Rosetta objevila kyslík na kometě 67P

Kometa 67P vyfotografovaná sondou Rosetta (kommet.cz)

Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko v létě prolétla přísluním. Její aktivitu ve vzdálenostech od Slunce jen o něco větších, než se nachází naše Země, samozřejmě monitorovala i sonda Rosetta. To se bude dít i nadále, nakonec však ne tak dlouho, jak bylo plánováno. Sonda totiž napodobí modul Philae a přistane na kometě, čímž ukončí svou velice úspěšnou misi. Stane se tak na podzim roku 2016. Ještě předtím ale bude sonda pokračovat ve své práci, jež přináší klíčové poznatky i k nám na Zemi. Mezi ty nejnovější patří to, že se na kometě nachází molekulární kyslík.

Molekulární kyslík nalezený na kometě je podle vědců obrovské překvapení. Alespoň tak se vyjádřil Andre Bieler z Michiganské univerzity. Podle něj totiž tento nález do značné míry zpochybňuje naši představu o formování Sluneční soustavy. Molekul kyslíku je navíc kolem komety tolik, že tam pravděpodobně musel být již při vzniku tělesa a nebo dokonce před ním.

Sonda Rosetta a kometa 67P (rudymars.cz)

Původní představa vědců byla taková, že kyslík na kometách vzniká jen vlivem působení slunečního záření. Nyní ovšem víme, že tomu tak není. Pokud se nachází tento veledůležitý plyn i v ledových krystalech jádra komety, značí to přítomnost jeho molekul ještě před vznikem naší Sluneční soustavy. Kyslík by v tom případě na kometách existoval ještě dříve, než vůbec vzniklo naše Slunce!

Na kometě jsme se doposud přesvědčili o existenci čtyř plynů. Již dříve sonda Rosetta nalezla molekuly vody, oxidu uhelnatého a oxidu uhličitého. Kyslík pak byl v naší Sluneční soustavě odhalen dosud pouze dvakrát, a to na ledových měsících Jupiteru a Saturnu. Na kometě se tento objev ještě nikdy nepodařil.

Martin Rubin, Kathrin Altwegg, Ewine F. van Dishoeck, Gerhard Schwehm: Molecular Oxygen in Oort Cloud Comet 1P/Halley (arxiv.org)

Sonda Rosetta bude i v příštích měsících pokračovat ve výzkumu jádra komety 67P/Churyumov-Gerasimenko a jejího okolí. Na informace ohledně kyslíku se nyní zaměří důkladněji. Po nalezení molekul vody nakonec zjistila, že voda na kometách je spíše pravidlem než výjimkou. Pokud se něco podobného podaří i v případě kyslíku, může to určitým způsobem napomoci vědcům ve zkoumání vzniku života na Zemi.

C/2018 N1 (NEOWISE): Jasná kometa na obzoru

Antares se vrací na scénu

Blízká setkání Měsíce s planetami

Závěrečná fáze života Rosetty

Dlouhá mise sondy Rosetta mezitím pomalu, ale jistě spěje k už známému a doufejme velmi zdařilému konci. Sonda prozkoumala dvě planetky, aby na několik let upadla do hibernace a po probuzení navštívila kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko. Na ni pak loni v listopadu vypustila modul Philae, jehož přistání se sice nepovedlo úplně podle představ vědců, ale i tak jsme získali nová, velmi cenná data. Rosetta už více než rok krouží kolem komety a pokračuje v jejím zkoumání. To by ovšem mělo na podzim roku 2016 skončit.

Toto video obsahuje snímky komety 67P tak ostré, jaké jste dosud nespatřili. Video je doprovázeno záznamem elektromagnetického záření komety převedené do zvuku a frekvenčně posunuté, aby bylo slyšitelné lidským sluchem.

Přesné datum přistání na kometě ještě bude určeno, nejpravděpodobnějším se jeví měsíc září. Proč? Sondě už pomalu dochází palivo, kvůli tomuto problému nemůže prozkoumat další těleso ve Sluneční soustavě. Dalším důvodem je, že konstrukce sondy neumožňuje po dlouhodobé aktivní fázi další několik let trvající hibernaci. Od října příštího roku se navíc kometa dostane úhlově mnohem blíže ke Slunci a nebude tak pozorovatelná ze Země. To přirozeně znesnadní komunikaci mezi řídícím střediskem ESA na Zemi a sondou samotnou. Velmi úspěšná mise sondy Rosetta tak skončí velkolepě, a to přistáním na kometě stejně tak, jak to bylo loni provedeno s modulem Philae.

Zdroje:
Na kometě je i molekulární kyslík, a je ho tam „hodně“! (osel.cz)
Velkolepé finále Rosetty – pokus přistát na kometě 67P (rudymars.cz)