EVA slaví padesátiny

Ed White při svém výstupu (wikipedia.org)

3. června 1965, před 50 lety, se uskutečnil historicky první výstup Američana do volného vesmíru. Edward White se tak zapsal do dějin jako druhý kosmonaut, který uskutečnil kosmickou vycházku (EVA), čtvrt roku po sovětském kosmonautovi Alexeji Leonovovi.

Loď Gemini 4 startovala 3. června 1965 s Jamesem McDivittem a Edwardem Whitem na palubě. Byl to teprve druhý pilotovaný let této lodě a čtvrtý, který se uskutečnil. Hned ten den se uskutečnil výstup E. Whitea do otevřeného prostoru. Při té příležitosti používal malou plynovou pistoli, která mu měla umožnit orientaci v prostoru. Jak se ukázalo, chyběla příslušná madla na plášti lodi, která byla při dalších letech doplněna. Po plánovaných 16 minutách nařídil letový ředitel Christopher Kraft spojaři Gusovi Grissomovi, aby přinutil Eda Whitea vrátit se zpět. Ed White strávil mimo loď 22 minut a návrat na své sedadlo považoval za nejsmutnější okamžik v životě. Po provedení celé řady experimentů a 62 obletů Země loď Gemini přistála 7. června ve vlnách Tichého oceánu.

Edward White a James McDivitt	Start rakety Titan II s lodí Gemini 4	Ed White při výstupu
Vyzvednutí Gemini 4 po přistání	Posádka Gemini 4 po přistání	Emblém mise Gemini 4

Obrázky: Wikipedia.org, Wikimedia, Wikimedia

Ve znamení Blíženců

Gemini byla 5,6 metrů dlouhá loď sestávající z návratového modulu a servisní sekce. Byla určena pro lety dvou kosmonautů v délce max. 2 týdny. Vnitřní objem obytné části byl 2,5 m² (jako na předních sedadlech v autě). Gemini byla první kosmická loď, která využívala jako zdroj energie palivové články, v nichž se reverzní elektrolýzou generovala elektřina a voda – bylo to zřejmě první použití tohoto systému v praxi vůbec, i když princip byl znám dlouhá léta. Kosmonauti jedli silně dehydrovanou stravu, kterou doplňovali vodou, nebyla tedy ve formě pyré jako na lodích Mercury. Teplé jídlo si mohli dopřát kosmonauti až na Apollech.

Po prvním zkušebním letu Gemini 3 byl další let určen k prvnímu výstupu do otevřeného prostoru. S tímto úkolem si poradila posádka Gemini 4. Dlouhodobé lety prověřovaly posádky lodí Gemini 5 a zvláště Gemini 7, které se přiblížilo na dosah ruky k lodi Gemini 6A. První spojení dvou kosmických těles provedlo Gemini 8, které se však muselo okamžitě poté nouzově vrátit z důvodu rotace. Další výstupy byly provedeny v průběhu misí Gemini 9, 10, 11 a 12. V jejich průběhu se kosmonauti cítili velmi vyčerpaní a někdy ani nebyli s to zvládnout přidělený úkol. Například při letu Gemini 9 nebyl v důsledku únavy Gene Cernan schopen vyzkoušet manévrovací prostředek, kterému se přezdívalo „jetpack“ (AMU). Pokročilejší varianta v podobě MMU byla vyzkoušena až v roce 1984 při letu raketoplánu STS-41-B. Jednotku tehdy vyzkoušeli astronauti Bruce McCandless a Robert Stewart. Použila se pak ještě při dvou letech, po havárii Challengeru bylo její použití vyhodnoceno jako příliš riskantní.

K vynášení byla použita demilitarizovaná raketa Titan II, původně určená pro vynášení jaderných hlavic o síle 9 megatun TNT. V rámci programu Gemini startovala 12krát v letech 1964-1966.

Spolu s civilní verzí lodě Gemini se plánovala i její rozšířená vojenská verze (Blue Gemini), k jejíž nasazení však nikdy nedošlo.

Jak Gemini vypadala, jak pracovala a další informace o této podivuhodné lodi najdete v přiložené infografice od space.com.

Dvoumístná loď Gemini (space.com)

První byli Sověti

Posádka Voschodu-2 (kosmonautika.cz)

Whiteův výstup do vesmíru, jakkoliv byl odvážný, nebyl první. 18. března 1965 z Bajkonuru odstartovala raketa R-7 s lodí Voschod -2. Na palubě byli kosmonauti Pavel Běljajev a Alexej Leonov. Leonov se měl stát prvním kosmonautem, který by opustil kosmickou loď – a sice na pětimetrovém laně. Šlo o reakci na chystaný let americké lodě Gemini 4.

Srovnání lodí Voschod-1 a 2 (wikimedia.org)

Kabina Voschodu byla podobná Gagarinovu Vostoku, byla však o něco větší a měla vpředu brzdicí jednotku, kosmonauti v průběhu přistávání nebyli vystřelováni, přistávali v lodi a brzdicí jednotka měla utlumit dopad, aby kosmonauty nezabil. Kosmonauti v ní byli namačkáni doslova jako sardinky, při prvním, vysoce riskantním letu ani neměli skafandry, protože by se tři do kabiny nevešli (politické zadání Nikity Chruščova znělo jasně: Když Američani chystají lety dvoumístných lodí, Sovětský svaz musí mít lodě třímístné! Bez ohledu na životy kosmonautů…). V případě havárie nebyla žádná možnost úniku, katapultovací systém jako na Vostoku zde nebyl, záchranná věž jako na Mercury a Gemini také ne. Při větší závadě by tak kosmonauti zahynuli.

Při letu Voschodu-2 měli kosmonauti na sobě skafandry po celou dobu letu, protože byli jen dva. K boční části lodi byla připevněna nafukovací komora, z níž měl Leonov opustit loď.

Voschod 2 na startu (kosmonautika.cz)

Po startu Voschodu-2 se hned na druhém oběhu začal Leonov připravovat na opuštění lodi. Vše probíhalo v pořádku, Leonov strávil mimo loď 12 minut. Jenže při návratu si všiml, že se mu nepřirozeně nafoukl skafandr. S tím se počítalo, ale nafouknutí bylo enormní. Leonov musel snížit tlak ve skafandru až pod bezpečnostní mez. Až poté se mohl do úzké přechodové komory dostat. Bohužel se však kvůli nafouknutí skafandru dostal do komory hlavou dopředu. Aby se mohl bezpečně dostat do lodi, musel být nohama dopředu, v komoře se tedy musel obrátit, což se mu zázrakem povedlo. Poté mohl uzavřít poklop komory a mohlo začít její napouštění kyslíkem a návrat do lodi.

Přechodová komora a skafandr, jaký se použil i při letu Voschodu -2 (wikimedia.org)

Problémům ale zdaleka nebyl konec. Po uzavření průlezu se ukázalo, že netěsní. Na to systém reagoval zvýšeným přísunem kyslíku, hrozilo tedy akutní nebezpečí požáru. Až po nechtěném spuštění ještě vyšší dávky kyslíku Leonovem poklop dosedl a podmínky se vrátily do normálu.

Návrat byl dramatický. S návratem se mělo začít na 17. obletu Země. Protože však selhala automatika, musel Běljajev provést přistání ručně. Stalo se tak 19. března 1965, ovšem o 2000 km dále, než se počítalo. Kosmonauti dopadli do zasněžené tajgy a aby smůly nebylo málo, padákem zavadili o větev stromu, na kterém pak loď visela. Záchranná výprava k nim dorazila až druhý den. Nebylo jiné možnosti než si nazout lyže a ujít 9 km daleko, kde čekal vrtulník.

Zdroje:
Gemini 4 (Wikipedia.org)
Space Exploration Changed 50 Years Ago Today: The 1st US Spacewalk (space.com)
How NASA’s Gemini Spacecraft Worked (space.com)
Rakety Titan (Wikipedia)
Program Gemini (Wikipedia)
Voschod 2 (kosmonautika.cz)
Voschod 2 (Wikipedia.org)
Malá encyklopedie kosmonautiky