Kam kráčíš, kosmonautix.cz?

V dubnu 2014 obdržel blog Kosmonautix.cz ocenění na 49. ročníku festivalu Academia Film Olomouc 2014 za populárně vědecký blog. Připravili jsme proto rozhovor s autorem-zakladatelem a majitelem Kosmonautix.cz, Dušanem Majerem.

Těžko náš rozhovor můžeme začít jinak. Letos v dubnu byl Kosmonautix.cz oceněn na 49. ročníku festivalu Academia Film Olomouc 2014. Jak moc významné toto ocenění je – pro tebe osobně i obecně?
Ocenění si samozřejmě velice vážím. Bylo úžasné stát na pódiu před zaplněným hledištěm kina Metropol, kde aplaudovaly stovky lidí. Na stejném pódiu, na kterém v rámci této akce dostal ocenění třeba Lawrence M. Krauss, Derek Muller, nebo tvůrci The Nature of Things. Pořád tak nějak nemůžu pochopit, že se porota rozhodla pro nás. Přitom existují na českém internetu i další kvalitní weby, které se věnují kosmonautice – třeba kosmo.cz, nebo exoplanety.cz. To, že jsme dostali ocenění my, je pro mne pořád dost záhada, protože, jak jsem řekl, jsou tu i jiné portály, které by si tu cenu zasloužily stejně jako my, nebo dokonce ještě víc.
Ocenění má pro náš portál velký význam – v předešlých letech a měsících jsem na náš web slyšel chválu od uživatelů i od zástupců odborné veřejnosti. Ale tohle ocenění přišlo úplně zvenčí, navíc od renomované instituce, což ještě znásobuje jeho význam.
Ještě bych chtěl poznamenat, že ačkoliv jsem cenu dostal já, jakožto zakladatel portálu, tak svým způsobem tohle ocenění patří všem lidem, kteří se kolem našeho webu točí. Ať už mluvím o moderátorech fóra, autorech článků, správcích profilů na sociálních sítích, řadových uživatelích, kteří píší na fórum, ale i o těch, kteří nás pouze navštěvují a hledají informace. Všichni tito lidé mají svůj podíl na tom, že se náš portál vypracoval do fáze, kde je teď.

Mohl bys čtenářům připomenout historii Kosmonautix.cz?
Pokud bych šel do důsledku, tak všechno začalo v listopadu roku 2008. Měl jsem tehdy svůj osobní web, na kterém bylo všechno možné. Psal jsem tam i krátké zprávy ze světa – říkal jsem tomu Postřehy. 15. listopadu jsem zrovna neměl o čem psát a hledal jsem téma. Na internetu jsem se dočetl, že má startovat raketoplán (STS-126). Téma mne zaujalo a článek jsem sepsal. Tím začal můj zájem o kosmonautiku. Už předtím jsem věděl, že existuje ISS, že Američané mají raketoplány, ale nikdy jsem do tématu neproniknul hlouběji. Až v listopadu 2008. Začal jsem se propadat do kosmonautiky pilotované, od které už nebylo daleko k té nepilotované. V dalších měsících jsem na svůj blog psal hlavně o kosmonautice, a jak šel čas, začala mi v hlavě klíčit myšlenka, že bych se mohl kosmonautice věnovat podrobněji a hlavně na specializovaném webu. Věděl jsem, že existuje portál kosmo.cz, ale ten mi jako ryzímu laikovi přišel až příliš odborný, a proto jsem chtěl založit vlastní fórum. Od začátku jsem chtěl dosáhnout dvou věcí – aby na webu byly spolehlivé informace a aby mezi uživateli panovala přátelská nálada. Chtěl jsem se vyhnout různým nešvarům jiných fór, jako jsou třeba flame-wary.
V září roku 2009 jsem začal vydávat pravidelný měsíční videopořad Vesmírné výzvy a 23.10.2009 jsem s pomocí kamaráda založil diskusní fórum na adrese vesmir.thos.cz. Na fórum postupně přicházeli noví a noví uživatelé a stroj se začal dávat do pohybu. Čím víc lidí přicházelo, tím ochotněji k nám vyhledávače posílaly nové návštěvy. Uživatelé zpočátku pouze pasivně přijímali informace, ale postupem času začali i sami psát. V tu chvíli jsem věděl, že se fórum rozjelo, protože už nestálo, tak jako na začátku, pouze na mých příspěvcích. Měl jsem tedy více času a mohl se vrhnout do dalších projektů.
Na konci léta roku 2011 mne oslovil Stream.cz, zda bych pro ně chtěl dělat krátká videa o kosmonautice – tak se zrodilo Dobývání vesmíru a o rok později přišla pro naše fórum další změna – přestěhovali jsme se na doménu Kosmonautix.cz, která byla snáze zapamatovatelná pro uživatele. Téhož roku v září jsme rozběhli i vlastní blog. Na něm vycházely články nejprve jednou za dva dny a v současné době už více než jeden rok zvládáme vydávat jeden článek denně. Na našem portálu si najdou své jak úplní začátečníci v kosmonautice, tak i lidé, kteří tento obor znají. Náš web pravidelně navštěvovali či navštěvují i známí odborníci na kosmonautiku, třeba Petr Kubala, Tomáš Přibyl, nebo Milan Halousek. V současné době chodí denně na blog 770 návštěv a dalších 530 pak navštíví naše diskusní fórum.

A kdo za ním stojí dnes? Jaký je jeho současný stav?
Fórum má od svého založení jediného administrátora, kterým jsem já. Provoz fóra mají na starosti i dva moderátoři – tito tři lidé společně tvoří nejužší vedení fóra, které projednává další rozvoj portálu po technologické stránce a řeší i občasná provinění uživatelů proti pravidlům. Redakci tvůrců blogu momentálně tvoří necelých deset lidí, kteří ve svém volném čase píší články. Tato činnost je dobrovolná a není honorována. Zastávám názor, že by bylo kontraproduktivní na autory jakkoliv tlačit, proto chápu, že třeba občas nemají na psaní čas, nebo náladu. Pokaždé chci, aby psali, protože chtějí, a ne proto, že musí. Na blogu jsme dosáhli skvělého stavu, kdy si tvůrci sami rozdělili tématické oblasti svých článků – máme specialistu na historickou literaturu faktu, na technické novinky, jiní tvůrci se zase věnují aktuálnímu zpravodajství, takže si u nás to své najde opravdu každý čtenář.

Kolik procent práce odvádíš? A kolik procent času ti činnost pro Kosmonautix ukrajuje ze života?
Fórum už funguje prakticky samo, není potřeba se mu věnovat tolik jako na začátku, kdy veškerý obsah tvořily mé příspěvky. Co se blogu týče, tak tam vydávám cca. 60 % článků. Výroba videopořadu je též v mé režii. Ale dá se to stíhat. Mohu říci, že kosmonautice v jakékoliv formě – čtení, psaní, či střih videa – věnuji cca. čtvrtinu až polovinu času, kdy jsem vzhůru.

Lze říci, že je Kosmonautix.cz prozatím tvoje „životní dítko“?
Myslím, že by se to tak dalo říct. V životě jsem zatím nevytvořil nic většího. Dokládá to nejen zájem uživatelů, návštěvníků, ale i ocenění – ať už od AcademiaFilmu, nebo od Akademie věd, která v posledních třech ročnících soutěže SCIAP pravidelně oceňuje naše videopořady. Když člověk vidí, že jeho práce je užitečná a že se divákům či čtenářům líbí, tak je to ohromný impuls, skoro až doping pro další pokračování. Cením si každé pochvaly, kterou uživatelé napíší do komentáře pod videem nebo článkem.

Milan Štrup se ptá, kde bereš energii na tuto činnost.
Já mám především ohromnou výhodu v tom, že nemám klasickou pracovní dobu, tudíž jsem v mnoha ohledech termínově flexibilní. Zároveň mám koníčky, u kterých můžu dobře relaxovat a vyčistit si hlavu. Rád si zajdu jako divák na hokej u nás v Jihlavě, nebo si zahraju malou kopanou. Mám rád dobré jídlo a především spánek. Jestli se lidé dělí na skřivany a sovy, já patřím k druhé kategorii. Nevadí mi být vzhůru do dvou hodin do rána, ale pak umím spát klidně i do deseti hodin dopoledne. V tom bude možná ukrytý zdroj mé energie.

Kosmonautix pořádá tzv. skypeference. Můžeš přiblížit, o co se jedná?
Po našem prvním osobním setkání, které proběhlo před dvěma lety v Jihlavě, napadlo jednoho našeho uživatele, že bychom se mohli scházet každý měsíc ve virtuálním světě. Každé první úterý v měsíci se proto večer sejdeme na Skypu a v přátelské náladě debatujeme o aktuálním dění v kosmonautice a příbuzných oborech. Debata není moderovaná, nemáme žádná témata, která chceme probírat, necháváme debatu volně plynout podle toho, jak to zrovna cítí její účastníci. Debaty nahráváme a následně zveřejňujeme na YouTube, aby si je mohli poslechnout i ti, kdo se k ní naživo nedostali.

Jakub Petira se ptá, kdy bude další.
Jak jsem už uvedl výše – konference jsou každé první úterý v měsíci – nejbližší tedy bude šestého května.

Vše se vyvíjí a Kosmonautix.cz na tom určitě nebude jinak. Štěpán Šmied se ptá, na co se chcete v budoucnu nejvíce zaměřit.
Rozhodně nechci tvrdit, že jsme dosáhli ideálního stavu a už není co vylepšovat, nicméně ve střednědobém horizontu neplánujeme žádné novinky nebo změny. Jediné, co bychom chtěli i nadále zlepšovat, je kvalita informací, které přinášíme a které u nás mohou čtenáři najít. Hlavně nechceme usnout na vavřínech a nechat se ukolébat současnými úspěchy. Zkrátka a dobře se chceme držet nastolené cesty i nadále. Zároveň ale nechci vylučovat, že nepřijdou žádné novinky. Čas od času nás napadne něco, co by se dalo vylepšit. Ale v drtivé většině se jedná o detaily – minulý týden jsme třeba upravili kategorie na našem blogu, aby lépe pokrývaly témata našich článků, ale to jsou detaily, které čtenáři příliš nepostřehnou.

Jakou budoucnost vidíš v případě kosmonautiky? Kam se pilotovaná a nepilotovaná kosmonautika bude ubírat? A na co se nejvíc těšíš?
Já se těším na všechny plánované mise. Každá z nich má totiž svůj neoddiskutovatelný význam. Nedá se říct, jestli se víc těším např. na nový infračervený teleskop nebo na nový lander na Marsu. Všechny mise jsou pro rozvoj vědy důležité. Nicméně existují mise, ke kterým mám přecijen o chlup blíž. Ať už je to mise sondy Rosetta, průlet sondy New Horizons kolem Pluta, dalekohled Jamese Webba nebo celý projekt rakety SLS – to jsou mise, u kterých alespoň já osobně hltám každou novou zprávu.

Myslíš si, že kosmonautiku příštích let ovlivní rusko-ukrajinská krize?
Predikovat vývoj současné krize je velmi složité. Jisté je, že současná spolupracující kosmonautika řeší největší politicko-názorový rozkol ve své dosavadní historii. Myslím si ale, že pokud nedojde k dalšímu vyostřování geopolitické situace na Ukrajině, tak se kosmická situace postupem času opět vyjasní. Američané potřebují Rusy a Rusové zase potřebují dolary. Bylo by tedy pro obě strany nelogické, aby současnou spolupráci rušily. Na druhou stranu ale politická rozhodnutí v mnoha případech nebývají logická.

Jakub Petira se ptá, jak pokročil vývoj u těžkotonážní rakety SLS. Jaké vlastně bude její uplatnění?
Popsat vývoj těžkotonážní rakety SLS je mimo možnosti tohoto rozhovoru. Všechny aktuality ale můžete najít v příslušném vlákně našeho fóra, nebo v článcích na blogu, kde se dočtete mimo jiné i o misích, které by pro tenhle těžkotonážní nosič připadaly v úvahu.

Někteří členové redakce ExoSpace a jistě i někteří naši čtenáři holdují tématice sci-fi nebo fantasy. (Já tomu neholduji.) Jaké dílo se podle tebe nejvíce blíží věrnému popisu budoucích kosmických letů?
Musím se přiznat, že sci-fi literaturu ani filmy neznám, tudíž se necítím být fundovaný na její hodnocení. Asi nejlépe můj názor vystihuje výrok doktora Jiřího Grygara, který prezentoval v časopise ABC a který si teď dovolím citovat:„Sci-fi je velmi široce rozkročená literární oblast, od podobenství o lidské společnosti (např. R. Bradbury nebo K. Čapek) až po fantasmagorie o hvězdných válkách. Čtu tedy jenom sci-fi toho prvního druhu, např. S. Lema a A. Clarka a z našich J. Veise. Na rozdíl od rozšířené představy, že spisovatelé sci-fi mohou inspirovat vědce, si spíše myslím, že ta inspirace je právě obrácená. Zkušenost ukazuje, že fantazie přírody je mnohem bohatší než fantazie i těch nejodvážnějších spisovatelů sci-fi. Reálný základ proto podle mého soudu mají jenom ty spisy, které se drží známých vědeckých výsledků. Tam, kde si spisovatelé pouštějí fantazii na špacír, se téměř vždy mýlí.“

Činnost naší redakce je postavena na tom, že se snažíme maximum naší činnosti provozovat pomocí svobodného softwaru. Dokážeš odhadnout procentuální zastoupení softwaru takto licencovaného používáš ty anebo jiní členové redakce?
Nemohu mluvit za ostatní členy naší redakce, protože nevím, jaké programy používají, nicméně naše diskusní fórum využívá technologii phpBB a blog běží na systému WordPress. Já osobně svobodný software příliš nepoužívám, dříve jsem měl třeba Firefox, ale přešel jsem na Chrome. V současné době tak používám pouze program FileZilla. Ale jak to mají ostatní členové redakce, to opravdu nevím.

Děkujeme za rozhovor i tvůj čas a přejeme do budoucna Kosmonautixu mnoho zajímavých výprav a ještě víc spokojených čtenářů.