Přihořívá, přihořívá, Curiosity

Již déle jak rok brázdí povrch Marsu robotické vozítko Curiosity a nyní učinilo objev, o kterém se určitě bude ještě dlouho mluvit. Našlo totiž několik důkazů o minulé existenci jezera (a možná i bakteriálního života) na povrchu Rudé planety, přesněji v Galeově kráteru.

Vrásy na horninách pravděpodobně vytvořené proudící vodou
(news.bbcimg.co.uk)

Prvním důkazem přítomnosti velkého množství vody jsou již na první pohled zřetelné vrásy vytvořené dlouhým působením mechanické eroze vlivem vody (Viz obrázek). Takové mechanické stopy ale nezanechává stálá voda. Z toho vědci soudí, že se do onoho jezera musela vlévat jakási řeka, která by takové vrásy po sobě zanechala.

Dalším důkazem jsou vzorky, které Curiosity vyvrtal. Obsahují totiž sedimentální horniny – pískovce a jílovce – které se běžně formují na dnech stálých vod, jako třeba na dnech pozemských jezer a vodních ploch a podle rozboru se stáří sedimentů počítá zhruba na 3,7 miliardy let.

Odběr vzorku horniny z hloubky 5 cm
(news.bbcimg.co.uk)

Co se týče důkazů možného života, byly ve vyvrtaných vzorcích nalezeny klíčové prvky potřebné pro existenci života tak, jak jej známe. S největší pravděpodobností zde mohly existovat mikroby živící se chemoautotrofií – rozkládáním hornin molekulárním kyslíkem k získání potřebné energie. Takové bakterie nepotřebují k životu světlo. Proto se na Zemi vyskytují v půdě, jeskyních, či na dnech oceánů.

Profesor Grotzinger – vedoucí geologického týmu Curiosity – tvrdí, že navzdory vyschnutí jezera, by se zde stále mohla držet podzemní voda v mělkém podloží. A pokud by zde chemoautotrofní mikroby opravdu přežily a jezero by se obnovilo, mohly by se tyto organismy znovu objevit i na povrchu.

Zdroj:
http://mars.jpl.nasa.gov/msl/multimedia/videos/index.cfm?v=168
http://www.npr.org/blogs/thetwo-way/2013/12/09/249760330/curiosity-finds-evidence-of-ancient-fresh-water-lake-on-mars
http://www.bbc.co.uk/news/science-environment-25191316