Místo přistání Appolla 17 ze sondy LRO (wikipedia.org)
7. prosince 1972 zamířila k Měsíci dosud poslední výprava – Apollo 17. Po 37 letech, v říjnu 2009, místo přistání i jeho okolí s nebývalou přesností zmapovala měsíční sonda Lunar Reconnaissance Orbiter. Co všechno lze na záběrech sondy spatřit?
Sonda LRO pořídila obrázky, které jednou provždy umlčí konspirátory, kteří se desítky let snaží projekt Apollo zpochybnit.
Americká vlajka na Měsíci… Program Apollo vznikl v politicky velmi příznivé době, která se poté již neopakovala. Třebaže Američané prakticky trvale projevovali v průzkumech nesouhlas s projektem, dnes má velkou podporu. Spojeným státům přinesl stovky miliard na technologických patentech, a z vědeckého a technologického přínosu Apolla čerpáme doposud. Raketový nástup biomedicíny, počítačů, kryotechniky, metalurgie a spousty dalších odvětví má své kořeny právě v Apollu
Important!
15. prosince vzestupový modul lunárního modulu Challenger opustil spolu se Cernanem a Schmittem měsíční pohoří Taurus a vydal se na stíhací jízdu k velitelskému modulu America. O den později, 16. 12. 1972, opustila America se všemi členy posádky měsíční oběžnou dráhu. Vykonala 75 orbitů.
Zpáteční výprava byla zpestřena výstupem Rona Evanse do volného vesmíru. Během hodinové vycházky vyjmul kazety s naexponovaným materiálem ze schránky SIM. Evans se tak stal astronautem, který vyjma měsíčních posádek uskutečnil výstup z kosmické lodi nejdále od Země. Velitelská sekce Apolla 17 přistála do vln Tichého oceánu 19. 12. 1972, a zakončila tak nejen tuto misi, ale i celý program měsíčních pilotovaných letů.
Important!
Schránka SIM (Scientific Instrument Module) v průběhu přípravy pro let Apolla 15; SIM obsahovala měsíční mapovací a panoramatickou kameru, hmotový spektrometr, gamma spektrometr, laserový výškoměr, rentgenový spektrometr, spektrometr alfa částic a také malý subsatelit. Schránka SIM se začala používat od mise Apolla 15, nejrozšířenější byla u mise Apollo 17.
Important!
Další videa z projektu Apollo sledujte na stránce Závod o Měsíc.O 37 let později na tom samém místě…
V půlce roku 2009 startovala výzkumná měsíční sonda Lunar Reconnaissance Orbiter, jejímž hlavním úkolem bylo mapovat Měsíc a provádět detekci vody a radiace. Sonda je stále čilá a posílá na Zemi obrázky povrchu Měsíce s nevídaným rozlišením. V říjnu 2009 se zaměřila na místo přistání Apolla 17 a jeho okolí. Pořídila tak obrázky, které jednou provždy umlčí konspirátory, kteří se desítky let snaží projekt Apollo zpochybnit. Co na obrázcích můžeme vidět:
- sestupový modul Challengeru,
- měsíční rover LRV,
- zařízení ALSEP,
- stín vlajky,
- stopy rozvířeného prachu pochodujícími astronauty a jezdícím roverem.
Important!
Umělecké vyobrazení sondy Lunar Reconnaisance Orbiter (nasa.gov)
Sonda Lunar Reconnaissance Orbiter byla vypuštěná 18. 6. 2009 z Cape Canaveral pomocí rakety Atlas V. Sonda se věnuje těmto klíčovým otázkám:
- globální topografie Měsíce,
- charakteristika vesmírné radiace na orbitě Měsíce,
- polární regiony včetně možných zásob vodního ledu a doby osvětlení,
- mapování při vysokém rozlišení (max 0,5 m), které pomůže v budoucnu vybrat místa pro pilotované přistání.
K těmto účelům disponuje sonda kamerou LROC, altimetr LOLA, ultrafialový spektrometr LAMP, který pátrá po vodním ledu, podobně tak i neutronový detektor LEND. Dále je na palubě radiometr CRaTER, který zkoumá úroveň radiace na Měsíci a její vliv na biologii, další radiometr DLRE zkoumá termální emise Měsíce a jejich dopad na budoucí posádky, které budou operovat na povrchu, a konečně radar Mini-RF, což je radar se syntetickou aperturou.
Zdroj:
Apollo 17 Lunar Module Landing Site (nasa.gov)
Apollo 17 (wikipedia.org)
Lunar Reconnaissance Orbiter (en.wikipedia.org)
Lunar Reconnaissance Orbiter (cs.wikipedia.org)
Vyplňte prosím dotazník o používaném softwaru a dejte nám tak vědět, jaký je váš oblíbený software!
Microsoft odebral CERNu status akademické instituce. Proč se tak stalo? Změnil Microsoft licenční podmínky? Hrozí něco podobného i českým ústavům?
Loading tweets...