V tomto krátkém pojednání se svěřujeme s našimi dojmy z pozorování „superúplňku“, ke kterému došlo 14. 11. 2016. Měsíc byl v té době historicky nejblíž za 68 let. To vedlo k mírnému zvýšení jasnosti a zcela nepatrnému optickému zvětšení. Kolem věci se však udělala velká mediální bouře, k čemuž přispělo i dobré počasí na většině území Česka, které velikost Měsíce ještě zvýraznilo. Samozřejmě to je jen iluze, Měsíc není větší ani menší a opticky se mění opravdu pramálo, je to jen psychologický vjem; na horizontu totiž Měsíc porovnáváme s pozemskými objekty. I tak to byl veliký zážitek.
Lis 15 2016
Jak jsme pozorovali superúplněk
Permanent link to this article: https://exospace.cz/jak-jsme-pozorovali-superuplnek/
Lis 15 2016
Další zánik komety u Slunce: C/2016 R3 (Borisov)

Zanikající kometa C/2016 R3 (Borisov) na snímku Michaela Jägera (aerith.net)
Psal se rok 1915, když John Edward Mellish objevil další kometu. Objekt dostal označení C/1915 R1 (Mellish), a protože perihel komety ležel více než dvakrát blíže Slunci než oběžná dráha planety Země, stala se z této komety vcelku jasná vlasatice. Takřka přesně o 101 let později byla objevena kometa s podobnými dráhovými parametry. S ní to však už tak slavně nedopadlo.
Permanent link to this article: https://exospace.cz/dalsi-zanik-komety-u-slunce-c-2016-r3-borisov/
Lis 14 2016
„Nemožné“ mraky na Saturnově měsíci Titan

Saturnův měsíc Titan ve falešných barvách na kompozitním záběru ze sondy Cassini (ibtimes.com)
Sonda Cassini při svém průletu okolo Saturnova měsíce Titanu zjistila velmi zajímavé informace. Díky palubním spektrometrům totiž objevila oblak ledu, jenž je tvořen sloučeninou známou jako dikyanoacetylen C4N2. Ten se nachází ve stratosféře měsíce a vědci si jen těžko dokáží vysvětlit jeho existenci. Důvod je takový, že v atmosféře Titanu je asi jen 1 procento dikyanoacetylenu z množství, které je podle našich dosavadních poznatků nutné k tomu, aby takový oblak mohl vzniknout. Vědci tedy mají opět nad čím přemýšlet.
Permanent link to this article: https://exospace.cz/nemozne-mraky-saturnove-mesici-titan/
Lis 13 2016
Po superúplňku čeká Měsíc konjunkce s Aldebaranem
Jak jsme vás již informovali, náš vesmírný souputník bude v pondělí 14. listopadu 2016 v přízemí. Tento úplněk bude výjimečný, protože Měsíc bude Zemi nejblíže od roku 1948 a zároveň také až do roku 2034. Úplňkový Měsíc tak bude o 14 % větší a o 30 % jasnější než v odzemí. Měsíc se ale bude nacházet relativně blízko Zemi i o den později, kdy nás čeká další zajímavý úkaz. Naše přirozená družice se totiž bude nacházet jen zhruba půl stupně daleko od hvězdokupy Hyády, a tím pádem i od jasného Aldebarana, hlavní a nejjasnější hvězdy (0,5 mag) ze souhvězdí Býka. Úkaz se tedy odehraje 15. listopadu, a to hned večer po východu Měsíce. Protože budou obě tělesa od sebe tak blízko, můžeme se na ně v jednom zorném poli podívat nejen triedrem, ale třeba i nějakým větším dalekohledem.

Aldebaran poblíž Měsíce, 15. 11. 2016 (Stellarium)
Zdroj:
Astronomické události (udalosti.astronomy.cz)
Permanent link to this article: https://exospace.cz/superuplnku-ceka-mesic-konjunkce-aldebaranem/
Lis 13 2016
C/2016 Q2 (PanSTARRS) se jasnou kometou nestane
Už je jasné, že se kometa C/2016 Q2 (PanSTARRS), jež se od srpna, kdy byla objevena, proslavila především svou velikostí, respektive poněkud zvýšenou aktivitou, do blízkosti Slunce nepodívá. Dráha se od poslední aktualizace příliš dramaticky nezměnila, přísluní této komety je očekáváno v roce 2021 ve vzdálenosti přes 7 AU od naší mateřské hvězdy. Kometa nejspíše nebude jasnější než 18 mag, vizuálně ji tedy zajisté nespatříme.

Trajektorie komety C/2016 Q2 (ssd.jpl.nasa.gov)
Zdroj:
Recent MPECs (minorplanetcenter.net)
Permanent link to this article: https://exospace.cz/c2016-q2-panstarrs-se-jasnou-kometou-nestane/
Lis 12 2016
12. 11. 1981 – Druhý let raketoplánu Columbia
12. listopadu 1981 podruhé odstartoval raketoplán Columbia na oběžnou dráhu – bylo to poprvé, co se do vesmíru opakovaně vydala pilotovaná loď. Na palubě byli Joe Engle a Richard Truly a v nákladovém prostoru poprvé manipulátor RMS neboli Canadarm. Bylo to podruhé a naposled, co byla palivová nádrž natřena na bílo. Předstartovní problémy si vyžádaly opakovaný odklad startu. Start však proběhl bez komplikací, třebaže posádka měla namále – už při tomto letu se objevil problém s O-kroužky na startovacích boosterech SRB, které málem byly prohořené, jak se ukázalo z poletové analýzy. Pobyt na oběžné dráze byl naplánován na 125 hodin. Již několik minut po startu však začala vykazovat odchylky od normálu jedna z palivových baterií, po pěti hodinách vysadila úplně, a vedení letu se rozhodlo let dramaticky zkrátit na 54 hodin. Přesto se cíle letu podařilo splnit na 90 % a raketoplán 14. listopadu přistál na Edwardsově letecké základně.
Permanent link to this article: https://exospace.cz/12-11-1981-druhy-let-raketoplanu-columbia/
Lis 12 2016
Zlepšující se viditelnost Jupiteru na přelomu roku
Planeta Jupiter byla v září v konjunkci se Sluncem a poté se v říjnu objevila na ranní obloze v souhvězdí Panny. Jupiter nyní zjasňuje (jasnost okolo -2 mag) a je každým dnem výše nad obzorem, takže se zlepšují jeho pozorovací podmínky. To vede k lepším pohledům na takzvané Galileiské měsíce, Velkou rudou skvrnu či další povrchové nebo atmosférické úkazy. Viditelnost Jupiteru se bude i nadále zlepšovat, a to až do jarní opozice.
25. 11. 2016 se navíc do velmi těsné blízkosti Jupiteru dostane srpek ubývajícího Měsíce. O úkazu vás ještě budeme informovat.

Jupiter poblíž Měsíce 25. 11. 2016 (Stellarium)
Permanent link to this article: https://exospace.cz/zlepsujici-se-viditelnost-jupiteru-na-prelomu-roku/







Vyplňte prosím dotazník o používaném softwaru a dejte nám tak vědět, jaký je váš oblíbený software!
Microsoft odebral CERNu status akademické instituce. Proč se tak stalo? Změnil Microsoft licenční podmínky? Hrozí něco podobného i českým ústavům?