Rychlé šípy na stanici ISS nepoletí

9. února 2017 jsme psali o dalším letu amerického astronauta Andrewa Feustela – konkrétně by se mělo jednat o půlroční misi na stanici ISS v rámci Expedice 55/56. V článku připomínáme, že astronautova manželka Indira je napůl českého původu, a tak přesvědčila Andrewa, aby si na dvě kosmické výpravy, jichž se zatím zúčastnil, přibalil české artefakty. V případě prvního letu STS-125 k Hubbleově dalekohledu to byly Nerudovy Písně kosmické, v druhém případě, STS-134, maskot v podobě postavičky Krtečka. Těmi měl Českou republiku trochu zpropagovat.

A tak vyvstala otázka nad další pamětihodností, maskotem, artefaktem, který by se hodil pro nadcházející let. Protože se v redakci částečně věnujeme Foglarovým Stínadlům, bylo jasné, že naším favoritem jsou postavy Rychlých šípů spolu s Tleskačovým hlavolamem, ježkem v kleci. S tímto předsevzetím jsme oslovili kdekoho.

Nyní je však jasné, že se ani Rychlé šípy, ani ježek v kleci na oběžnou dráhu velmi pravděpodobně nepodívají.

Andrew Feustel při letu raketoplánu Endeavour s legendárním Krtečkem (ihned.cz)

Ve snaze dosáhnout cíle jsme zkontaktovali příslušné instituce – americkou ambasádu, Odbor amerických států Ministerstva zahraničních věcí ČR, středisko NASA v Houstonu, úřad NASA jako takový, … Na všechny strany jsme zasílali (v češtině nebo v angličtině) dopis s doporučením. Z žádné strany, vyjma České televize, nepřišla žádná odpověď.

Čím to? Možností je více. Zprávu jsme na konkrétní místo zasílali jen jednou – a nemusela dorazit. Nicméně že by nedorazila vůbec nikam? Navíc, NASA jsme kontaktovali mj. prostřednictvím formuláře přímo na stránce NASA.

Další možností je – a velmi pravděpodobnou –, že nápad dotyčné instituce a osoby jednoduše nezaujal.

Obsah dopisu

Postavu Jaroslava Foglara, slavného spisovatele a skautského vůdce, není třeba představovat. Narozen 6. 7. 1907 v Benátské ulici v pražském Podskalí, kde strávil svá dětská léta. Na úsvitu dětství se jeho kroky zkřížily se skautingem, jehož ideálům zůstal věrný až do konce svého života. Ve druhé půli dvacátých let dvacátého století se stal vedoucím druhého skautského oddílu, jednoho z nejstarších skautských oddílů v Československu, jenž posléze přijal název Hoši od Bobří řeky. Tento oddíl vedl až do druhé poloviny 80. let, čímž se stal zřejmě nejdéle sloužícím vedoucím skautského oddílu na světě. Foglar již od konce 20.let pracoval na své knižní tvorbě, kterou začal vydávat od 30. let. Jeho knihy se staly všeobecně známy a nadšeně přijímány. Československým čtenářům přinesly romantiku, dobrodružství, ale rovněž výrazný morální apel. Neexistuje v Česku a možná ani na světě autor, jenž by přiměl miliony dětí, aby na sobě pracovaly, lovily bobříky a snažily se něco dokázat, a to navíc tolik desetiletí. Foglarova tvorba oslovuje mládež do dnešních dní, jak ostatně dokládá i naše redakce. Foglarovky jsou oficiálně doporučovány jako součást povinné školní literatury.

Planetka 9102 Foglar

Americký astronaut Andrew Feustel se zúčastnil dvou vesmírných misí a při každé s českými artefakty. Něco podobného chystá pro svůj třetí let. Redakce ExoSpace.cz zastává názor, že maskotem jeho dalšího letu by se mohly stát postavy Rychlých šípů (případně talisman Vontů ježek v kleci), protože Rychlé šípy již za dobu skoro 80 let ovlivnily miliony nejen dětí a ovlivňují i nadále; stále se jedná o nejúspěšnější český komiksový příběh, který byl na svou dobu revoluční celosvětově. Propojuje výrazný morální apel spolu s příkladnou a bezprecedentní komerčností, která umožnila dostat Rychlé šípy doslova do každé rodiny. Každý Čech zná Rychlé šípy, každý Čech zná dílo Jaroslava Foglara, i když to třeba odmítá připustit anebo se k němu staví negativně. Protože každý zná pojmy jako plantážník, lovení bobříků, bobřík odvahy, krabička poslední záchrany a spousta a spousta dalšího.

Proč tato akce?

Výsledek ankety o Rychlých šípech

Upřímně  – opravdu jsme nepředpokládali, že bychom byli s to protlačit Foglara a jeho dílo na stanici ISS. Proti nám stojí příliš mnoho bariér:

• Nejvýznamnější foglarovky byly psány v době kolem druhé světové války. V očích mnohých lidí jsou beznadějně zastaralé, byť jejich současný komerční úspěch říká něco jiného.
• Jaroslavu Foglarovi mnoho lidí nemůže přijít na jméno. Foglar po revoluci dokonce nedostal žádné státní vyznamenání. Do určité míry jde o kontroverzní postavu, protože foglarovky nejsou jen o zábavě a zabití času. Foglarovky mají výchovný charakter, podněcují čtenáře k soběstačnosti, ke zdravému úsudku, k přátelství, k fair-play. To jsou hodnoty, které ani minulou, ani současnou nomenklaturou nejsou vyznávány a ceněny.
• Mnoho lidí se za Foglara stydí, mnoho lidí se stydí, že četli jeho knihy a dokonce se jim kdysi líbily.
• Redakce ExoSpace.cz je spolek dobrovolníků, nikde neregistrovaný, takřka neznámý. Naše vyjednávací pozice je nepatrná. Pokud by uspěl náš návrh, měl by se uvádět autor. A to si u tak neznámé skupiny nikdo nedovolí riskovat.

Jaroslav Foglar na návštěvě ve Sluneční zátoce, na místě vztyčení památníku na něj i jeho oddíl (foglarweb.deg.cz)

V každém případě jsme ale chtěli na Foglara, Stínadla, Rychlé šípy a ježka v kleci upozornit; a to se také podařilo. Naše několikaměsíční kampaň měla za následek, že se naši čtenáři o věci přinejmenším dověděli, možná se začali i zajímat více. A podle reakcí se také ukázalo, že těch, kteří na Foglara a jeho knihy, když je v dětství četli, nezapomněli, není málo; stejně jako nezapomněli ti, kteří Foglara podporovali v době útisku a svou podporu vyjádřili třeba jen vzkazem na jeho poštovní schránce (například: Jestřábe, ty musíš vydržet!).

Ač můžeme vnímat jako neúspěch, že k nám shůry nebudou mávat Rychlé šípy s psíkem Bublinou, třímající v rukou ježka v kleci s plánkem létajícího kola, nejsme smutní. Foglarovo dílo žije i po 70 letech. Je vyhledávané, oblíbené. Jeho přítomnost na stanici ISS by jej sice zpropagovalo i v zahraničí, ale je také možné, že by se nesetkalo s pochopením. Foglarovky zachycují typicky české prostředí s českými reáliemi a pro zahraniční čtenáře by mohly představovat problém. Ale to, co opravdu přetrvává, nám nikdo nevezme:

To Rychlé šípy samy byly v nás
a žlutý kvítek symbolem byl krás,
co nemůže nám nikdy nikdo vzít,
kdo kopal studnu, aby druhej moh pít.
Snad jednou, až se jaro navrátí,
můj život píseň Vontů obrátí,
já svobodný a čistý půjdu dál
a směšný bude ten, kdo se mi smál…