Zahajujeme seriál s přehledem zajímavých článků a příspěvků, které jsme objevili na jiných stránkách a zaujaly nás, nazvaný ExoBulletin. Přehled bude sestávat z odkazů na články a drobným komentářem. V přehledu budeme dávat upozornění i na starší články, které nás zaujaly. O některých tématech se možná v budoucnu rozepíšeme podrobněji.
SpaceX už ví, co způsobilo zářijovou explozi Falconu 9Podle Elona Muska stojí za zářijovou explozí rakety Falcon 9 na rampě na Cape Canaveral héliem příliš podchlazený kyslík (kerolox), který při interakci s uhlíkovými kompozity nádrže vybuchl. O události jsme psali zde. Raketa Falcon 9 by měla začít létat od ledna 2017. |
Tetraneutron – nová subatomární strukturaV japonském vědeckém centru RIKEN se podařilo vytvořit na zlomek sekundy konglomerát čtyř neutronů, zvaný tetraneutron. Stalo se tak srážkami hélia-8 (helium s přidanými 4 neutrony) s normálními jádry hélia, které mají 2 protony a 2 neutrony. Hélium-8 se po srážce rozpadlo na hélium-4 a tetraneutron v podobě rezonance, jež se po 5×10-22 s rozpadla na volné a nestabilní 4 neutrony (jež se beta rozpadem rozpadají na proton, elektron a antineutrino). |
Je tu největší úplněk za 68 let. „Super“ ale nebude14. 11. 2016 nastal „superúplněk“, při kterém byl Měsíc nejblíže za posledních 68 let. Ovšem výrazných změn v jasnosti či velikosti si sotva kdo mohl všimnout, byly nepatrné. I tak jde o zajímavý jev, ke kterému přispělo dobré počasí na větší části republiky. Proč se ale Měsíc jeví při horizontu větší, jako i v tomto případě? I na to odpovídá Pavel Gabzdyl z brněnské hvězdárny na Kraví hoře. O tomto úkazu jsme psali i na naší stránce. |
Detekovali jsme mimozemský život – ano, či ne?V roce 1976 na Marsu přistály výsadkové moduly Viking 1 a 2, aby zde prováděly meteorologická měření, fotografovaly krajinu a hlavně se zaměřily na pátrání po stopách života. Provedené testy povětšinou žádnou známku nevykázaly, až na jeden. Právě ten dodnes budí spekulace a spory, zda detekovaná aktivita měla biologický nebo abiogenní původ. jak situace vypadá dnes, s odstupem 40 let, píše Václav Diopan na Oslu. |
Soustava teleskopů VLT pozorovala trojici rodících se planetárních systémůDalekohledy observatoře VLT sledovaly rodící se planetární systémy HD 97048, HD 135344B a RX J1615. Nacházejí se ve vzdálenostech 450 až 600 světelných let od Země, takže jsou poměrně blízko, a dají se tak dobře sledovat. Protoplanetární disky v těchto systémech mají specifické tvary ukazující, že se v nich rodí planety. Můžeme tak vidět zrod planet v různých stádiích. |