Gravitační anomálie na Titanu

Saturn a jeho největší měsíc Titan (NASA/JPL-Caltech/SSI)

Saturnův měsíc Titan je velmi zajímavé těleso – je to jediný měsíc s hustou atmosférou, dokonce hustší než Země – tlak na jeho povrchu dosahuje 1600 hPa, je tedy přibližně 1,6krát větší, než je tomu na Zemi. Na Titanu také probíhá koloběh kapaliny – kvůli nízké teplotě   zde   však   nejde  o  vodu, ale o kapalné uhlovodíky, které zde tvoří celé oceány. Toto však nejsou všechny zajímavosti tohoto Saturnova měsíce.

Schéma Titanovy ledové krusty (D. Hemingway)

Pokud prolétáte na Zemi nad nějakou horou, přístroje zaznamenají nepatrný nárůst gravitace kvůli hmotnosti hory – na Titanu je tomu přesně naopak. Jaká je příčina? Titan má nejspíše několik kilometrů silnou ledovou krustu, pod kterou se nachází voda – a pod každou jeho vyvýšeninou je krusta silnější. Tuto studii vedli Douglas Hemingway a Francis Nimmo z University of California (Santa Cruz) s pomocí dat ze sondy Cassini.

Jelikož led má nižší hustotu než voda, spodní hrbolek ledu vyrovnává váhu vyvýšeniny – nebo ji spíše  překonává – a proto nad Titanovými horami nesledujeme nárůst gravitace, ale naopak, sledujeme její pokles.

Povrch Titanu, zachycený landerem Huygens při sestupu atmosférou dne 14. ledna 2005 (ESA/NASA/JPL/University of Arizona)

Spodní hrbolky však tlačí svrchní ledovou krustu nahoru – je tedy možné, že hory se vytvořily právě díky působení vztlakových sil těchto hrbolků. K tomu musí také být krusta velmi silná a tuhá, aby této síle odolala. Podle odhadů by měla být silná asi 40 kilometrů. „Je to jako plážový míč pod ledovou skořápkou který ji tlačí nahoru. A jediná možnost, proč míč zůstává potopený je ta, že ledová krusta je dostatečně silná.“, řekl autor této studie, Douglas Hemingway z University of California (Santa Cruz). „Pokud je pravda, že vysvětlením pro tento jev jsou právě tyto ledové kořeny, tak musí mít Titanova ledová slupka opravdu silnou a pevnou vrstvu.“

Proč se však na Titanu tvoří tyto „kořeny“? Vědci si tím nejsou jisti. „Titanova excentrická oběžná dráha kolem Saturnu vytváří příliv a odliv, který způsobuje pnutí povrchu měsíce a vytváří slapový ohřev. Ten by mohl způsobovat změny zaznamenané v tloušťce pláště ledu“, řekl Hemingway.

Zdroj:
blog.kosmonautix.cz
nasa.gov
news.ucsc.edu
cs.wikipedia.org