1300 dalších exoplanet od Keplera!

NASA zaútočil na naši představivost velkolepým odhalením dosud největšího množství exoplanet, které bylo kdy zveřejněno, nepřekvapivě opět misí Kepler. Jedná se o 1284 potvrzených (jistota > 99%) a 428 pravděpodobných (jistota < 99%) exoplanet.

V případě potvrzených planet se jedná o využití více technik či vícenásobné pozorování, tudíž se s jistotou nejedná o náhodnou fluktuaci v datech či jiný astronomický efekt. Také s jistou mírou přesnosti známe velikosti objevených planet. Tady se ukazuje, že největší množství z nich (oranžová) je o velikosti menší než Neptun (sub-neptuny) či větších než Země (super-země).

Počet dříve (modře) a nově (oranžově) zveřejněných exoplanet misí Kepler dne 10.6.2016. Na ose X jsou zleva doprava dle velikostí, přičemž druhý sloupec ukazuje Zemi-podobné kamenné planety.
Pro existenci život našeho typu je vcelku nadějný i třetí sloupec zleva, kde jsou planety do dvojnásobku poloměru Země (nasa.gov)

I přes velký počet planet nás stejně nejvíc zajímají ty ve „zlaté zóně života“, kde je voda v tekutém stavu pro vzdálenost od mateřské hvězdy. Na obrázku níže je názorný graf se zeleně vyznačenou zónou života – na ose X je energie získávána planetou od hvězdy (1 = Země), a osa Y ukazuje velikost mateřské hvězdy. Několik dříve objevených, ale též i množství nováčků do ní spadá!!! …A to je super zpráva pro nalezení budoucích (ne)přátel z vesmíru. 🙂

Doposud i nově odhalené exoplanety normované do zóny života. Podle našich standardů se „zlatá zóna života“ nachází od dané hvězdy tak daleko, aby přijímala toliko energie k umožnění existence tekoucí vody na povrchu planety. Na ose Y jsou jejich hvězdy škálované dle povrchové teploty. U malých hvězd musí být planeta blíže, u velkých žhavých dále, aby dosáhla podobného množství energie jako Země (normována na ose x jako 1). I zde se několika neptuniánskými a super-zeměmi přispělo z nového souboru (oranžově) (nasa.gov)

Nicméně, před takto optimistickými prohlášeními je dobré držet si na pozoru o velikosti Jupitera. Některá z podobných velkoústých odhalení totiž byla později v tichosti redukována. Tak třeba si vezměme Kepler 452b, který NASA představil loni, a jež se nachází 1400 světelných let od Země.

Vzdálený svět se nachází v zóně života umožňující existenci vody v tekutém stavu, což mu navzdory možnému několikanásobku pozemské gravitace vysloužilo pověst většího bratříčka Země. Loni v létě, kdy o tom Vědátor psal ještě na UP Crowd, způsobila zpráva pozdvižení. Ačkoliv ale podle prvních zpráv mělo jít o planetu s pevným povrchem, zevrubná analýza dat nyní naznačuje jen 13% šanci, že nejde o plynný svět v kategorii přezdívané sub-Neptun.

Nejvíc fascinující na tom všem je, že Kepler celou dobu sleduje vcelku malou plošku oblohy u souhvězdí Labutě, tudíž není těžké si představit to NESKUTEČNĚ NÁSOBNÉ číslo skutečného počtu exoplanet v našem okolí. O další objevy a prozkoumané oblasti se již zajisté postarají nově plánované mise Tess a The James Webb Space Telescope.

Zorné pole Keplera, aneb část oblohy, kterou po dobu celé své mise zkoumá. Odtud pochází doposud odhalené exoplanety; jen si představte, kolik dalších ještě na své odhalení čeká jinde na obloze (nasa.gov)

Zdroj:
1,284 Newly Validated Kepler Planets (nasa.gov)