Znak organizace Boy Scouts of America (wikipedia.org)

Nedávno zemřelý astronaut Malcolm Scott Carpenter byl skautem, a sice druhotřídním. Co takové vyznamenání znamená?

Scouting for life

Skautské hnutí má své kořeny v legendárním táboře na ostrově Brownsea, jenž v létě 1907 uskutečnil britský generál a vychovatel lord Robert Baden‑Powell. Na základě činností probíhajících na táboře byla půlrok nato v Anglii založena první skautská organizace na světě. Základní příručkou se stala Baden‑Powellova kniha „Scouting for Boys“, která vznikla v době Baden‑Powellova pobytu v Africe, kde její zásady vyzkoušel na tamních dětech. Do českých zemí skauting importoval tehdejší učitel žižkovské reálky Antonín Benjamin Svojsík, a to v r. 1911. Ten na základě Baden‑Powellovy knihy vytváří vlastní, Základy junáctví (s jejímž vznikem vypomohl i Tomáš G. Masaryk, tehdy patron českého skautingu – junáctví). Skauting se postupně stal celosvětovou masovou záležitostí (počet zemí, v nichž je skauting zakázán či zkrátka neprobíhá, bychom napočítali na prstech jedné ruky). Je evidentní, že mládež oslovuje, byť nutno dodat, že především v rozvojových zemích, ve vyspělých až na výjimky dochází k poklesu členské základny (a Česká republika v tomto ohledu není žádnou výjimkou). Skauting obecně vzato vychází z křesťanských tradic, skautský zákon je poněkud upraveným křesťanským desaterem božích přikázání, i trojí skautská povinnost – povinnost vůči Bohu, povinnost vůči sobě, povinnost vůči jiným lidem – má v sobě náboženské prvky (byť se „povinnost k Bohu“ vysvětluje zcela nereligiózně). Skauting je nejlepší výchovnou metodou na světě. Skauti se učí žít – koexistovat – v harmonickém souladu s jinými lidmi a s přírodou. Aby tak mohli činit, je jim ku pomoci skautský zákon a slib.

Skautský systém v USA

Zatímco v Česku vychází skauting jak ze setonovských, tak Baden-Powellových tradic (přizpůsobené A. B. Svojsíkem do českého prostředí), v USA dominuje tradiční setonovské pojetí. Krom odlišností co do způsobu vedení oddílů a částečně i ideologie (např. stále je v USA tabu, aby v řadách skautů byli homosexuálové) je poněkud odlišný stupeň hodnocení. Každý stupeň má jiný odznak (nášivku), takže lze již při prvním pohledu na kroj zjistit, jakého stupně daný skaut je.

Skautské stupně v USA

Skautské stupně v USA
(wikipedia.org)

… se dělí do sedmi tříd – od nejsnáze získatelného Scout po čestné vyznamenání Eagle Scout (v Česku je ekvivalentem Orlího skauta Lví skaut).

Scout

Stupeň je udílen všem, kteří prokáží zkladní znalosti skautských ideálů, skautského slibu, zákona, hesla.

Tenderfoot scout

… je první „opravdovou“ příčkou pomyslného skautského žebříčku. Podmínkou udělení je splnění požadavků v oblasti skautských dovedností, fyzické zdatnosti, občanství, osobního růstu a skautského ducha.

Second Class Scout

Mezistupeň mezi Tenderfoot skautem a prvotřídním skautem se specifickými požadavky. Skautovi je možno udělit první i druhou třídu (může pracovat na přijetí obou), ale ne současně.

First Class Scout

Nositelé tohoto ocenění se začínají podílet na vedení oddílu. Musejí tedy prokázat vůdcovské schopnosti, aby mohli dostat toto ocenění.

Star scout

Toto ocenění je již velmi specifické. Skaut jej dostává za službu oddílu v odpovědném postavení po dobu nejméně 4 měsíců, odvedení nejméně 6 hodin veřejně prospěšných prací a poté, co dostane šest odznaků za zásluhy, z nichž 4 musí být ty, jež jsou vyžadovány pro udělení stupně Eagle scout.

Life scout

Podmínkou udělení je služba oddílu po dobu nejméně 6 měsíců, v odpovědném postavení a odvedení 6 hodin veřejně prospěšných prací. Dále skaut musí obdržet pět dodatečných odznaků za zásluhy (přičemž tři z nich jsou vyžadovány pro udělení stupně Eagle scout) tak, aby jich měl celkem 11. A nakonec skaut musí projít obdobou vůdcovských zkoušek.

Eagle scout

Uděluje se od roku 1911 těm, kteří dostanou množství odznaků za zásluhy a prokáží skautského ducha, službu a vůdčí schopnosti. To zahrnuje znalosti a dovednosti plánování, organizování, vedení a řízení. Ocenění je dáváno ve formě medaile.

Skauti mezi astronauty

První astronauti byli v USA vybráni v roce 1959. Od té doby jich bylo přes 300. Z toho dvě třetiny byly (či jsou, u žijících) skauti. Skauty byli Armstrong a Aldrin, celá posádka Apolla 13, celá posádka Apolla 1, více než polovina členů posádek havarovaných raketoplánů Challenger a Columbia měla své kořeny ve skautu. Orlích skautů lze napočítat 30 – jsou mezi nimi Armstrong, Lovell, pilot raketoplánu Columbia STS-113 William McCool, astronaut Challengeru STS-51L Ellison Onizuka a řada dalších.

Skauting klade na své členy mimořádné nároky – skautem se člověk nemůže stát jen na základě přání, musí k tomu mít i předpoklady (vytrvalost, stálost, oddanost věci, …). Skautský oddíl není kroužek kreslení – je to výchovný systém, který připravuje mladé lidi na život. Ti, kteří prošli důkladnou skautskou průpravou (tedy pouze „nechodili“ ke skautům), byli určitě na kosmické lety daleko lépe připraveni již od samotného počátku.

Česko-slovenské želízko v ohni

James Lovell (cs.wikipedia.org)

Skauty byli Judith Resnicková, astronautka částečně slovenského původu havarovaného Challengeru STS-51L, druhotřídním skautem je Eugene Cernan, poslední kosmonaut na Měsíci, muž s česko-slovenskými kořeny. A, jak již bylo uvedeno, skautem, a to dokonce Orlím, byl i James Lovell, jehož příbuzní pocházejí z Plzeňska. Vyloženě český kosmonaut je pouze Vladimír Remek, který se však může pyšnit pouze titulem kosmonaut-pionýr…

Perlička na závěr…

Jaroslav Foglar u bývalé klubovny Hochů od Bobří řeky (bohousek.cz)

Češi sice nemají svého astronauta-skauta, ale přesto je řada českých skautských  osobností, které plují Vesmírem. Připomeňme si alespoň zakladatele Skauta-Junáka Antonína Benjamina Svojsíka, po němž je pojmenována planetka (16706) Svojsik (objevená v roce 1995 Petrem Pravcem), anebo známého a oblíbeného spisovatele, celoživotního pedagoga a skautského vůdce Jaroslava Foglara a „jeho“ planetku (9102) Foglar. Tu objevili v roce 1996 pánové Tichý a Moravec z hvězdárny na Kleti a své jméno dostala v roce 1999. O tom, že si Foglar ocenění v podobě planetky zaslouží, je přesvědčen astronom Jiří Gyrgar:

Přišla však chvíle nejsmutnější, když jsme se v r. 1999 přesně na Hromnice loučili s vzácným a nenahraditelným Jaroslavem Foglarem – Jestřábem ve strašnickém krematoriu. Hlavní obřadní síň vůbec nestačila; přestože jsem přišel v předstihu, nedostal jsem se dál než do vestibulu krematoria, ale to vlastně nebylo důležité. Úžasný pocit skautské pospolitosti, která překračuje generační rozdíly se samozřejmou lehkostí, učinil ze smutné chvíle loučení událost, na kterou nikdy nezapomenu. Když jsme na závěr všichni polohlasem zpívali slavnou píseň o tom, jak plujem dál a dál a když jsme se s milým Jestřábem loučili skautskou večerkou, věděl jsem už najisto, že se tomuto jedinečnému vůdci dostalo vzácné výsady: Jaroslav Foglar zformoval několik generací nejlepších dívek i chlapců z celého Československa způsobem opravdu imponujícím. Proto také dostal od jihočeských hvězdářů z hvězdárny na Kleti dárek vpravdě nadčasový – rozhodnutím příslušné komise Mezinárodní astronomické unie se od 28. července 1999 jmenuje planetka č. 9102 Foglar! Pro Jestřába je to vlastně ideální pozorovací stanoviště, odkud může sledovat, jak si ve smyslu jeho odkazu dále vedeme.

Zdroj:
wikipedia.org/wiki/Boy_Scouts_of_America
wikipedia.org/wiki/Ranks_in_the_Boy_Scouts_of_America
Astronauts With Scouting Experience
Vzpomínka astronomova