«

»

Bře 03 2018

Vladimír Remek a jeho historický let

remek-gubarev

Vladimír Remek spolu s Alexejem Gubarevem (cnews.cz)

2. března 1978 se na svou kosmickou pouť vydal první československý kosmonaut – Vladimír Remek. Československo se tak stalo teprve třetí zemí světa, která vyslala do kosmu svého občana. Remek startoval spolu s velitelem Alexejem A. Gubarevem na lodi Sojuz-28 a jejich cílem byla sovětská stanice Saljut-6.

Let Vladimíra Remka byl součástí programu Interkosmos, kterým Sovětský svaz v roce 1976 nabídl svým satelitům (zemím ze socialistického tábora) účast na pilotovaných kosmických letech. Jako první dostaly nabídku Československo, Polsko a NDR. Role Československa v programu Interkosmos byla jasná. V rámci tohoto programu mohly socialistické státy vypouštět vlastní družice nebo se podílet na družicích Sovětského svazu svými experimenty. Přitom 45 % vědeckých experimentů na družicích Interkosmos bylo realizováno v Československu. Ještě v roce 1976 proběhl výběr československých kandidátů – uspělo jich dvacet čtyři. Závěrečným sítem pak prošla čtveřice ve složení Ladislav Klíma, Oldřich Pelčák, Vladimír Remek a Michal Vondroušek. Na podzim 1976 se v Moskvě konaly další lékařské testy, ze kterých jako nejlepší vyšli Oldřich Pelčák a Vladimír Remek.

saljut-6

První mezinárodní posádka na stanici Saljut-6 (americaspace.com)

Na konci roku se započal výcvik československých kandidátů v Gagarinově Středisku pilotovaných letů ve Hvězdném městečku. V květnu 1977 následovaly závěrečné zkoušky a rozřazení do posádek. K Vladimíru Remkovi byl přiřazen účastník letu Sojuzu-17 na Saljut-4 Alexej Alexandrovič Gubarev, k Oldřichu Pelčákovi Nikolaj Nikolajevič Rukavišnikov (mimochodem dříve zapojený do měsíčního programu). Příprava posádek probíhala od podzimu 1977, v únoru 1978 se konaly závěrečné zkoušky. Definitivní rozhodnutí se kosmonauti dověděli 26. února 1978; vybrána byla dvojice Gubarev-Remek.

Sojuz-28 s Alexejem Gubarevem a Vladimírem Remkem nakonec startoval 2. března 1978 z Bajkonuru. Po zhruba jednodenním letu se loď úspěšně spojila se stanicí Saljut-6, na níž od prosince pracovala posádka ve složení Jurij Romaněnko a Georgij Grečko (právě s Grečkem byl Gubarev na stanici Saljut-4).

Na kosmonauty v následujícím týdnu čekaly experimenty, které připravili vědci z Československé akademie věd:

Československé experimenty na Saljutu-6 (MEK)
Chlorella 1 Rozmnožování řas
Tepelná výměna 2 Srovnávání subjektivního pocitu tepla s objektivním měřením
Oxymetr Okysličování tkání
Supos 8 Dotazník pro sledování psychologického stavu kosmonautů
Extinkce Vizuální sledování změn jasnosti hvězd při západu za obzorem
Morava-Splav Zpracování vzorků v tavicí peci Splav
sojuz-28

Přistávací modul Sojuzu-28 v muzeu letectví a kosmonautiky v Praze-Kbelích (wikipedia.org)

Některé z uvedených experimentů byly ve své době novinkou. Například sledování rozmnožování řas, pokusy s tavicí píckou, měření okysličování tkání v prostředí mikrogravitace.

Odpojení od stanice proběhlo 10. března 1978, po 164 hodinách strávených na stanici. Sestup i samotné přistání proběhlo bez komplikací a přistávací modul Sojuzu-28 měkce přistál 310 km západně od Celinogradu (dnešní Astany) v Kazachstánu. Po základní lékařské prohlídce následoval přesun do hotelu Kosmonaut na Bajkonuru.

První mezinárodní let byl u konce. Ale další měly následovat, tu s větším, tu s menším úspěchem. Ale gin byl vypuštěn z láhve. A z Vladimíra Remka se zaslouženě stala celebrita.

Zamyšlení na závěr

Často můžeme slyšet, že program Interkosmos byl velkorysým ze strany Sovětského svazu a že mu za něj patří dík. Je nepochybné, že díky němu se řada zemí mohla zapojit do pilotovaného kosmického programu a vyslat své kosmonauty do vesmíru. Na stranu druhou je třeba si uvědomit, že tento i jiné programy byly jen slabou náplastí za doslova vazalský stav, jaký tyto země pod nadvládou SSSR zažívaly. Je opravdu těžké hrát si na „kdyby“ – a vlastně to ani nemá příliš význam, historii nezměníme –, ale zkusme se zamyslet, jaké by to mohlo být , kdyby… Kdyby Československo v roce 1947 neodmítlo Marshallův plán, kdyby se zařadilo po bok vyspělých západních zemí, kam za První republiky patřilo, kdyby se jeho klíčovým partnerem nestal Sovětský svaz, ale západní Evropa a Evropská kosmická agentura, jíž by se nepochybně stalo členem. Jenže pak by zřejmě nebyly kosmické závody, Američané by nepřistáli na Měsíci, nebyli by motivovaní pořádat velké kosmické výboje a kdoví, jakým směrem by se kosmonautika ubírala. Jakékoliv spekulace však nemohou upřít fakt, že v březnu 1978 poprvé zazněla z oběžné dráhy čeština. Historici se pak mohou jen (celkem zbytečně) dohadovat, zda by se tak za jiných okolností stalo dříve, později či vůbec. A ač byl Remkův let motivován politicky – dokonce se hovoří o tom, že tento let měl být satisfakcí za srpnovou okupaci, navíc do samotného složení posádky mluvily politické špičky –, svůj účel splnil. Československo se přidalo do elitního klubu zemí kosmonautů. Pro fanoušky kosmonautiky je to skvělé zadostiučinění za astronomickou a kosmonautickou minulost v českých zemích, která měla několikasetletou tradici.

Ovšem ne všichni bezmezně sdílejí ono nadšení, protože si jsou vědomi pozadí věcí, které sehrály svou roli a které za tímto letem i celým programem Interkosmos stály. Remkův let byl bezpochyby kontroverzní, jak už to u politických výprav bývá. Jistě na kontroverznosti nic neubírá ani polistopadové politické angažmá samotného Remka. Ostatně, sám Remek v knize Pod námi planeta Země jasně píše, že ke jménu Československa navždy a nerozlučně patří také slova internacionalizmus, komunizmus. Někteří mohou za Remkem vidět propagandu „nenáviděného“ komunistického režimu – a jistě budou mít alespoň zčásti pravdu, protože tento let – a nejen tento – byl propagandistický. Je tak na každém, aby si na tuto výpravu udělal vlastní úsudek.

Zdroj:
Sojuz 28 (mek.kosmo.cz)
Sojuz 28 (wikipedia.org)
Interkosmos (wikipedia.org)
Na akademii měl Remek samé pětky a jednu čtyřku, pak letěl do vesmíru (technet.idnes.cz)
Remek startoval před 40 lety i s vrtačkou, mohl být vesmírným zubařem (technet.idnes.cz)
Alexej Alexandrovič Gubarev (wikipedia.org)
Zemřel Remkův velitel z kosmu Alexej Alexandrovič Gubarev (technet.idnes.cz)
Oldřich Pelčák (wikipedia.org)
Nikolaj Rukavišnikov (wikipedia.org)
Georgij Grečko (wikipedia.org)
Zemřel bývalý sovětský kosmonaut Grečko, ve vesmíru byl i s Remkem (technet.idnes.cz)
Jurij Romaněnko (wikipedia.org)

O autorovi

Petr Valach

Šéfredaktor, redaktor, vedoucí kosmonautické sekce, člen redakční rady

Věnuji se astronomii, fyzice, kosmonautice, svobodnému softwaru. Řadu let, cca 15, publikuju na internetu (jsem redaktorem OpenOffice.cz a LinuxEXPRES.cz) a příležitostně v tištěných médiích. V redakci mám na starosti správu webu, fóra, komunikaci s veřejností, školení redaktorů a podílím se na chodu stránky na Facebooku. Zodpovídám za celkový chod redakce a za to, aby vše správně fungovalo.

Permanent link to this article: https://exospace.cz/vladimir-remek-a-jeho-historicky-let/

Napsat komentář

dialog-information.png
Uvítáme všechny komentáře na téma článku. Nevhodné příspěvky a spamy jsou moderovány. Moderaci provádí členové redakce ExoSpace.cz.


Pravidla pro psaní komentářů

1. Diskutující je povinen dodržovat zákony České republiky. Je zakázána jakákoliv propagace nezákonných činností.
2. Diskutující se k sobě chovají slušně. Neurážejte ostatní uživatele.
3. Snažte se nerozpoutávat hádky a nezapojujte se do nich.
4. Je zakázána jakákoliv reklama či inzerce.
5. Snažte se vyvarovat off-topic (mimo téma) příspěvků.
 

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete použít tyto HTML štítky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial
Forum ExoSpace.cz
Facebook
RSS
Google+
Twitter
YouTube
Napište nám
SlideShare
Telegram