Nezmeškejte jedinečný zákryt Venuše Měsícem!

Venuše před zkrytem Měsícem 6. 4. 2016 (Adam Malíř & Stellarium)

Již tuto středu, 6. dubna ráno, nastává poměrně ojedinělý úkaz. Nad hlavami mnoha obyvatel střední Evropy se uskuteční nebeský zákryt planety Venuše, kterou zakryje náš Měsíc. Venuše vstoupí za okraj Měsíce na jeho ještě nepatrně osvětlené straně (tenký srpek asi nebude na denní obloze viditelný). V tu dobu má Měsíc stáří 27,9 dne, tedy den před novem. Pokud vám počasí dovolí, nenechte si úkaz ujít. Podobný už letos nenastane. Měsíc se k Venuši už pouze přiblíží 3. září kolem poledne. Jiné letošní zákryty jasných planet nebudou z naší země viditelné.

Jak bylo naznačeno v úvodu, pozorování nám bude kromě hrozby špatného počasí znesnadňovat také nedaleko ležící kotouč Slunce (elongace 16°). Výška nad obzorem, pouze 23° na počátku úkazu, nám také nehraje do karet. Přesto se podívejme podrobněji, co všechno tento úkaz obnáší.

Co je to zákryt?

Model zákrytu hvězdy planetkou (Hvězdárna Rokycany)

Zákryt je optický jev, při kterém jedno těleso vstoupí před to druhé. Musí být ale splněna podmínka, že zakrývané těleso je úhlově menší. To běžně nastává u planet nebo planetek, které zakrývají vzdálené hvězdy. Zakrývat se mohou rovněž měsíce planet, což krásně ukázaly Jupiterovy měsíce v letech 2014/2015. Naprostým extrémem jsou pak vzájemné zákryty těles ve Sluneční soustavě, například zákryty planet jinou planetou. Ty jsou velmi vzácné. Například v roce 1613 zakryl Jupiter Neptun a několik dnů předtím dokonce tehdy neznámý Neptun zakreslil Galileo do svého deníku. Velký význam pro výzkum planet měly zákryty hvězd. Takto byly například objeveny prstence Uranu a takto se běžně zkoumaly atmosféry planet. Z výše uvedeného je zřejmé, že zákryty jsou poměrně vzácný jev s výjimkou zákrytů hvězd planetkami a zákrytů planet nebo hvězd Měsícem.

A právě to je i náš případ. Ano, je tu vlastně ještě jeden příklad zákrytu z nedávné minulosti. Totiž zákryt Slunce Měsícem, ale v tomto případě historicky hovoříme o jeho zatmění.

Přechody

Saturn vstupuje za osvětlenou část Měsíce v roce 2001 (Libor Šmíd)

Pokud je úhlový rozměr zakrývajícího tělesa menší než zakrývaného, lze hovořit o přechodu. Typicky pozorujeme přechody Jupiterových měsíčků před kotoučem planety. Vzácněji lze pozorovat přechody Merkuru nebo Venuše. Letos nás takový hodně vzácný přechod Merkuru čeká už 9. května. Přechod Venuše, který nastává dvakrát v období několika let (po kterých je odstup prakticky jedno století), je už opravdu vzácný, a měli jsme to štěstí, pokud jsme jej mohli pozorovat v letech 2004 a 2012. Specifickým případem jsou přechody exoplanet před jinými hvězdami, protože právě takto mohou být exoplanety objevovány a dokonce studovány jejich vlastnosti.

Zákryty z poslední doby

Venuše a Měsíc při zákrytu v roce 2007 (Libor Šmíd)

Pomineme-li zmiňované úplné zatmění Slunce, které nastalo v Indonésii 9. března, potom nejlepší podívanou nám přichystal Měsíc, když zakrýval jasné hvězdy Hyád a především vedle nich ležící jasný Aldebaran. Bylo zajímavé sledovat, jak Měsíc, vzdálený asi jednu světelnou sekundu, ve zlomku sekundy postupně zakryl Aldebaran, vzdálený 67 světelných roků. Poslední zákryt této hvězdy nastal 23. prosince 2015, a i když bude rok 2016 na tyto zákryty skoupý, ještě si jich budeme moci vychutnat několik v letech následujících. Pokud jde o zákryt Venuše, potom poslední jsme mohli pozorovat v červnu 2007 nebo prosinci 2008.

Jak pozorovat?

Bude stačit téměř jakýkoli dalekohled. Důležité bude zajistit, aby na objektiv zepředu nedopadaly sluneční paprsky. Dobrým řešením je nasadit na tubus dlouhou rosnici, nebo zleva dlouhý kus kartónu. Dočasně může pomoci si také Slunce schovat vlevo za nějakým okrajem budovy apod. V každém případě by potom mohl postačit i triedr, ale lepší zážitek poskytne až více zvětšující přístroj. Dobrou volbou může být blízká hvězdárna, ověřte si, zda bude otevřena, nebo zda někteří amatéři neplánují úkaz sledovat společně.

Dokumentace úkazu

Objektivně řečeno, k vyfotografování nebo natočení úkazu videokamerou by nemusel být čistě teoreticky potřeba dalekohled. Nicméně musí být splněny výše uvedené podmínky odstínění svitu Slunce a jinak platí, že se vyplatí mít po ruce teleobjektiv nebo velký zoom. Nejlepší výsledky ale dosáhneme, pokud k záznamu použijeme dalekohled. Vyprávění, jak nastavit fotoaparát, by vydalo na samostatný článek. Vždy závisí na konkrétním přístroji a podmínkách úkazu. Nevhodné nastavení může vést k problémům na snímcích: šumu, rozostření, špatnému vyvážení barev… Je dobré si toto vyzkoušet předem, třeba den předtím. Výhodu mají majitelé speciálních kamer pro astrofotografii a dále digitální zrcadlovky. Solidní výsledek může poskytnout i kompaktní fotoaparát a v nouzi i mobilní telefon, pokud si s ním náležitě vyhrajeme, zvláště při snímání za okulárem dalekohledu. Pokud se vám snímky vydaří, budeme rádi, když nám je pošlete.

Kdy pozorovat?

Venuše před zkrytem Měsícem 6. 4. 2016 (Adam Malíř & Stellarium)

Úkaz nastává 6. dubna 2016. Přesný čas začátku úkazu je závislý na poloze pozorovatele. Pro informaci uveďme, že pro Prahu to vychází na 9:27 SELČ. Měsíc vyjde už těsně po páté hodině a Venuše bude ráno nedaleko vedle něj. To je jistě vhodný námět na pozorování, ovšem k naší smůle dvojice bude vycházet nedlouho před východem Slunce. Později se asi Měsíc zcela ztratí v záři Slunce a my budeme s napětím moci čekat, kdy se začne Venuše pomalu schovávat za jeho „neviditelný“ kotouč. Konec zákrytu potom pro Prahu připadá na 10:31. To znamená, že zákryt bude trvat asi dvě hodiny. Pokud by vyšlo počasí, bude jistě kouzelné sledovat, jak se na modré obloze postupně rozsvítí malinkatý kotouček Venuše.

Zákryt Venuše Měsíce 16. 5. 2010

Zdroje:
Hvězdářská ročenka 2016
Stellarium
Hvězdárna v Rokycanech (hvr.cz)
Předpovědi zákrytů planet (eco.mtk.nao.ac.jp)
Zákryt Venuše Měsícem na videu z roku 2015 (vimeo.com)

Psáno pro ExoSpace.cz a astro.cz.