosti asi 18 miliónů km. Nejvíce se sonda New Horizons k Plutu přiblíží 14. července ve vzdálenosti zhruba 10 tisíc kilometrů od Pluta a 27 tisíc kilometrů od Charonu. |