Ročně většinou vnímáme 3÷6 meteorických rojů, které opravdu „stojí za to“. Mnohdy bez povšimnutí ale zůstávají takzvaně sporadické meteory, jež vyplňují pomyslné pauzy mezi roji s frekvencí alespoň 15 meteorů za hodinu. Tyto meteory padají v podstatě celoročně, ale pokaždé z jiného místa na obloze (od toho jsou taky odvozené jejich názvy, stejně jako u „klasických“ rojů). Někdy jsou ovšem snadno zaměnitelné. Jako konkrétní příklad uveďme aktuální epsilon Geminidy, které padají především v říjnu, stejně jako meteorický roj Orionid. Souhvězdí Orion a Blíženci se nacházejí na obloze hned vedle sebe a připočteme-li k tomu ještě podobnou rychlost meteorů, laik je de facto bez šance na to, aby rozeznal, jestli byl daný meteor Orionidou a nebo epsilon Geminidou. Na závěr ještě dodejme, že kromě epsilon Geminid máme v říjnu slušnou šanci pozorovat také jižní Tauridy. Ty se naopak dají rozeznat vzhledem k jejich pomalé rychlosti poměrně snadno. V maximálních frekvencích můžeme zpozorovat 4 meteory z roje Taurid za hodinu, u epsilon Geminid je tomu také tak.

Perseida vyfotografovaná Christosem Doudolakisem v Attice, Řecko, 13. 8. 2015 (flickr.com)













Vyplňte prosím dotazník o používaném softwaru a dejte nám tak vědět, jaký je váš oblíbený software!
Microsoft odebral CERNu status akademické instituce. Proč se tak stalo? Změnil Microsoft licenční podmínky? Hrozí něco podobného i českým ústavům?