Kráter po dopadu landeru Schiaparelli (space.com)

Jak je již smutnou skutečností, dne 19. října 2016 dopadl evropský přistávací modul Schiaparelli mise ExoMars 2016 trochu tvrději, než se očekávalo. Jeho dopad však vytvořil kráter, který by se mohl stát novou oblastí výzkumu podpovrchového složení Marsu.

Tento pád nejspíše způsobila technická závada na padáku a zpomalovacích tryskách. Modul se totiž od padáku oddělil příliš brzy, a tak dopadl rychlostí 289 km.h^-1 na povrch Marsu.

Fotky místa činu

Barevná fotografie dopadu se všemi viditelnými částmi modulu (padák, tepelný štít i samotný modul) (esa.int)

První fotografie kráteru pořídila sonda NASA Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) jen několik dní po havárii. Snímky odhalily okolí místa dopadu modulu. Lze pozorovat tmavou skvrnu po modulu, světlý padák, od kterého se modul odpojil, o kousek dál skvrnu, která byla definována jako zbytek po dopadu tepelného štítu modulu. Jelikož byly snímky pořízeny ze šikmého úhlu a se špatnou kvalitou, čekalo se až do 25. října na podrobnější snímky kamerou HiRISE. Tyto snímky byly mnohem kvalitnější, dal se tak určit úplný důsledek pádu.

Příčiny pádu ještě nejsou zcela známé. Největší problém ale je, že stejná přistávací technika má být použita i pro rover ExoMars v roce 2020. Závada tedy musí být co nejrychleji identifikována a odstraněna.

S největší pravděpodobností se modul odpojil příliš brzy od padáku, nevylučuje se ani možnost závady na zpomalovacích tryskách. Modul padal rychlostí téměř 300 km.h^-1 a po dopadu vytvořil kráter široký 2,4 metrů a hluboký zhruba 50 centimetrů.

A právě tento kráter má být předmětem nového výzkumu pomocí satelitů z oběžné dráhy Marsu. Po jeho vzniku se odkryly vrchní vrstva permafrostu a můžeme zkoumat složení povrchu v hloubce cca 50 centimetrů. Kráter však může být „kontaminován“ součástkami, palivem či jinými zbytky ze zničeného modulu.

Important!

Polychromatická kamera HiRISE (nasa.gov)

Kamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) je nejvýkonnější fotoaparát na oběžné dráze planety. Tento 0,5 metrů velký zrcadlový objektiv je vybaven CCD senzory s RGB filtry a filtrem pro infračervené snímání a jedná se o kameru s největším zrcadlem, jaká kdy byla použita při misi do hlubokého vesmíru. Kamera pořizuje snímky s rozlišením až 30 cm.

Mise ExoMars

Start mise ExoMars 2016 14. 3. 2016 (vesmir.stoplusjednicka.cz)

Mise ExoMars je dvoudílná mise Ruské kosmické agentury (RKA) a Evropské kosmické agentury (ESA). V první části (ExoMars 2016) se na oběžnou dráhu Marsu dostala sonda, která následně vypustila přistávací modul Schiaparelli, který však havaroval.

Druhá část odstartuje v roce 2020 a na povrch Rudé planety má dopravit rover, který se zaměří na hledání stop života a odběr vzorků. Na místě přistání roveru zůstane zařízení GEP, které bude monitorovat seismickou aktivitu Marsu a jeho meteorologickou a magnetickou stránku.
Práci na modulu si rozdělila ESA a RKA. Rusové mají na starost vynesení sond k Marsu raketami Proton a přistávací platformu pro misi ExoMars 2020.

ESA si vzala za úkol výrobu obou částí mise ExoMars 2016 a roveru pro misi ExoMars 2020.

Orbitální (dole) a přistávací část (nahoře) výpravy ExoMars 2016 v průběhu testování (esa.int)

Orbitální modul bude zkoumat atmosféru Marsu shora a zaměří se hlavně na metan a hledání stop života. Modul Schiaparelli měl za úkol po tomtéž hledat známky nebo pozůstatky života z dob minulých na Marsu. Krom toho měl Schiaparelli prověřit způsob přistání, který se má uplatnit i u mise ExoMars 2020.

Modul se od sondy oddělil 3 dny před jejím vstupem do atmosféry. Vstoupil do ní rychlostí téměř 6 km.s^-1 a jeho tepelný štít se rozehřál na cca 1700 °C. Padesát sekund před plánovým přistáním ztratil pozemní personál kontakt s modulem. Naštěstí však modul do té doby odesílal data, takže nebude extrémně těžké odhalit problémy, které nastaly.

Takto mělo vypadat přistání landeru Schiaparelli

Aktuálně orbitální modul TGO (Trace Gas Orbiter) funguje bez problémů a práce na roveru pro rok 2020 jsou v plném proudu. Techniky čeká zapeklitá otázka ohledně zajištění bezpečného způsobu přistání pro rover a náhrada dat, která mohla přijít od Schiaparelli.

Záběr na probíhající ukázku roveru v akci  při vrtání a odebírání vzorků (exploration.esa.int)

Obě části mise ExoMars 2016 a rover pro misi ExoMars 2020 na 3D simulaci (vesmir.stoplusjednicka.cz)

Zdroj:
Schiaparelli: Šuchnutie rýchlosťou 300 km/h (exospace.cz)
Mars‘ Newest Crater Could Be a Target for Science (space.com)
See the 1st Color Photos of Europe Mars Lander’s Crash Site (space.com)
ExoMars (wikipedia.org/wiki/ExoMars)
ExoMars (spaceflightnow.com)
Robotic Exploration of Mars (esa.int)