Byl Livingstone na Měsíci?

Skotský cestovatel David Livingstone (wikipedia.org)

What about Livingstone
what about all those men who have sacrificed their lives to lead the way
tell me wasn´t it worth the while travelling up the Nile
putting themselves on test,
didn´t that help the rest
wasn´t it worth it then
what about Livingstone

Čteme-li tento úryvek z jedné písničky, můžeme snadno nabýt dojmu, že asi pojednává o skotském cestovateli Davidu Livingstonovi (1813-1873), který prozkoumal Zambezi a Kongo a především v roce 1855 objevil Viktoriiny vodopády. Jaké bude naše překvapení, když zjistíme, že tomu tak ani trochu není.

Apollo vzniklo v politicky příznivé době, která se již následně neopakovala

Jak známo, v roce 1972 spěl program Apollo do finále, či spíš – velmi hořkého konce, zaviněného jednak trvalým poklesem zájmu veřejnosti a dále pak finančními problémy Spojených států. Smělé plány rozsáhlého projektu raketoplánu i Apollo Application Program a samozřejmě i lety k Marsu, výstavba permanentní základny na Měsíci atd. vzaly za své. Bohužel, američtí politici opět vyslyšeli „hlas lidu“ a pilotovanou kosmonautiku doslova zakonzervovali, přičemž s důsledky těchto krátkozrakých, politicky velmi líbivých praktik se musíme vypořádávat do dnešních dní. Není tajemstvím, že v tomto ohledu se velice činil především tehdejší prezident Richard Nixon. Známy publicista Tomáš Přibyl neváhá a dokonce jej označuje za hrobníka americké kosmonautiky. Ale ten zřejmě nebyl jediný. V té době totiž většina lidí – a to patrně nejen v USA – považovala další měsíční lety za rozmar. Samozřejmě, dnes vidíme, jak se tehdy (nikoliv poprvé ani naposledy) mýlili a jak se mýlili i politici.

Takže pokud se tehdy našel někdo, kdo byl oblíbený, vážený a přesto si dovolil horovat pro Apollo, musel zcela nepochybně počítat s tím, že jeho kariéra končí. Ovšem v tomto případě to bylo jinak – naopak, skvělá kariéra teprve začala.

Obálka alba Waterloo, na němž je i skladba What About Livingstone (wikipedia.org)

Went to buy me a paper at the local news-stand
and then I heard them laugh and say
Look, they´re gonna go flying way up to the moon now
hey, what´s it good for anyway?
So I said „Fellas, like to ask you a think if I may“

What about Livingstone
what about all those men who have sacrificed their lives to lead the way
tell me wasn´t it worth the while travelling up the Nile
putting themselves on test,
didn´t that help the rest
wasn´t it worth it then
what about Livingstone

And all of those fellas at the local news-stand
didn´t know what to answer or what to say
so I told them about him
that he was just like
one of those spacemen in his way
And if you laugh at them
then there´s only a thing I can say

What about Livingstone…

Hold Apollu 11 a Neilu Armstrongovi (ExoSpace.cz)

Srdeční pumpa umožňující žít mnoha lidem má svůj původ v turbočerpadlu motoru SSME amerického raketoplánu (flickr.com)

Faktem zůstává, že Björn Ulvaeus jakožto fanoušek sci-fi použil ve své tvorbě kosmonautickou i astronomickou tématiku vícekrát (připomeňme alespoň Fernando, Eagle, I´m a Marionette, The Piper nebo The Visitors – jakési sci-fi, které má vyvolávat zdání útoku ze strany mimozemšťanů, ale ve skutečnosti jde o popis strachu, jaký na zač. 80. let zažívali ruští disidenti). Zde se však objevila nejnápadněji a explicitně. Vypovídá o tom, že i složitá témata lze vykládat poměrně jednoduchým způsobem. Zdeněk Pokorný, bývalý ředitel Hvězdárny a planetária na Kraví hoře, k tomu před deseti lety řekl: „Musíte význam kosmonautiky vysvětlovat na praktických věcech. Tak například řekněte, že bez Apolla by někteří lidé nemuseli deset let žít, protože před deseti lety nebyl kardiostimulátor.“ Vedle tohoto velmi zajímavého výroku je What About Livingstone docela určitě dalším podobným příkladem, nutícím každého k zamyšlení. Tehdy, ale i dnes.

„Pohled z kosmu na planetu Zemi a možnost srovnání Země s dalšími světy nám pomohou otevřít oči. Proto zcela zákonitě muselo začít období kosmonautiky, navzdory tomu, že třetina lidstva hladoví a zápasí o holou existenci. Lety do vesmíru opravdu nejsou kratochvilnou zábavou bohatých, kteří dost dobře nechápu, že pro nejchudší z chudých svět končí u nejbližší popelnice a události po právě se blížící noci jsou až neskutečně vzdálené.“
Zdeněk Pokorný, Příběh nesmrtelných poutníků

ABBA byla především rockovou kapelou…
(listopad 1979, Wembley Arena, Londýn)

Important!

Členové skupiny ABBA při legendárním vystoupení ve Wembley Arena v Londýně. Skupina zde v listopadu 1979 odehrála 6 koncertů v řadě a byla jedinou s potenciálem až na 20 vystoupení (Hole In Your Soul) (dailymail.co.uk)

ABBA je švédská pop-rocková kapela, činná v letech 1972-1982. Kvartet tvořili Švédové Björn Ch. Ulvaeus, Goran B. „Benny“ Andersson, Agnetha A. Fältskog a Norka (po otci německého původu) Anni-Frid Synni Lyngstad. Po počáteční orientaci na folk a rock se uchytila na poli popu a disca, nicméně využívala všechny možné styly – včetně rapu, hardrocku, heavy-metalu a dalších. Stala se jednou z nejúspěšnějších skupin. V britské Top Ten měla nepřerušenou řadu osmnácti nahrávek. Skupina ukončila činnost v roce 1982 z důvodu klesajícího zájmu ze strany posluchačů a vyčerpání jednotlivých aktérů. Zájem o skupinu byl oživen v 90. letech. Dosud prodala 400 milionů nahrávek doslova po celém světě a komerčním úspěchem se postavila po bok Beatles, Madonně a E. Presleymu.

V roce 1977 dobyla Dancing Queen vrcholky žebříčků a stala se jednou z nejúspěšnějších nahrávek v historii
(březen 1977, Sydney)

Přáteli jednou – přáteli navždy
(The Way Old Friends Do, listopad 1979, Wembley Arena, Londýn)