Skaut kosmonautem? Proč ne… Neil Armstrong

Neil Armstrong (wikipedia.org)

Věřím, že každá lidská bytost disponuje konečným počtem úderů srdce. Já mám v úmyslu nepromarnit ani jeden z těch svých.

To bylo životní krédo Neila Armstronga, prvního člověka, jenž stanul na jiném kosmickém tělese. Astronauta, kterého zná každý člověk v průmyslově vyspělém světě. Vedle Jurije Gagarina nejznámější, nejslavnější kosmonaut, jeden z nejznámějších lidí planety. Jaký byl jeho život? Jaké byly jeho životní osudy? Co si přál, po čem toužil? A jakým byl skautem?

Neil Armstrong jako chlapec ve skautském kroji (repro z filmu Neil Armstrong: Záhada objasněna)

Neil Alden Armstrong se narodil 5. srpna 1930 v malém městečku Wapakoneta v Ohiu jako nejstarší ze tří dětí Stehphena Koeniga Armstronga a Violy Louisy Engle(ové). Otec pracoval pro vládu jako revizor účtů, a tak se Armstrongova rodina často stěhovala, a to až do roku 1944, kdy se natrvalo usadila zpět ve Wapakonetě. Armstrongovu leteckou kariéru předznamenala přítomnost na leteckých závodech v jeho dvou letech a hlavně pak společný vyhlídkový let s otcem v jeho šesti letech. (Mimochodem, při tomto letu, který byl pro Armstronga staršího také prvním letem v letadle, se otci udělalo nevolno, mladý Armstrong let přečkal bez úhony a s nadšením.)

Neil Armstrong zatoužil se stát pilotem, a tak si od deseti let přivydělával na knihy a leteckou výuku (pochůzkami pro drogerii). Stavěl modely letadel, pozoroval oblohu dalekohledem, ve sklepě si vyrobil větrný tunel, stal se členem místního skautského oddílu. Také hodně četl. Grover Crites, jeho učitel na střední škole, se nechal slyšet, že mladý Neil „přečetl o letectví všechno, co se mu dostalo do ruky. V obchodě, kde pracoval, četl vědecké časopisy. Pokud vím, během prvního roku na střední škole zhltl přes sto knih.“ A Jacob Zint, kreslič a amatérský astronom, k němuž Neil docházel na pozorování oblohy, dodal: „Byl snílek. Věda se stala jeho láskou i zaměstnáním. Vždycky dokázal dělat plány daleko dopředu.“

V patnácti letech Neil prodělal letecký výcvik, korunovaný oprávněním k letecké pilotáži, jež získal v den svých 16. narozenin. Pilotovat letadlo se Neil naučil dříve než řídit auto…

Studia na univerzitě a korejská válka

Přišel rok 1951 a s ním i korejská válka. Mladý Armstrong působil jako bojový pilot na letadlové lodi USS Essex. Hned při druhém letu však málem přišel o život, když při letu v nízké výšce zasáhla jeho letoun palba protiletadlové obrany a následně bylo jeho pravé křídlo zasaženo protiletadlovým drátem. Armstrong přišel o téměř dva metry pravého křídla, nicméně se zmrzačeným strojem dokázal doletět nad vlastní území, kde se mohl katapultovat. V letech nad Koreou pokračoval. Celkem provedl 78 bojových letů a stal se mladším poručíkem. Vojenskou kariéru coby záložák ukončil v roce 1960.

Následně se mohl vrátit na univerzitu, dokončit studia. Tak se stalo v roce 1955, když získal titul bakaláře. O rok později se oženil s Janet Shearon(ovou), rovněž studentkou Purdue. Magisterské studium absolvoval na přelomu 50. a 60. let na Univerzitě Jižní Kalifornie v Los Angeles. Tam se přestěhoval i s Janet, která tím zanechala studia na Purdue.

Kariéra testovacího pilota

Ještě v době studií začal Armstrong pracovat pro NACA na Edwardsově letecké základně. Zde zalétával jako zkušební pilot řadu letadel. 15. srpna 1957 se dočkal prvního letu na raketovém letadle Bell X-1. Jen o několik měsíců později, v říjnu 1957, začal zkoušet slavný experimentální letoun North American X-15. Na něm dosáhl výšky 63,2 km a rychlosti 5,74 M, podíval se tedy na okraj vesmíru. Fakticky se tak stalo 20. dubna 1962, když s letounem, poháněným raketovým pohonem, vystoupal do výšky 63 km, mimo husté vrstvy atmosféry. Armstrong tak ztratil aerodynamickou kontrolu nad svým letounem, po následném poklesu do hustších vrstev se mohl vrátit na základnu, což se podařilo jen natěsno. Tento let byl také rekordním co do délky, Armstrong při něm za 11 minut přeletěl 290 km.

Pro Armstronga bylo toto letadlo jasná volba – do vesmíru je jediná cesta, a to přes raketoplán, jakým byl plánovaný Boeing X-20 Dyna-Soar, jenž Armstrong pomáhal vyvíjet. Pohrdavě se díval na projekt Mercury. Ale po prvních balistických letech Sheparda a Grissoma změnil názor, a tak se přihlásil do výběru astronautů. Uspěl, a tak se oficiálně od září 1962 stal členem druhého týmu astronautů. To už měl Armstrong s Janet syna Erica (narozen 1957) a dceru Karen, ta ale právě v roce 1962 zemřela na mozkový nádor. O rok později přišel na svět Mark.

Armstrong coby astronaut

Cílové těleso Gemini 8 – poslední stupeň rakety Agena (nasa.gov)

Jeho první angažmá jako astronauta přišlo v roce 1965, když se stal velitelem záložní posádky Gemini 5. Nicméně první skutečný Armstrongův let započal 16. 3. 1966 v lodi Gemini 8, které velel. Jako pilot byl určen David Scott, pro kterého rovněž šlo o první let. Cílem letu bylo spojení s raketou Agena, jež odstartovala zhruba dvě hodiny před Gemini 8, a poté provést výstup do prostoru (ten měl uskutečnit Scott). Spojení s Agenou proběhlo bez komplikací, nicméně poté se soulodí dostalo do rotace. Jelikož posádka dospěla k mylné představě, že problém spočíval na Ageně, odpojila se od ní. Protože skutečným důvodem rotace byla zaseknutá tryska na Gemini, rotace se po oddělení ještě zvýšila, až dosáhla hodnoty jedné otočky za sekundu. Armstrong neztratil duchapřítomnost a rotaci zastavil použitím motorů systému pro návrat do atmosféry. Podle pravidel však musela posádka ihned přistát. Stalo se tak po necelých jedenácti hodinách od startu.

Třebaže při tomto letu nebyly splněny všechny plánované cíle, podařilo se zachránit posádku a možná i celý program. V sekundách, které rozhodovaly o bytí a nebytí, sehrála Armstrongova chladnost rozhodující roli.

Important!

David Scott (wikipedia.org)

Na Davida Scotta čekala v NASA ještě zářivá kariéra. Nejprve byl pilotem velitelského modulu Apolla 9, které vyzkoušelo celé soulodí Apollo na oběžné dráze Země. A poté, v létě 1971, byl velitelem mise Apolla 15, které uskutečnilo čtvrtý výsadek na Měsíci. Scott se poté stal významným skautským činovníkem.

Posádka Apolla 11 (wikipedia.org)

Armstrong byl po letu na Gemini 8 pověřen velením záložní posádky Gemini 11, poté Apolla 9 (resp. Apollo 8, po přehození cílů mise lodí Apollo 8 a 9), čímž se podle zvyklostí stal velitelem mise Apollo 11. To mělo uskutečnit první pokus o výsadek na Měsíci! Armstrong si toho samozřejmě byl vědom a jeho posádka, kterou tvořili Edwin E. Aldrin a Michael Collins, rovněž.

Po poruše v palivovém systému se lunární demonstrátor LLRV řítí k zemi, Armstrong se nechává katapultovat a snáší se na padáku; 6. května 1968, Ellingtonova základna (wikipedia.org)

O jmenování Armstronga bylo rozhodnuto na základě několika faktů. Prvním byla Armstrongova erudice a zkušenost. Za další, Armstrong byl civilistou; pro mnohé by první člověk na Měsíci jako voják byl nepřijatelný. A nakonec, a to bylo možná nejdůležitější Armstrongova rozvaha a chladná hlava. Tu předvedl i 6. května 1968, když při letu na demonstrátoru lunárního modulu LLRV (Lunar Landing Research Vehicle) došlo k selhání tohoto stroje a Armstrong se v poslední chvíli katapultoval. Vyvázl jen s překousnutým jazykem, nicméně po ošetření se ihned pustil do další práce.

Mise Apolla 11 k Měsíci byla nesmírně úspěšná a na ExoSpace.cz jsme se jí hodně věnovali. Neil Armstrong se tak 21. července 1969 stal prvním Pozemšťanem, který vstoupil na jiné kosmické těleso. Jeho věta je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo se zajisté stala nejcitovanějším výrokem v historii. I samotný výstup byl rekordní, sledovalo jej asi půl čtvrtě miliardy lidí. Po výstupu Buzze Aldrina astronauti sesbírali vzorky hornin, odhalili památeční plaketu, instalovali vlajku i vědecká zařízení programu EASEP (jehož pokračováním byly přístroje ALSEP, rozmísťované následujícími výpravami), uskutečnili telefonické spojení s prezidentem Nixonem. 24. července pak Apollo 11 přistálo v Tichém oceánu, nedaleko letadlové lodi Hornet.

[Ukázat prezentaci]

1 2 3 ►

Important!

Skautská nášivka, která zásluhou Neila Armstronga doputovala až na Měsíc

Neil Armstrong měl v osobní schránce lunárního modulu skautskou nášivku – písemně pak potvrdil, že skutečně cestovala až na Měsíc. Na skauty si vzpomněl i v průběhu letu. V 56. hodině a 42. minutě se z paluby Apolla 11 ozvala tato slova:

And Charlie, I’d like to say hello to all my fellow scouts and scouters at Farragut State Park in Idaho having a National Jamboree there this week; and Apollo 11 would like to send them best wishes.

Jejich autorem byl právě nositel nejvyššího skautského vyznamenání Spojených států, Neil Armstrong. Spojař Charlie Duke, rovněž Orlí skaut, odpověděl:

Thank you, Apollo 11. I’m sure that, if they didn’t hear that, they’ll get the word through the news. Certainly appreciate that.

Jako zajímavost uvádíme, že si Neil Armstrong pro chvíle odpočinku v průběhu letu vyžádal Novosvětskou symfonii od Antonína Dvořáka.

Doba po Apollu

Krátce po letu uskutečnili všichni astronauti z Apolla 11 triumfální cestu po světě. Během 45 dní navštívili přes 20 zemí. Každý se chtěl astronautů dotknout, dostat autogram, nechat se vyfotit. Třebaže se Armstrongovi dostalo ovací jako nikomu jinému, nezpychl a zůstal i nadále skromným, plachým člověkem. V roce 1970 navštívil coby reprezentant NASA 13. výroční konferenci Výboru pro kosmický výzkum (COSPAR), která se konala v Leningradu.

Poté pracoval jako zástupce vedoucího oddělení pro letectví přímo ve washingtonské centrále NASA. Armstrong však nebyl úředník; tato práce jej nebavila, a tak v létě 1971 odešel vyučovat letecké inženýrství na univerzitu v Cincinnatti. Tam zůstal do roku 1979. Od té doby se věnoval podnikatelské dráze, pracoval ve více firmách jako konzultant. Nehoda raketoplánu Challenger jej znovu přivedla do Washingtonu, aby se stal členem Rogersovy komise na zjištění příčin nehody. Mezitím žil na své farmě po boku své manželky, která se o farmu v době jeho nepřítomnosti starala. Připadala si však sama a opuštěná, Neil věčně pracoval. Od roku 1990 žili manželé Armstrongovi odděleně, v roce 1994 se rozvedli.

Rozpad manželství byl pro Armstronga velikou ranou. Nicméně mu možná trochu otevřel oči, aby se více věnoval lidem ve svém okolí. Už v roce 1992 poznal Carol Knight(ovou), s níž se o dva roky později oženil.

Armstrongova mysl se poté trochu rozjitřila a Armstrong přestal být takový samotář. Více času začal věnovat i rodině. V roce 2010, při oslavách 80. narozenin, jeho manželka pozvala několik set kamarádů a známých na party. Byla to ale zřejmě poslední větší akce v Armstrongově životě.

Armstronga trápily delší čas problémy se srdcem, a tak 7. srpna 2012 dostal při operaci srdce bypass. Pooperační léčení však navzdory počátečnímu pozitivnímu průběhu nedopadlo dobře. Armstrongovi se přitížilo a 25. srpna přestalo jeho srdce bít navždy…

Rozloučení mělo soukromý charakter a zúčastnili se jej pouze rodinní příslušníci, kamarádi, kolegové. Proběhlo 13. září 2012 v Národní katedrále ve Washingtonu. Den nato byly na žádost rodiny Armstrongovy zpopelněné pozůstatky rozptýleny v Atlantiku při smutečním obřadu na palubě křižníku USS Philippine Sea.

Toužím jenom po klidu, po možnosti nerušeně přemýšlet…

Po Neilu Armstrongovi je pojmenován kráter na Měsíci (v blízkosti přistání Apolla 11) a také planetka (6469) Armstrong, kterou v roce 1982 objevil Antonín Mrkos.

Zdroj:

Internet
Neil Armstrong (wikipedia.org)
Gemini 8 (wikipedia.org)
Apollo 11 (wikipedia.org)
Ivančena (wikipedia.org)
Kamenná mohyla Ivančena (beskydy.cz)

Knihy
PACNER, Karel: Tajný závod o Měsíc, Bohemia, 1997, 1. vydání
SHEPARD, Alan, SLAYTON, Deke: Cíl Měsíc, Alpress, 1996, 1. vydání
CERNAN, Eugene, DAVIS, Don: Poslední muž na Měsíci, Academia, 2003, 1. vydání
PACNER, Karel: … a velký skok pro lidstvo!, Albatros, 1972, 1. vydání
GRÜN, Marcel: První den na Měsíci, Gradatim, 1994, 1. vydání