Ačkoliv sonda Rosetta společně s landerem Philae svou misi u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko už ukončila, tu a tam se stále najde nějaká zajímavost zjištěná z povrchu či okolí komety, která stojí za zmínku. A přesně to se stalo i nyní – vědci totiž tvrdí, že jsou na stopě způsobu, kterým kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko produkuje molekulární kyslík.
Ke konci roku 2015 jsme se dozvěděli o tom, že kolem komety 67P/Churyumov-Gerasimenko byl detekován výskyt molekulárního kyslíku. Podle vědců byla tato skutečnost největším překvapením celé mise Rosetta. Sonda následně začala zkoumat, jak se mohl kyslík u komety vzít. Vycházíme z poznatků, že ačkoliv je molekulární kyslík u nás na Zemi zcela běžnou látkou, byl dříve detekován jen dvakrát (a to mimo Sluneční soustavu) a na kometě doposud ještě nikdy. Vědci nakonec došli k poměrně nečekaným závěrům.
Překvapivé rozuzlení
Zjistilo se, že zdrojem kyslíku je kometa samotná. Látka se uvnitř komety možná nacházela už v době, kdy těleso vzniklo. Prvotní teorie hovoří o tom, že kyslík poté zamrzl v jádře komety a začal se postupně uvolňovat, až když se kometa dostávala do takové vzdálenosti ke Slunci, která by tento proces umožňovala. Nakonec by ale všechno mohlo být jinak.
Odborník na chemické reakce Konstantinos P. Giapis a jeho spolupracovníci si myslí, že kyslík nacházející se kolem jádra komety nemusí být starodávný, ale že je produkován díky interakci mezi molekulami vody v komě a částicemi pocházejícími ze slunečního záření. Tento proces nám zatím není příliš známý, ale pokud by tomu tak skutečně bylo, jednalo by se o převratný objev. Ovšem zpráva o tom, že kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko patrně produkuje kyslík, je impozantní sama o sobě.
Zdroj:
Comet 67P Found to Be Producing Its Own Oxygen in Deep Space (space.com)