Připomeňte si: 45 let od letu Apollo 8

Východ Země nad Měsícem
(wikimedia.org)

21. prosince roku 1968 byla zahájena nejriskantnější kosmická mise té doby. Odstartovala mise Apollo 8 a tři američtí kosmonauti se jako první lidé podívali na odvrácenou stranu Měsíce, poprvé dosáhli druhé kosmické rychlosti, poprvé se touto rychlostí vraceli z vesmíru a poprvé byl vyzkoušen Saturn 5 v pilotovaném režimu.

Apollo 8 bylo logickým pokračováním zkoušek při cestě USA na Měsíc. Program Apollo zažíval po požáru kabiny Apolla 1 těžké období. Nicméně po úspěšných testech dvou raket Saturn 5 v nepilotovaném režimu (v listopadu 1967 a v dubnu 1968) a poté po úspěšném letu Apolla 7 (v říjnu 1968) vyvstala otázka, co dál. Tato otázka samozřejmě byla nastolena daleko dřív. Původně se totiž měl nejprve otestovat lunární modul na oběžné dráze kolem Země a až poté letět k Měsíci. Jelikož ale byly s LM problémy (unikání paliva), vyvstala potíž, co dál. Bylo jasné, že se na Měsíc tlačí Rusové, kosmonaut Pavel Běljajev měl uskutečnit v lodi Zond pilotovaný oblet Měsíce. Zajímavý pohled do zákulisí projektu poskytuje tehdejší šéf výcviku astronautů Donald Slayton v knize Cíl Měsíc:

Deke Slayton
(wikimedia.org)

George Low byl manažerem vesmírného programu a jednou odpoledne mluvil s Bobem Gilruthem a zeptal se ho, co se s tím lunárním modulem dá konkrétně dělat. Zavolali mě a Chrise Krafta, abychom to probrali. Low se ptal, jestli můžeme něco udělat s velitelským modulem Apolla 8. Během poslední dovolené, když seděl na pláži, George Low přemýšlel o vyslání Apolla 8 s velitelským modulem na cestu kolem Měsíce. Tázal se nás, jestli to bude možné uskutečnit.
Připomeňme si, že jsme doposud neletěli Apollo 7, neměli jsme ještě ve velitelském modulu posádku a naposledy, když jsme letěli se Saturnem V, tak se kvůli problému s vibracemi málem rozpadl. Do háje, neměli jsme software ani na to, abychom letěli s Apollem kolem Země, natož kolem Měsíce. Pořád ještě bylo ve vývojovém stadiu.
Chrise tento odvážný nápad překvapil. Podíval se na Lowa a řekl: ‚Panebože, Georgi, já nevím, jak bychom to mohli dokázat.‘ Já jsem tou možností byl nadšen, ale byl jsem stejně jako Chris skeptický.

Uvažovala se i možnost, že by se Měsíc obletěl jen po dráze volného návratu, astronauti by tedy nezakotvili na jeho oběžné dráze. Nicméně postupně většinový konsensus byl takový, že se Měsíc Apollo 8 pokusí obletět. A poté, co se podařilo přesvědčit nového šéfa NASA Thomase Paina, dostal plán zelenou.

Posádka Apolla 8:
Lovell, Anders a Borman
(wikimedia.org)

Velitelem letu Apolla 8 byl již dříve jmenován James McDivitt. Ten se však chystal spolu s posádkou právě na test lunárního modulu kolem Země. Takže se rozhodl, že se vzdá letu k Měsíci. Slayton k tomu dodává:
Tak jsem se obrátil na Franka Bormana, jehož jsme spolu s Alanem určili jako velitele Apolla 9, které mělo naplánováno zkušební let hodně vysoko a se dvěma moduly. Když jsem mu řekl, že si vymění místo s posádkou Apolla 8 a že je tu reálná možnost letu až na Měsíc, ten trouba skoro udělal přemet radostí. Jeho odpovědí bylo naprosto rozhodné ano.

Poté, co let Apolla 7 skončil naprostým úspěchem, bylo jasné, že cestě Apolla 8 k Měsíci již nic nebrání. Thomas Paine schválil 11. listopadu let Apolla 8 k Měsíci a prezident Johnson s rozhodnutím vydal souhlas.

Let Apolla 8

Start Apolla 8
(wikimedia.org)

Apollo 8 tedy zamířilo k Měsíci dne 21. prosince 1968 ve 12h 51min světového času. Posádku tvořili Frank Borman, James Lovell a William Anders. 23. prosince Apollo 8 s nachlazenou posádkou dosáhlo Měsíce a přešlo na jeho takřka kruhovou oběžnou dráhu ve výšce 113/115 km. Večer na Štědrý den pronesli slavné Vánoční poselství všemu lidstvu. Měsíc Apollo 8 oblétlo desetkrát.

25. prosince astronauti zapálili motor SPS servisní sekce a zamířili domů. Na Zemi dorazili po 6 dnech a 3 hodinách letu, 27. prosince v 15h 51min světového času.

Apollo 8 prokázalo, že je možné se bezpečně dostat na Měsíc a obletět ho. Let navíc zaznamenal rekord technické úspěšnosti, projevilo se jen 5 nepodstatných závad, takže úspěšnost dosáhla 99,99999 procent.

Vyzvednutí kabiny Apolla 8
(wikimedia.org)

Let Apolla 8 skončil, ale brzy mělo být u Měsíce pořádně rušno…

České želízko v ohni

Jméno Jima Lovella není českému čtenáři tak docela neznámé. Ve známost tento bodrý astronaut vešel hlavně díky misi Apolla 13, během níž málem přišel o život, ale s vypětím všech sil a s notnou porcí štěstí se mu a jeho posádce podařilo se v pořádku vrátit na Zemi. Svůj napůl český původ nijak netajil, sám se také v Česku několikrát objevil, poprvé v roce 2000. Jeho matka Blanka pocházela z Plzeňska.

Zdroje:
wikipedia.org
Alan Shepard, Donald Slayton, Jay Barbree, Howard Benedict: Moon Shot, Turner Publishing, Inc., 1994, str. 232-233; český překlad Zdeněk Blažek, ALPRESS s. r. o., Frýdek-Místek, 1996, ISBN 80-85975-17-3