První snímky ze sondy TGO hotovou senzací

Synchronní mapování povrchu Marsu kamerou CaSSI (youtube.com)

Evropská sonda TGO (Trace Gas Orbiter), součást mise ExoMars 2016, která od 19. října obíhá kolem Marsu, pořídila první sérii snímků povrchu Marsu a odeslala je na Zemi. Ačkoliv se jedná pouze o zkušební snímky, jsou ohromující jak co do kvality, tak rozlišení.

Na prvním obrázku je digitální rekonstrukce malé části kaňonového systému Noctis Labyrinthus. Jedná se o výškovou mapu s rozlišením větším jak 20 m/pixel.

Výšková mapa části Noctus Labyrinthus (space.com)

Část kaňonového systému Arsia Chasmata (space.com)

Na dalším obrázku je kaňonovitý systém Arsia Chasmata, který se nachází na svahu jedné z největších štítových sopek ve Sluneční soustavě, Arsia Mons. Všimněte si četných mělkých jamek, kterým se říká „pit craters“. Pás je široký zhruba 25 km.

Na posledním snímku je kráter o průměru 1,4 km, který se nachází v mnohem větším kráteru v oblasti rovníku. Snímek má rozlišení 7,2 m/pixel.

Malý kráter na snínmku z rekordním rozlišení ze sondy TGO, 2,8 m/pixel (space.com)

Souhrn prvních obrázků ze sondy TGO lze vidět v následujícím videu. V první části vidíte sérii snímků, pořízených ze vzdálenosti zhruba 5300 km 44 minut před maximálním přiblížením kamerou CaSSIS, která pořizuje snímky současně v panchromatické, infračervené, blízké infračervené a modré vlnové délce.

Jedná se o první testovací snímky kamery CaSSIS, proto jsou černobílé, třebaže kamera pořizuje barevné snímky. Je tomu tak proto, že se v době snímkování nacházela nad ne příliš barevně výraznými oblastmi. Barevné podání se otestuje, až bude sonda prolétat nad barevnějšími částmi Marsova povrchu.

Během nejtěsnějšího přiblížení (ve výšce 235 km) byl zachycen snímek nad oblastí Hebes Chasma s rozlišením 2,8 m/pixel.

Important!

Kamerový systém CaSSIS (Colour and Stereo Surface Imaging System) je systém tvořený kamerou s vysokým rozlišením, schopnou pořizovat snímky s rozlišením 4,5 m/pixel v horizontálním směru a ve vertikálním pro stereoskopické rekonstrukce kolem 6 m/pixel. Pozoruje v panchromatické (na vlnové délce 650 nm se šířkou 250 nm),  infračervené (950/150 nm), blízké infračervené (850/120 nm) a zelenomodré (475/150 nm) oblasti. Hlavním úkolem je najít místa, jež by mohla být zdrojem stopových plynů, a zkoumat dynamické povrchové procesy spojené se sublimací, erozí a vulkanismem. Se všemi těmito procesy je spojena výměna plynů s atmosférou. Kamera rovněž poslouží pro lokaci možných míst přistání budoucích expedic s ohledem na potenciální rizika, jakými jsou příliš strmé svahy či velké bloky kamenů.

Letový exemplář kamery CaSSIS (exploration.esa.int)

Umístění vědeckých přístrojů na sondě TGO (exploration.esa.int)

Sonda se aktuálně pohybuje ve výšce 250/100.000 km a obíhá Mars v periodě čtyř dní. Finální oběžná dráha sondy bude velice protáhlá ve výšce 230/98.000 km.  Na finální dráhu se dostane po aerobrakingu, trvajícím 9 až 12 měsíců. Alternativou pak je kruhová dráha ve výšce 400 km.

Již krátce po oddělení landeru Schiaparelli od orbitální části ExoMars 2016 krouží TGO (Trace Gas Orbiter) na oběžné dráze kolem Marsu. Kolem rudé planety obkrouží sonda jednou za 4,2 dne. Systémové vybavení sondy jsou mimo jiné i dvě sady spektometrů zaměřené na detekci metanu a hledání života v něm a elektronový spektometr na zkoumání okolí ledu na Marsu  a také silný kamerový systém na měření odrazovosti světla od povrchu.

Ve dnech 20. až 28. listopadu proběhlo testování vědeckého vybavení sondy TGO. „Jsme nadšení, že vidíme naše přístroje fungovat v prostředí, pro jaké byly určeny. Konečně nám přicházejí první data z Marsu,“ říká Håkan Svedhem, vědecký pracovník projektu.

Sonda zatím pracuje, jak se od ní očekávalo, a vše probíhá podle plánu.

Petr Plicka & Petr Valach

Zdroj:
Lookin‘ Good, Mars! ExoMars‘ First High-Res Photos Are Incredible (space.com)
Europe’s New Mars Orbiter Begins Testing Science Gear (space.com)
CaSSIS – Colour and Stereo Surface Imaging System (esa.int)