První česká simulovaná marťanská posádka otestuje Google Glass

Základna MDRS v roce 2010
(ryinspace.blogspot.cz)

Zatímco Tereza Pultarová míří na základnu MDRS v Utahu, podělila se s námi o toto zamyšlení. Můžete si jej přečíst i vy.

• První česká simulovaná marťanská posádka otestuje Google Glass

  Tak je to tady, i přes sněhovou bouři v Denveru jsme to nakonec všichni včera zvládli do Grand Junction.

  Máme za sebou hodiny v letadle. Nejdelší cestu měl Filip z Austrálie, navíc to skoro vypadalo, že kvůli vánici se z Denveru nedostane. Ale jsme tady – všichni, sice momentálně bojující s časovým posunem, ale připraveni vyrazit na základnu.

  Poslední noc v měkké posteli, poslední dlouhá horká sprcha, poslední pozemská snídaně. Od zítra se budeme muset uskrovnit – stejně jako budoucí Marsonauti.

  

  Kompletní posádka 135

  Nutno říct, že jsme se v posledních týdnech před odletem potýkali z řadou nepříjemností. Náš nekonečný zdroj dobrých nápadů Vratislav musel svou účast na misi ze závažných rodinných důvodů na poslední chvíli odvolat. Souhlasil, že budeme předstírat, že se porouchal jeho přistávací modul a tak zůstal trčet na orbitalní stanici, odkud posádce na Marsu pomáhá na dálku s prováděním výpočtů a počítačových simulací, přesto vzniklá situace znepokojila nejen provozovatele utažské Mars Desert Research Station, ale i našeho kapitána Ondřeje. Naštěstí náš záložní astronaut, nebo chcete-li Marsonaut, Filip Koubek, dokázal ještě na poslední chvíli do vlaku naskočit a tak se teď do Utahu trmácí až z Austrálie. Dnes nás čeká na čtrnáct dní poslední noc v normálních podmínách – spánek na normální posteli s měkkou matrací, teplá sprcha neomezené délky, ráno normální snídaně. A pak už skočíme do auta a pojedeme dvě stě kilometrů na západ do vesničky Hanksville uprostřed náhorní pouště v oblasti San Rafael Swell a odtud ještě několik kilometrů dál k Mars Desert Research Station. Program nás čeká opravdu nabitý – Lucie chce zjistit, jestli saláty v marťanském skleníku porostou líp, když jim přisvítí LED panely. Skleník bude neodmyslitelnou součástí jakékoliv budoucí mise na Mars. Vozit zásoby jídla na Mezinárodní kosmickou stanici ještě jde, ale na Mars? To by se vážně prodražilo. Posádky si tak aspoň část potravy budou muset vypěstovat ve skleníku – a optimální strategii je potřeba vyladit ještě tady na Zemi. Lucie říká, že střecha skleníku na Mars Desert Research Station je sice průsvitná, filtruje ale část přirozeného denního světla. Rostlinám uvnitř se tak nejspíš nedaří tak, jak by mělo. Požádala proto předchozí posádku aby jí ve skleníku vysázela salát a pokusí se srovnat rostliny vypěstované pod běžným denním světlem s těmi, kterým pomohou LED světla. My ostatní doufáme, že se budeme moct těšit aspoň na trochu čerstvé zeleniny. Součástí simulace je i to, že jíte „jako na Marsu“ – tedy jídlo s mimořádně dlouhou trvanlivostí, které by přežilo přepravu i měsíce skladování – všechno sušené nebo v lepším případě v konzervách. Na co se ale všichni těší asi nejvíc, je Ondřejův experiment s Google Glass. Tahle technologická novinka v poslední době plní stránky technologických magazínů, integrovat ji do kosmického skafandru ale ještě nikdo nevyzkoušel a my tak trochu sebevědomě doufáme, že bychom mohli být první. Integrované displeje, zobrazující doplňující informace přímo v zorném poli člověka, byly vyvinuty pro armádní účely. Pomáhají například pilotům stíhaček. Našě posádka je bude používat při průzkumu terénu a okolí základny. Máme k dispozici jenom dva kusy, tak snad se o ně nepoperem.