Novinky ze světa komet

Michael Jäger zachytil outburst komety C/2016 R2 (PanSTARRS) (aerith.net)

Poslední týdny a měsíce nám přinesly spoustu zajímavostí ve světě komet. Pojďme si je nyní společně zrekapitulovat.

Outbursty

Kometa 174P/Echeclus při svém outburstu na snímku z 27. září 2016 (virtualtelescope.eu)

Již čtvrtý outburst nám předvedla kometa 174P/Echeclus, která byla už dlouho mimo vizuální dosah, ale na začátku prosince nečekaně zjasnila na 13÷14 mag. Díky tomu byla po dobu několika dnů pozorovatelná vizuálně jako téměř stelární objekt podobný hvězdě. V těchto dnech však můžeme pozorovat typický rozptyl komy do okolí a postupné slábnutí komety, jež by měla být do konce roku 2017 opět mimo vizuální dosah.

Mnohem zajímavější je z pozorovatelského hlediska kometa C/2016 R2 (PanSTARRS). Ta dlouhou dobu zaostávala za předpovědí a ještě na počátku listopadu měla jasnost kolem 13 mag. Ke konci toho samého měsíce ale začala rapidně zjasňovat, navíc jsme mohli zaznamenat výrazné strukturální změny v komě a několik jetů (výtrysků z jádra). Kometa se zcela jednoznačně „nastartovala“ a velmi pravděpodobně se rovněž jedná o outburst. Její současné odhady jasnosti se liší zejména podle typu dalekohledu, kterým kometu pozorujeme. Můžeme však říct, že celková jasnost komety už může dosahovat v průměru hodnot poblíž 10÷11 mag, což je na hranici viditelnosti v obřích binokulárech. Pokud se nestane nějaká další nečekaná událost, kometa už nebude zjasňovat, aktuální jasnost by si ovšem měla udržet takřka po celý rok 2018.

Návrat komety 218P/LINEAR skončil velkým zklamáním

Návrat komety 88P/Howell

Extrémně těsný průlet planetky 2017 GM

Zklamání

Snímek komety C/2017 O1 od Rolanda Ligustriho (universetoday.com)

Největším zklamáním posledních měsíců je jednoznačně kometa C/2017 O1 (ASASSN), jež měla původně zjasnit až na 7 mag, ale nakonec dosáhla v maximu jasnosti jen lehce přes 9 mag. Navíc byla natolik difúzní, že jsme k jejímu úspěšnému zpozorování potřebovali velice kvalitní oblohu a notnou dávku trpělivosti. Kometa v těchto dnech už slábne, takže její negativní hodnocení je patrně už konečné.

Moc dobře se nevyvíjejí rovněž komety C/2017 T1 (Heinze) a C/2017 S3 (PanSTARRS), o nichž jsme pojednávali v posledním článku. Obě komety jsou dynamicky novými objekty z Oortova oblaku, první z nich měla „zazářit“ v zimě, druhá pak v létě. Podle analýzy Jakuba Černého jsou však zatím hluboko pod Bortleho limitem, v podstatě zaručujícím přežití komety při průletu kolem Slunce, což značí, že šance na to, že tyto komety přežijí období kolem perihelu, je menší než 50 %. V případě nějakých dramatických změn vás samozřejmě budeme informovat.

Nová naděje?

Zajímavou kometou by mohla být v říjnu objevená C/2017 T2 (PanSTARRS), jež na rozdíl od dvou komet zmíněných v předchozím odstavci podle všeho není novým tělesem z Oortova oblaku. Tato kometa by mohla dosáhnout jasnosti až 8 mag, a to vysoko na naší obloze, takže bychom ji mohli spatřit možná i v malých triedrech. Na tento moment si ale ještě dlouho počkáme, v maximu jasnosti má být až na jaře nebo v létě 2020.

Při této příležitosti se hodí alespoň okrajově zmínit taktéž kometu C/2017 T3 (ATLAS), která by podobné jasnosti mohla dosáhnout už v létě příštího roku. Tato kometa má ovšem extrémně nepříznivou geometrii průletu, a od nás ji tak patrně vůbec neuvidíme vizuálně.

Zdroj:
Comet Catalog in order of Designation (aerith.net)