«

»

Lis 22 2016

Schiaparelli nejmladším kráterem na Marsu

crater-exomars

Kráter po dopadu landeru Schiaparelli (space.com)

Jak je již smutnou skutečností, dne 19. října 2016 dopadl evropský přistávací modul Schiaparelli mise ExoMars 2016 trochu tvrději, než se očekávalo. Jeho dopad však vytvořil kráter, který by se mohl stát novou oblastí výzkumu podpovrchového složení Marsu.

Tento pád nejspíše způsobila technická závada na padáku a zpomalovacích tryskách. Modul se totiž od padáku oddělil příliš brzy, a tak dopadl rychlostí 289 km.h-1 na povrch Marsu.

Fotky místa činu

Barevná fotografie dopadu se všemi viditelnými částmi modulu (padák, tepelný štít i samotný modul) (esa.int)

Barevná fotografie dopadu se všemi viditelnými částmi modulu (padák, tepelný štít i samotný modul) (esa.int)

První fotografie kráteru pořídila sonda NASA Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) jen několik dní po havárii. Snímky odhalily okolí místa dopadu modulu. Lze pozorovat tmavou skvrnu po modulu, světlý padák, od kterého se modul odpojil, o kousek dál skvrnu, která byla definována jako zbytek po dopadu tepelného štítu modulu. Jelikož byly snímky pořízeny ze šikmého úhlu a se špatnou kvalitou, čekalo se až do 25. října na podrobnější snímky kamerou HiRISE. Tyto snímky byly mnohem kvalitnější, dal se tak určit úplný důsledek pádu.

Příčiny pádu ještě nejsou zcela známé. Největší problém ale je, že stejná přistávací technika má být použita i pro rover ExoMars v roce 2020. Závada tedy musí být co nejrychleji identifikována a odstraněna.

S největší pravděpodobností se modul odpojil příliš brzy od padáku, nevylučuje se ani možnost závady na zpomalovacích tryskách. Modul padal rychlostí téměř 300 km.h-1 a po dopadu vytvořil kráter široký 2,4 metrů a hluboký zhruba 50 centimetrů.

A právě tento kráter má být předmětem nového výzkumu pomocí satelitů z oběžné dráhy Marsu. Po jeho vzniku se odkryly vrchní vrstva permafrostu a můžeme zkoumat složení povrchu v hloubce cca 50 centimetrů. Kráter však může být „kontaminován“ součástkami, palivem či jinými zbytky ze zničeného modulu.

Mise ExoMars

exomars 2016 start

Start mise ExoMars 2016 14. 3. 2016 (vesmir.stoplusjednicka.cz)

Mise ExoMars je dvoudílná mise Ruské kosmické agentury (RKA) a Evropské kosmické agentury (ESA). V první části (ExoMars 2016) se na oběžnou dráhu Marsu dostala sonda, která následně vypustila přistávací modul Schiaparelli, který však havaroval.

Druhá část odstartuje v roce 2020 a na povrch Rudé planety má dopravit rover, který se zaměří na hledání stop života a odběr vzorků. Na místě přistání roveru zůstane zařízení GEP, které bude monitorovat seismickou aktivitu Marsu a jeho meteorologickou a magnetickou stránku.
Práci na modulu si rozdělila ESA a RKA. Rusové mají na starost vynesení sond k Marsu raketami Proton a přistávací platformu pro misi ExoMars 2020.

ESA si vzala za úkol výrobu obou částí mise ExoMars 2016 a roveru pro misi ExoMars 2020.

Orbitálna (dole) a pristávacia časť (hore) výpravy ExoMars 2016 v priebehu testovania (esa.int)

Orbitální (dole) a přistávací část (nahoře) výpravy ExoMars 2016 v průběhu testování (esa.int)

Orbitální modul bude zkoumat atmosféru Marsu shora a zaměří se hlavně na metan a hledání stop života. Modul Schiaparelli měl za úkol po tomtéž hledat známky nebo pozůstatky života z dob minulých na Marsu. Krom toho měl Schiaparelli prověřit způsob přistání, který se má uplatnit i u mise ExoMars 2020.

Modul se od sondy oddělil 3 dny před jejím vstupem do atmosféry. Vstoupil do ní rychlostí téměř 6 km.s-1 a jeho tepelný štít se rozehřál na cca 1700 °C. Padesát sekund před plánovým přistáním ztratil pozemní personál kontakt s modulem. Naštěstí však modul do té doby odesílal data, takže nebude extrémně těžké odhalit problémy, které nastaly.


Takto mělo vypadat přistání landeru Schiaparelli

Aktuálně orbitální modul TGO (Trace Gas Orbiter) funguje bez problémů a práce na roveru pro rok 2020 jsou v plném proudu. Techniky čeká zapeklitá otázka ohledně zajištění bezpečného způsobu přistání pro rover a náhrada dat, která mohla přijít od Schiaparelli.

rover exomars 2020

Záběr na probíhající ukázku roveru v akci  při vrtání a odebírání vzorků (exploration.esa.int)

Modul a sonda Exomars na 3D simulaci

Obě části mise ExoMars 2016 a rover pro misi ExoMars 2020 na 3D simulaci (vesmir.stoplusjednicka.cz)

Zdroj:
Schiaparelli: Šuchnutie rýchlosťou 300 km/h (exospace.cz)
Mars’ Newest Crater Could Be a Target for Science (space.com)
See the 1st Color Photos of Europe Mars Lander’s Crash Site (space.com)
ExoMars (wikipedia.org/wiki/ExoMars)
ExoMars (spaceflightnow.com)
Robotic Exploration of Mars (esa.int)

O autorovi

Petr Plicka

Permanent link to this article: https://exospace.cz/schiaparelli-nejmladsim-kraterem-marsu/

Napsat komentář

dialog-information.png
Uvítáme všechny komentáře na téma článku. Nevhodné příspěvky a spamy jsou moderovány. Moderaci provádí členové redakce ExoSpace.cz.


Pravidla pro psaní komentářů

1. Diskutující je povinen dodržovat zákony České republiky. Je zakázána jakákoliv propagace nezákonných činností.
2. Diskutující se k sobě chovají slušně. Neurážejte ostatní uživatele.
3. Snažte se nerozpoutávat hádky a nezapojujte se do nich.
4. Je zakázána jakákoliv reklama či inzerce.
5. Snažte se vyvarovat off-topic (mimo téma) příspěvků.
 

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete použít tyto HTML štítky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial
Forum ExoSpace.cz
Facebook
RSS
Google+
Twitter
YouTube
Napište nám
SlideShare
Telegram