Co našla ALMA v Hubble Ultra Deep Field?

Nejhlubší pohled do Vesmíru – Hubble Ultra Deep Field (spacetelescope.org)

Mezinárodní tým astronomů provedl průzkum velmi vzdálené části Vesmíru pomocí radiové observatoře ALMA (Atacama Large Millimetr/Submilimetr Array). Dokončil tak přehlídku oblasti známé jako Hubblovo ultrahluboké pole (Hubble Ultra Deep Field, HUDF).

Snímek HUDF je průlomový. Jedná se totiž o nejhlubší pohled do námi známého vesmíru, jaký jsme kdy měli. Díky tomuto snímku vědci pronikli dále než kdy předtím a podařilo se jim odhalit spousty dalších galaxií starých pouhých 400 až 800 milionů let od Velkého třesku. Oblast byla pozorována Hubblovým teleskopem od září 2003 do prosince 2004 kamerami ACS ve viditelné oblasti a NICMOS v blízké infračervené po dobu přes 11 dní. Nachází se v souhvězdí Pece a je velká 11,5′. Na výsledném snímku, složeném z 800 dílčích, pořízeným HST, lze napočítat asi 10.000 galaxií.

Oblast Hubble Ultra Deep Filed 2012 doplněná o data z dodatečného pozorování (spacetelescope.org)

Snímek HUDF byl vylepšen dalšími pozorovacími hodinami a v prosinci 2012 zveřejněn jako Hubble Ultra Deep Field 2012.

Tuto již probádanou oblast nyní zkoumali vědci pomocí radiové observatoře ALMA s rozlišením okolo milimetrových vln. To umožnilo zachytit slabou záři oblaku plynů a s tím i tepelné emise v mladých galaxiích v rané fází vývoje Vesmíru. Pozorování probíhalo necelých 50 hodin, což byl nejdelší interval, který ALMA věnovala jedné oblasti oblohy.

Výzkumem se potvrdilo, že tvorba hvězdokup byla v mladém Vesmíru značně závislá na hmotnosti galaxie. Vědcům se totiž na záznamu ALMA podařilo objevit pouze galaxie s velkou hmotností.

Oblast Hubble Ultra Deep Field promítnutá na pozadí záznamu pozorování observatoří ALMA (vyznačeno červenými kroužky) (eso.org)

Observatoř ALMA se zároveň zaměřila na detekci galaxií s vysokou koncentrací oxidu uhelnatého, který zvěstuje přítomnost rodících se hvězd. Tyto oblasti přitom nejsou detekovatelné pomocí HST, který pozoruje na jiných vlnových délkách.

„Nová data získaná pomocí ALMA ukazují rychlý růst obsahu plynu v galaxiích, čím hlouběji se díváme zpět v čase. Zvyšující se obsah plynu je pravděpodobně klíčovou příčinou významného nárůstu úrovně hvězdotvorby během vrcholného období formování galaxií zhruba před deseti miliardami lety,“ tvrdí Manuel Aravena z Universidad Diego Portales v Chile.

Observatoř ALMA bude i nadále HUDF zkoumat a zaměří se na hledání chybějícího materiálu pro vznik hvězd.

Important!

Část observatoře ALMA (wikipedia.org)

„Atakamská velká milimetrová anténní soustava (ALMA) (anglicky Atacama Large Millimeter Array, někdy také přesněji Atacama Large Millimeter/sub-millimeter Array) je soustava 66 radioteleskopů budovaných na plošině Chajnantor v severní Chile ve výšce 5040 m n. m. Je určena k výzkumu jak nejvzdálenějšího vesmíru, tak i našeho Slunce.
Jde o největší astronomický projekt současnosti, který vznikl partnerstvím Evropy (ESO), Severní Ameriky (konsorcium Associated Universities) a východní Asie (Japonsko) ve spolupráci s Chile. Jde o doslova revoluční astronomický interferometr sestávající ze 66 radioteleskopů o průměru 12 a 7 metrů schopných pozorovat vesmír na milimetrových a submilimetrových vlnových délkách. S rozpočtem 1,5 miliardy amerických dolarů jde o nejambicióznější pozemský astronomický přístroj tohoto desetiletí. ALMA začala provádět vědecká pozorování v druhé polovině roku 2011 a slavnostně byl provoz spuštěn 13. března 2013.“ Wikipedie

Zdroj:
ALMA Explores the Hubble Ultra Deep Field: Deepest ever millimeter observations of early Universe (sciencedaily.com)
ALMA explores the Hubble Ultra Deep Field (phys.org)
ALMA zkoumá Hubbleovo ultrahluboké pole (eso.org)
Soustava teleskopů ALMA prozkoumala Hubbleovo ultrahluboké pole (vesmir.stoplusjednicka.cz)
Hubbleovo ultrahluboké pole (wikipedia.org)