«

»

Bře 18 2017

Historické komety (IV.): C/1911 O1 (Brooks)

Sdílejte...Tweet about this on TwitterShare on Google+2Share on Facebook0Share on LinkedIn0Share on Tumblr0Email this to someoneBuffer this page
kometa-Brooks

Kometa C/1911 O1 (Brooks) (cometbase.net)

Seriál Historické komety pokračuje pojednáním o kometě C/1911 O1 (Brooks), která se v roce 1911 stala pouhým okem viditelným objektem, navíc i s dlouhým ohonem. Pojďme si události týkající se této komety přiblížit.

Objevitel

William R. Brooks se narodil v Maidstone (Kent) v Anglii dne 11. června 1844. Jeho otec byl baptista a v roce 1857 s manželkou a synem emigroval do USA, kde se zabydlel v Marionu ve státě New York.

William se v roce 1870 oženil se ženou jménem Mary E. Smith a přestěhoval se do vesnice Phelps ve státě New York, kde se ujal role fotografa. Později odcestoval do Austrálie a začal se zajímat o astronomii díky tomu, že sledoval kapitána lodi, jak používá sextant k určení úhlu mezi hvězdami a horizontem za účelem navigace.

Poté se vrátil zpátky do Phelpsu a začal konstruovat vlastní teleskopy. V roce 1881 objevil svou první kometu. Další objevy přicházely velmi rychle, navíc byly štědře odměňovány, William byl tedy brzy vcelku bohatý. Například jen v roce 1886 nalezl hned 3 komety.

Williamova úspěchu si zanedlouho všiml další anglický zbohatlík William Smith. Ten chtěl Brookse dostat do Ženevy, jako lákadlo připravil velmi moderní hvězdárnu a dům pro Brookse a jeho rodinu. Jak by to Brooks mohl odmítnout?

V jeho nové observatoři se stal průkopníkem ve fotografování nebeských objektů. Učil a přednášel přitom také na Hobart College. Jeho výzkum na Smithově observatoři byl odměněn nálezem dalších 16 komet.

Brooks-dalekohled

William R. Brooks u dalekohledu (cometbase.net)

William R. Brooks zemřel 3. května 1921 jako velmi známá osobnost ve světě astronomie. Obdržel  vyznamenání Lickovy observatoře, Pacifického ústavu astronomie, mezinárodní poroty na výstavě v Saint Louis a Mexického ústavu astronomie a také Lalandovo vyznamenání z Pařížské akademie věd (1899). Byl rovněž jmenován profesorem a čestným doktorem věd na Hobart College.

Jeho posledním objevem komety přišel měsíc před jeho 67. narozeninami. Jednalo se právě o kometu C/1911 O1 (Brooks). Další řádky obsahují právě příběh objevu této komety mužem, který ve svém životě našel celkem 27 komet a byl poražen pouze Jean-Louisem Ponsem (1761-1831), jenž jich nalezl 28.

Objev

Dne 21. července 1911 ráno William „zametal“ na východní obloze na Smithově observatoři ve státě New York, když objevil slabou kometu s jasností 10 mag v souhvězdí Pegase, která se pomalu pohybovala na severozápad. Následující den ji uviděli i jiní pozorovatelé, kteří odhadli jasnost komety rovněž na 10 mag, přičemž jasnost jádra byla 11 mag a průměr komy 5′.

Návrat komety

Kometa se blížila Zemi i Slunci, takže rychle zjasňovala a na začátku srpna 1911 měla jasnost asi 8 mag. Do 20. srpna zjasnila na 5,5 mag a průměr komy vzrostl na 10′. Pohyb komety směrem na sever se zastavil dne 12. září ve výšce 57° nad obzorem, po tomto datu se kometa začala rychle pohybovat směrem na jih. O týden později, 19. září, nastal nejbližší průlet komety okolo Země ve vzdálenosti 0,51 AU, kometa měla v tu chvíli jasnost 4 mag. Následně se kometa začala vzdalovat Zemi, ale ke Slunci se stále ještě přibližovala. Na konci září dosáhla 3 mag a ohon se protáhl až do délky 20°. Zajímavé je, že na začátku října známý pozorovatel dvojhvězd W. Doberek nahlásil, že jádro komety se rozdělilo na dvě složky vzdálené asi 2“ od sebe. Tuto událost však nezaznamenal nikdo jiný, takže se obecně předpokládá, že šlo o chybu.

Kometa proletěla perihelem 28. října ve vzdálenosti 0,49 AU od Slunce a jasnost komety se dostala na 2 mag. Délka jejího ohonu byla až 30°. Po přísluní ovšem došlo k rapidnímu slábnutí komety. K 21. listopadu byla její jasnost už jen okolo 5 mag při průměru komy 1′ a ohonu o délce 2°. O Vánocích kometa zeslábla k 8 mag a poslední pozorování bylo zaznamenáno dne 28. února 1912 s jasností 11 mag. Kometa se nechovala úplně dle předpovědí mezi 20. srpnem a 4. říjnem 1911.

Charakteristika dráhy

Perihel 0,489 AU (28. 10. 1911)
Excentricita 0,997005
Sklon dráhy 33,8095 stupňů
Velká poloosa 163,415 AU
Výstupní uzel 294,2071 stupňů
Argument perihelu 153,0045 stupňů
Afel 326,341 AU
Perioda 2089,043 let
Vzdálenost mezi Zemí a kometou k 10. květnu 2015 112,366 AU

Známé komety, jejichž objevitelem či spoluobjevitelem je William R.Brooks

12P/Pons-Brooks
16P/Brooks 2
C/1883 D1 (Brooks-Swift)
C/1885 R1
C/1885 Y1
C/1886 H1
C/1886 J1
C/1886 K1
C/1887 B2
C/1888 P1
C/1890 F1
C/1892 O1
C/1892 W1
C/1893 U1
C/1895 W2
C/1898 W1
C/1902 G1
C/1904 H1
C/1906 B1
C/1911 O1

Převzato s laskavým svolením Neila Normana ze stránky CometBase.

Zatím nebylo hlasováno.

Hlasujte

Čtěte dále:

O autorovi

Marek Biely

Redaktor, vedoucí astronomické sekce, člen redakční rady. Narodil jsem se 23. 5. 1998. Jsem z Brna a již téměř od malička se zajímám o astronomii, nejvíce pak o pozorování komet. Ty mě uchvátily od příletu jasné vlasatice C/2011 L4 (PanSTARRS). Mezi mé další zájmy patří meteorologie (konkrétně především bouřky) a sport (zejména fotbal, tenis, cyklistika a formule 1). Studuji gymnázium v Bystrci, v městské části Brna.

Permanent link to this article: https://exospace.cz/historicke-komety-iv-c-1911-o1-brooks/

Napsat komentář

dialog-information.png
Uvítáme všechny komentáře na téma článku. Nevhodné příspěvky a spamy jsou moderovány. Moderaci provádí členové redakce ExoSpace.cz.


Pravidla pro psaní komentářů

1. Diskutující je povinen dodržovat zákony České republiky. Je zakázána jakákoliv propagace nezákonných činností.
2. Diskutující se k sobě chovají slušně. Neurážejte ostatní uživatele.
3. Snažte se nerozpoutávat hádky a nezapojujte se do nich.
4. Je zakázána jakákoliv reklama či inzerce.
5. Snažte se vyvarovat off-topic (mimo téma) příspěvků.
 

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial

Sledujte nás na našich kanálech

Forum ExoSpace.cz
Facebook
RSS
Google+
Twitter
YouTube
Napište nám
SlideShare
Více:
Srdce Pluta je nižšie než okolie

29. 4. 2016 bola publikovaná najnovšia snímka zachytávajúc časť „srdca“ na povrchu Pluta, známu ako Sputnik Planum. Zistilo sa, že...

Magnetosféra ovplyvňuje helisféru viac

Podľa najnovšej štúdie slnečné (globálne) magnetické pole formuje heliosféru oveľa väčším podielom ako sa predpokladalo. Nový model bol opísaný v...

Zavřít