Mike Collins: „Zbývalo už jenom spojit se – a letět domů!“

Mike Collins (wikipedia.org)

Tímto článkem zahajujeme představení tří hlavních protagonistů legendárního letu Apolla 11 na Měsíc – kosmonautů. Začneme u pilota velitelské sekce, Mika Collinse.

Michael Collins byl Američan, ale narodil se 31. 10. 1930 v Římě, protože tam byl jeho otec coby generálmajor vojenským přidělencem. Mike prožil dětství v blahobytu a jako jediný z trojice kosmonautů Apolla 11 neprošel skautským hnutím. Studoval vojenskou Akademii ve West Pointu a taky dvě univerzity – Severovýchodní a Harvardovu. (Harvardovu však až v roce 1974.) Sloužil jako zkušební pilot USAF.

Hodně kouřil, jak tehdy bylo v módě. Jednoho dne v roce 1962, po kocovině, se rozhodl přestat. Prožil peklo na pravém křesle bombardéru, protože se vyrovnával s prvními abstinenčními příznaky. Popisuje tyto chvíle jako nejtěžší čtyři hodiny v životě. Ale zvládl to.

Cesta ke kosmonautům

Po úspěšném letu Johna Glenna se rozhodl stát se kosmonautem. Přihlásil se do druhého náboru, ale neuspěl. Úspěšný byl druhý pokus, a tak se v roce 1963 stal jedním ze 14 členů třetí skupiny astronautů.

Jeho první let byl na Gemini 10, kde byl pilotem (velitelem byl JohnYoung). Gemini 10 mělo za úkol setkat se a spojit s cílovým tělesem, raketou Agena. Loď startovala 18. 7. 1966. Den nato proběhlo spojení a o necelý den později také započala EVA – výstup do otevřeného vesmíru. Provedl jej Collins a trvala necelou hodinu. Další vycházka následovala o den později a trvala 40 minut. Mike Collins se stal prvním kosmonautem, který uskutečnil EVA dvakrát. A loď Gemini 10 překonala výškový rekord lodě Voschod 2. Gemini 10 po necelých tředch dnech strávených na oběžné dráze 21. 7. 1966 přistála.

Znak Gemini 10 (wikipedia.org)

Posádka Gemini 10 – John Young a Michael Collins (wikipedia.org)

Cesta na Měsíc

Mike byl dále zařazen do posádky Apolla 9. Protože se u Mika objevil problém s páteří, byl z posádky Apolla 9 vyřazen a nahrazen Jimem Lovellem. Kvůli problémům s lunárním modulem byly prohozeny posádky Apolla 8 a 9 a Apollo 8 se vydalo k Měsíci (Mike zastával roli Capcoma Zeleného týmu). Ve druhé půlce roku 1968 se Mike musel podrobit operaci, která dopadla úspěšně a Mike byl v lednu 1969 zařazen do posádky Apolla 11 jako pilot velitelského modulu. V té době vůbec nebylo jisté, zda půjde už o první přistání na Měsíci.

Posádka určená pro Apollo 11 – Armstrong, Aldrin, Collins (wikipedia.org)

Trénink probíhal často bez přítomnosti Neila a Buzze, protože Mikův úkol byl dosti odlišný od jejich. Mike dokonce sepsal poznatky o spojování kosmických těles do 117tistránkové publikace, v níž rozebral 18 možných scénářů vč. těch, při kterých LM vůbec nepřistane anebo odstartuje příliš brzy nebo pozdě. Je autorem emblému Apolla 11.

Mike v týmu Apolla 11 měl zvláštní úlohu. Zatímco Buzz byl spíše výbušný a paličatý a Neil nekonfliktní a umírněný, Mike byl šprýmař s čistou hlavou, který působil jako ventil. Byl to on, kdo už jen tím, že „byl“, dával lidem pocit, že jsou věci v pořádku a že mají být, jaké jsou. Podobně ho popisovala i jeho žena Patricie.

Znak Apolla 11 (wikipedia.org)

Jeden z nejvýznamnějších okamžiků v dějinách lidstva – jestli ne vůbec ten nejvýznamnější – nastal 16. 7. 1969, kdy se k Měsíci vznesla raketa Saturn 5 s lodí Apollo 11. Nejsledovanější historická událost měla velkolepý cíl – přistát na Měsíci.

Mise Apolla 11 byla samozřejmě určitým rizikem. Kosmonauti si však riziko nepřipouštěli, alespoň podle Buzze Aldrina. Jiný však byl přístup Mika Collinse. Ten se opravdu bál, měl obavy, aby Neil s Buzzem v pořádku z Měsíce odstartovali. Když se to povedlo, ulevilo se mu. Později vzpomínal: „Nejkrásnější pro mě bylo, když se na měsíčním obzoru zase vynořil měsíční modul. Teprve v tu chvíli jsem opravdu věděl, že to dokázali, že přistáli na Měsíci a zase odstartovali. Byl krásný, jasný, pronikavě chladný měsíční den, dá-li se to tak říci… Napjaté okamžiky byly za námi a zbývalo už jenom spojit se – a letět domů!“

Ještě před letem Apolla 11 se Mike potýkal s myšlenkou, že zanechá kosmonautického řemesla a vydá se na dráhu úředníka, který by připravoval kosmonauty. Po úspěšné operaci a rekonvalescenci tyto úvahy vzaly dočasně za své. Nicméně už v roce 1970 pracoval na ministerstvu zahraničních věcí jako tajemník pro veřejné záležitosti, ale jen asi rok. Do roku 1978 byl ředitelem Národního leteckého a kosmického muzea ve Washingtonu a pak se stal zástupcem ředitele Smithsonova ústavu. Byl povýšen na brigádního generála a doplnil si vzdělání v oblasti přírodních věd a práva. V roce 1985 odešel do soukromé sféry, založil vlastní poradentskou firmu Michael Collins Associates. Je po něm pojmenován kráter na Měsíci.

Posádka Apolla 11 s prezidentem Obamou v roce 2009 (wikipedia.org)	Posádka Apolla 11 před velitelskou sekcí Columbia v roce 2009 (totallycoolpix.com)
Mike Collins v roce 2009 (wikipedia.org)

Zdroje:

Space 40
Michael Collins
Gemini 10
Apollo 11

Wikipedia
Michael Collins anglicky
Michael Collins česky
Gemini 10 anglicky
Gemini 10 česky
Apollo 11 anglicky
Apollo 11 česky

Knihy
PACNER, Karel: Tajný závod o Měsíc, Bohemia, 1997, 1. vydání
SHEPARD, Alan, SLAYTON, Deke: Cíl Měsíc, Alpress, 1996, 1. vydání
CERNAN, Eugene, DAVIS, Don: Poslední muž na Měsíci, Academia, 2003, 1. vydání
PACNER, Karel: … a velký skok pro lidstvo!, Albatros, 1972, 1. vydání
GRÜN, Marcel: První den na Měsíci, Gradatim, 1994, 1. vydání