Smutný konec komety C/2017 E4 (Lovejoy)

Snímek komety C/2017 E4 (Lovejoy) od Rolanda Fichtla (aerith.net)

Kometa C/2017 E4 (Lovejoy) velmi příjemně překvapila pozorovatele komet během března a první poloviny dubna. Její rapidní zjasňování bylo působivé, nicméně v první dubnové dekádě skončilo a kometě začal docházet dech. Nakonec se potvrdily ty nejhorší scénáře – kometa C/2017 E4 (Lovejoy) totiž zanikla.

Kometa s označením C/2017 E4 (Lovejoy) byla objevena 9. března letošního roku amatérským lovcem komet Terrym Lovejoyem. Ačkoliv byla její objevová jasnost stanovena na 15,0 mag, kometa byla vizuálně mnohem jasnější, někde na úrovni 11÷12 mag. Poté započalo extrémně rychlé zjasňování komety, které se zadrhlo na přelomu března a dubna při hodnotách okolo 7 mag. Někteří pozorovatelé dokonce chvíli tvrdili, že kometa slábne, s tělesem se dost možná už v té době něco dělo. Kometa ale na začátku dubna chytila druhý dech a opět začala zjasňovat, byť jen pozvolna. Ke konci první dubnové dekády dosáhla jasnosti 6,5 mag a poté začala stagnovat. To ještě nebylo nic neobvyklého, podobný vývoj a maximum jasnosti zhruba v polovině dubna se očekávalo. Další pozorování komety ale odhalila nemilou skutečnost.

Fotografie komety již od poloviny dubna naznačovaly, že s jádrem není něco v pořádku. Kometa téměř přišla o svoji plynnou komu a její hlava začala rychle slábnout. Potvrzují to i vizuální odhady, podle kterých kometa zeslábla o více než 3 mag během pouhých 10 dnů. Další snímky pak ukázaly, že kometa se protáhla do charakteristického, takzvaně doutníkovitého tvaru, přičemž její hlava zeslábla téměř na úroveň jasnosti ohonu. To indikuje skutečnost, že jádro komety už podle všeho neexistuje, a na obloze tak vidíme už jen pozůstatek komety ve formě dále se rozpadajících kusů jádra, které vytváří zmíněný ohon.

Rosetta odhaľuje skrytú tvár kométy 67P

Gravitační anomálie na Titanu

Tečúca voda na Marse

A proč vlastně k zániku komety C/2017 E4 (Lovejoy) došlo?

Zánik komety C/2017 E4 (Lovejoy) na snímku Denise Buczynského (britastro.org)

Jádro komety bylo dle dostupných informací velmi malé, jeho průměr činil pravděpodobně jen několik stovek metrů. Kometa, respektive její pozůstatky, proletí perihelem teprve 23. dubna, a to ve vzdálenosti 0,49 AU od Slunce. Kometa se tedy v těchto dnech nachází zhruba dvakrát blíže ke Slunci než Země, není se tak čemu divit, že pro kometu je tato vzdálenost už smrtící. Zdá se, že kometa byla jen malým úlomkem některé z větších komet, které přísluním už v minulosti proletěly. Mateřské těleso je ale samozřejmě neznámé.

Podle odborných posudků to vypadá, že jádro komety zaniklo někdy v období 8. až 9. dubna. Než se ale u komet projeví změny v morfologii komy, trvá to pokaždé v řádu dnů až týdnů, proto jsme se o zániku komety dozvěděli až na konci druhé dubnové dekády.

O co směrem do budoucna z hlediska viditelnosti přijdeme?

Jak jsme zmínili v článku Komety vizuálně v době novu 26. 4. 2017, kometa je viditelná na ranní obloze a klesá stále níže k obzoru. Na začátku května zmizí z oblohy kvůli konjunkci se Sluncem. Kometa v těchto dnech měla začít zvolna slábnout, kvůli rozpadu a následnému zániku jádra však bude (a je) slábnutí o poznání rychlejší a je nepravděpodobné, že by kometa ještě byla viditelná v malých dalekohledech, především kvůli její výšce nad obzorem. Pozůstatky komety tak ještě můžeme spatřit, ale už pouze většími teleskopy, navíc ne na dlouho. Očekává se, že jak se bude oblak prachu, jenž po kometě zbyl, dále rozptylovat meziplanetárním prostorem, bude jeho jasnost i celková kondenzace rychle klesat. Období viditelnosti této dříve krásné komety tak patrně skončí ještě dříve než na začátku května, jak bylo původně avizováno. Na dráze komety přitom postupem času zůstanou jen drobné částečky prachu.

Zdroj:
C/2017 E4 (Lovejoy) (aerith.net)