Rosetta řízeně dopadla na kometu 67P, mise končí

Kometa 67P snímaná kamerou OSIRIS na sondě Rosetta z výšky 8,9 km; obrázek má rozlišení 17 cm/pixel a zabírá oblast o šířce 350 m (esa.int)

Sonda Rosetta v pátek 30. 9. 2016 okolo 12:40 SELČ dosedla na kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko a nadobro tím přerušila své spojení se Zemí. I svůj poslední úkol tedy zvládla úspěšně. Mise je u konce.

Rosetta se dostala do vesmíru již v roce 2004. Na své cestě ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko nejprve zkoumala dvě planetky hlavního pásu asteroidů. Poté byla na několik let přepnuta do fáze hibernace, aby pošetřila systémy a upravila dráhové parametry ve spojitosti s těmi od komety. Už na začátku roku 2014 se však probudila a v létě toho samého roku se usadila na oběžné dráze komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Tu podrobila fotografickému i vědeckému výzkumu, jenž byl nakonec podpořený i vypuštěním modulu Philae na povrch komety. Lander ovšem nepřistál příliš šťastně, dostal se do skalnaté oblasti s nedostatkem slunečního svitu a směrem k Rosettě vysílal jen ojedinělé signály, které počátkem července 2015 nadobro utichly. Zdálo se, že modul je definitivně ztracený, sonda jej ale na začátku letošního září nalezla (samozřejmě v nefunkčním stavu).

Snímek landeru Philae na povrchu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko (cobs.si)

Co nezvládl modul Philae, zvládla sonda Rosetta samotná. Pořídila obrovské množství velmi kvalitních fotografií a zjistila, že se na kometě nachází kyslík a glycin, tedy látky důležité k životu. A navíc, jak už bylo zmíněno, našla i ztracený lander…

Plánovaná místa přistání sondy Rosetta (esa.int)

30. 9. 2016 ale došlo k nevyhnutelnému. Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko se vzdaluje od Slunce a i z naší perspektivy se dostává do nevýhodné pozice na obloze. Se sondou bychom tak dříve nebo později ztratili spojení, a protože nebyla konstruována na to, aby vydržela až do dalšího návratu komety v roce 2021, spojení bychom už nikdy nedokázali obnovit. Proto bylo nejrozumnějším řešením přistání na kometě.

Zcela poslední snímek ze sondy Rosetta; zachycuje oblast 2,4 m širokou s detaily 5 mm/pixel a byl pořízen z výšky 20 metrů kamerou OSIRIS (nasa.gov)

A jak vědci avizovali, tak se taky stalo. Kolem 12:40 SELČ dosedla Rosetta rychlostí pouhých 50 cm.s^-1 na povrch komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Stalo se tak pouhé 2 km od místa přistání modulu Philae. Signál z míst, kde se nyní kometa nachází, k nám letí asi 40 minut. Vyšlo to takřka přesně – ve 13:19 SELČ bylo zaznamenané přerušení signálu, což znamenalo jediné. Mise byla ukončena. Velmi, velmi úspěšná mise, jež se zapíše do historie lidstva.

Záznam živého přenosu ukončení mise Rosetta

Kometa 67P z výšky 16 km; snímek zabírá oblast 614 metrů velkou s detaily 30 cm/pixel a byl pořízen kamerou OSIRIS na sondě Rosetta při jejím kontrolovaném pádu na kometu (nasa.gov)

Pro nás to ale definitivní konec ještě neznamená. Ač sonda v současnosti už žádná data nesbírá, v předchozích měsících a letech jich nasbírala tolik, že se nedají zpracovat tak rychlým způsobem. Vědci tedy odhadují, že o kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko budeme díky sondě Rosetta zjišťovat nové informace ještě asi 2 roky.

V poslední řadě se ještě hodí zmínit i samotnou kometu. Její návraty nám totiž budou sondu Rosetta s modulem Philae intenzivně připomínat. A ne ledajakým způsobem. Už ten příští, v roce 2021, má být velice příznivý. Kometa při něm dosáhne jasnosti až 8 mag a bude tak viditelná i obyčejnými triedry. Znovu se nám tak připomene a s ní i veleúspěšná mise sondy Rosetta i jejího landeru Philae, kteří v současnosti odpočívají na jejím povrchu, jen kousek od sebe.

Máme se tedy ještě na co těšit.

Rosetta na kolizním kurzu

Poslední obrázky z Rosetty

Zdroj:
Final Descent Images from Rosetta Spacecraft (nasa.gov)
Goodbye, Rosetta! Spacecraft Crash-Lands on Comet in Epic Mission Finale (space.com)
Mission Complete: Rosetta’s journey ends in daring descent to comet (esa.int)