Vesmírné pohledy (VI.) – Meandry, duny a plástve na Marsu

V dalším díle přehledu obrázků z kosmických sond se podíváme na říční koryta a meandry v oblasti marťanského rovníku a na dva výrazné typy povrchových útvarů v pánvi Hellas – duny a plástvovité struktury. Ty jsou dokladem, že zdaleka ne vše je o Marsu známé.

Říční meandry poblíž rovníku

Meandry v oblasti Aelos/Zephyria Plana (nasa.gov)

Toto je část převráceného říčního kanálu v oblasti Aelos/Zephyria Plana, nacházející se na marťanském rovníku.

Kanály se stanou převrácenými, když sedimenty, které zaplnily, se stanou více odolnými vůči erozi než okolní materiál. S největší pravděpodobností se proces, který se tu uplatnil k vytvrzení materiálu kanálu, je chemická cementace (druhotné zpevňování usazených hornin přirozeným způsobem vlivem přírodních procesů) vysrážením minerálů. Jakmile okolní materiál zeroduje, kanál zůstane stát jako hřbet. Řada zakřivených linek je ve skutečnosti výsledek bočního posunu meandru (tzv. scroll-bary), což je útvar typický pro říční meandry říčních kanálů na terestrických tělesech.

Co jsou scroll-bary? Jde o řady hřebenů, jež jsou důsledkem neustálého bočního posuvu meandru. Na Zemi je najdeme především v případě vyvinutých řek. Přítomnost scroll-barů naznačuje, že proud vody v kanálu může být zachován po relativně dlouhou dobu.

Měření vlastností těchto scroll-barů a meandrů může pomoci v odhadování množství vody, jež tímto kanálem tekla, což napomůže k pochopení historie vody na Marsu.

Obrázek je zobrazen v projekci s rozlišením 25 cm/pixel (originální rozlišení obrázku je 29,3 cm/pixel). Sever je nahoře.

Zdroj:
Martian Meanders and Scroll-Bars (nasa.gov)

Další šance na spatření polární záře

Dobová fotka letu rakety Atlas V so sondou JUNO

Objav ľadu na trpasličí planéte Ceres

Plástvovitá struktura v pánvi Hellas

Krajina v pánvi Hellas připomínající včelí plástve (nasa.gov)

Pánev Hellas, pozůstatek po dávném impaktu, je se svými 2300 km napříč nejhlubší a nejrozsáhlejší pánví, kterou můžeme na Marsu nalézt. Na jejím dně se nachází planina Hellas, nejhlubší místo na Marsu.

V oblasti se občas vyskytují vodní a ledová oblaka, prachové bouře i sezónní námraza, proto je z oběžné dráhy občas obtížně pozorovatelná. O to víc poutá pozornost četnými neobvyklými, až bizarními útvary.

Některé jsou zobrazeny na tomto snímku z východní části planiny Hellas. Soustředné vrstvy či pásy, podobné včelím plástům či buňkám, utvářejí relativně plochý terén. Lze jej nalézt i jinde v pánvi Hellas. Jeho původ je však dosud nejasný.

Obrázek je zobrazen v projekci s rozlišením 50 cm/pixel (originální rozlišení obrázku je 52,2 cm/pixel). Sever je nahoře.

Zdroj:
To Great Depths (nasa.gov)

Písečné duny a závěje

Planina Hellas s písečnými dunami (nasa.gov)

Západně od planiny Hellas na jižní polokouli se v oblasti Hellespontus nacházejí jedny z nejrozsáhlejších písečných dun na Marsu. V místech, jakými jsou krátery a planiny mezi nimi, tak lze najít celou sbírku temných dun.

Bližší pohled na písečné duny na Marsu (nasa.gov)

Na obrázku, který zobrazuje středovou část rozsáhlého dunové pole, si můžete všimnout dun ve tvaru srpku. Část duny, v níž dochází ke sluzu materiálu, lze rozlišit podle jejího světlého zabarvení. V tomto směru se také duna pohybuje.

Jiným typem dun jsou úzké, lineární útvary, které naleznete jak zde, tak na dalších místech východním směrem. Jsou pojmenovány podle arabského výrazu pro meč „seif“.

Obrázek je zobrazen v projekci s rozlišením 25 cm/pixel (originální rozlišení obrázku je 25,5 cm/pixel). Sever je nahoře.

Zdroj:
Dunes of the Southern Highlands (nasa.gov)