Kompozitní snímek rentgenové oblasti RCW103 (nasa.gov)
V souhvězdí Pravítka, ve vzdálenosti 9000 světelných let, leží podivný rentgenový zdroj RCW103, v jehož centru se ukrývá pulsar 1E 161348-5055. Tento pulsar však není obyčejná rotující neutronová hvězda. Jedná se totiž o nejpomaleji rotující neutronovou hvězdu, jakou známe. A co víc, takto neutronová hvězda je ve skutečnosti magnetar.
V samotném srdci této oblasti se nachází pulsar 1E 1613. Rotuje neobyčejně pomalu – s periodou 6,67 hodin.
V samotném srdci této oblasti se nachází pulsar 1E 161348-5055, zkráceně 1E 1313 (číslice v názvu označují polohu pulsaru na obloze). Rotuje neobyčejně pomalu – s periodou 6,67 hodin.
Hypotéz snažící se vysvětlit původ pomalé rotace tohoto pulsaru byla řada. Žádná však nebyla úspěšná. Pulsar je starý 2000 let, což je příliš málo na to, aby se zpomalil magnetickým třením. Možná však takovou rychlost rotace měl již od počátku. Tím by se ovšem problém nevysvětlil, pouze přesunul.
Překvapení od sondy Swift
22. června 2016 rentgenová družice Swift zachytila intenzivní dávku rentgenového záření, přicházejícího z RCW103. Toto záření vykazovalo fluktuace na milisekundových intervalech. Vědci zpozorněli, protože takto se chová magnetar – neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem. Ho a Andresson zjistili, že tento magnetar má nejsilnější magnetické pole ze všech – 5×1015 T. Zatím je známo asi 30 magnetarů. Rotují pomaleji než běžné pulsary, protože je zpomaluje silné magnetické pole. Mohlo by stát za zpomalením pulsaru 1E 1613?
magnetar1e1613Antonino D’Ai et al.: Evidence for the magnetar nature of 1E 161348-5055 in RCW 103 (arxiv.org)
Nemohlo, na to byla přece jen příliš krátká doba. Takto pomalu žádný magnetar nerotuje. Se zajímavou teorií však přišli již zmiňovaní Wynn Ho a Nils Andersson, kteří uvažují o malých kouscích hmoty z původně explodující hvězdy, které se vracejí zpět po magnetických siločárách, a zpomalují tak rotaci magnetaru.
magnetar1e1613-ejectorWynn C. G. Ho, Nils Andersson: Ejector and propeller spin-down: How might a superluminous supernova millisecond magnetar become the 6.67 hr pulsar in RCW103 (arxiv.org)
Important!
Družice AXAF/Chandra je nakládána do raketoplánu Columbia (wikipedia.org)
Rentgenová observatoř Chandra je rentgenový dalekohled, který pracuje na oběžné dráze Země. Je pojmenován podle přezdívky indického astrofyzika Subrahmanyana Chandrasekhara. Observatoř vynesl na oběžnou dráhu raketoplán Columbia v roce 1999 během mise STS-93.
Chandru postavila firma TRW Space & Electronics Group z Redondo Beach v USA. Provozovatelem observatoře je středisko NASA Marshall Space Flight Center (MSFC) v americkém Huntsville. Chandra patří mezi největší projekty NASA. Celkové náklady na její vývoj se vyšplhaly na 1,5 mld. USD. Spolu s Hubbleovým vesmírným dalekohledem, Spitzerovým vesmírným dalekohledem a Comptonovou gama observatoří patří do projektu tzv. Velkých kosmických observatoří. Se svými rozměry 13,8 × 19,5 m a hmotností 4 800 kg jde o největší náklad, jaký kdy raketoplán Columbia vynesl na oběžnou dráhu.
Úlohou observatoře je vytvářet podrobné snímky a spektra kosmických rentgenových zdrojů s vysokou úhlovou i spektrální rozlišovací schopností. V seznamu objektů, které pozoruje, jsou rentgenové dvojhvězdy, supernovy, pulzary, aktivní galaxie, mezigalaktická hmota a kvazary. Wikipedie
Zpracovali: Adam Malíř & Petr Valach
Zdroje:
Young magnetar likely slowest pulsar ever detected (astronomynow.com)
Rentgenová observatoř Chandra (wikipedia.org)
Young Magnetar Likely the Slowest Pulsar Ever Detected (nasa.gov)
Chandra X-ray Observatory (nasa.gov)
Swift Gamma-Ray Burst Mission (wikipedia.org)
Vyplňte prosím dotazník o používaném softwaru a dejte nám tak vědět, jaký je váš oblíbený software!
Microsoft odebral CERNu status akademické instituce. Proč se tak stalo? Změnil Microsoft licenční podmínky? Hrozí něco podobného i českým ústavům?
Loading tweets...