I když se tato zpráva českým médiím poněkud vyhnula, někteří z vás možná zaregistrovali, že už od srpna můžeme amatérskými teleskopy – a od přelomu října a listopadu pouhým okem – pozorovat relativně nedávno objevenou kometu C/2012 S1 (ISON).
ISON byla objevena orpavdu nedávno, a to 21. září 2012 Vitalijem Nevským a Artjomem Novičonokem, kteří ji pozorovali za pomoci 0,4metrového reflektoru patřícího do Mezinárodní vědecké optické sítě – ISON.
Netrvalo dlouho, a NASA má data o oběžné dráze a ví, že kometa má v průměru asi 5 kilometrů.
Pokud byste chtěli kometu pozorovat, nejlepší podmínky budou podle všeho po 28. listopadu, kdy ISON míří od Slunce k Zemi. Vzhledem k posunu geometrie, bude záře komety slábnout trochu pomaleji, než narůstala. Přesto však nemusí být okem viditelná při jejím největším přiblížení k Zemi okolo Vánoc. Samozřejmě budete také potřebovat tmavou oblohu a světelnými emisemi nerušený horizont, abyste měli co nejlepší výhled – Kometa bude nejjasnější vždy tesně před východem Slunce. V první polovině prosince by se ISON měla dostat výše na oblohu a pdole podmínek by mohla mít i viditelný ocas. A pokud budou vaše podmínky pro pozorování opravdu dobré, můžete si všimnout, že ISON má hned dva ocasy – jeden iontový, tvořený elektricky nabitými atomy plynů a druhý, prachový, tvořený většími částicemi. Na oba ocasy má sice vliv sluneční vítr, ale každý reaguje jinak. Výsledkem je, že se tyto dva ocasy objevují samostatně.
Příroda nám to samozřejmě neudělala zrovna jednoduché, ale když si o tu chvilku dřív přivstanete, budete mít možnost vidět něco úžasného – prvotní koule ledu a prachu, zmrazená od vzniku Země, která vytváří ocas dlouhý desítky miliónů kilometrů, a samotná kometa ISON má přitom „jen“ 5 kilometrů v průměru…