Lukáš Jelínek: Největší výhodou FOSS je prakticky absolutní svoboda

Lukáš Jelínek (vpravo) spolu s Tondou Judytkou na konferenci LinuxDays 2016

Jak se na pozici svobodného softwaru (FOSS) dívá šéfredaktor předního českého linuxového magazínu LinuxEXPRES.cz a čestný člen ExoSpace.cz Lukáš Jelínek? A kde všude je a není vhodné svobodný software používat? Z čeho je vývoj svobodného softwaru hrazen?

Na to a ještě více jsme se jej zeptali. Jeho odpovědi najdete níže.

Představ se, prosím, našim čtenářům, prozraď nám tvou současnou roli na poli popularizace a svobodného/otevřeného softwaru (FOSS).
Jmenuji se Lukáš Jelínek, vystudoval jsem SPŠ v oboru Automatizační technika a FEL ČVUT v obou Výpočetní technika. Pracoval jsem jako vývojář bankovních systémů a systémů pro pasivní radiolokaci, dále jako IT administrátor v nemocnici. Aktuálně se „na volné noze“ věnuji hlavně vývoji a správě webových aplikací, provozuji e­‑shop LinuxMarket a jsem šéfredaktorem magazínů LinuxEXPRES a OpenOffice.cz. FOSS intenzivně používám při vývoji aplikací a provozu serverů, snažím se ho popularizovat jak prostřednictvím článků v uvedených magazínech, tak i prostřednictvím zboží v e­‑shopu a také v rámci přednášek na různých konferencích.

Kdy ses poprvé dověděl o FOSS a jaké byly tvoje první dojmy?

Lukáš Jelínek spolu s Tondou Judytkou na konferenci LibreOffice 2016

Někdy cca v polovině 90. let jsem četl o projektu GNU a jeho filosofii. Tehdy mi to připadalo jako čiré bláznovství. V roce 1999 jsem nejdřív poprvé slyšel o Linuxu a vzápětí jsme byli jako studenti na FEL ČVUT doslova „hozeni do vody“, což znamenalo nejen začít naostro (bez jakéhokoli zaškolení nebo jen vysvětlení) pracovat s GNU/Linuxem, ale také pro něj hned vyvíjet programy (pro síťovou komunikaci a OpenGL grafiku). První dojmy (Red Hat Linux, prostředí KDE 1.0) byly vesměs dobré, protože to na rozdíl od Windows nepadalo a dobře se s tím pracovalo, na druhou stranu byl problém najít nějaké informace. Moc toho tehdy ještě nebylo k dispozici. Takže práce byla do značné míry pokus­‑omyl.

Změnil se od té doby tvůj pohled na myšlenku FOSS?
Postupně jsem si některé věci uvědomil, o něčem jsem se přesvědčil atd. K žádné významné změně pohledu nedošlo, spíše k drobným úpravám názoru na některé aspekty (např. obchodní modely).

Jaké jsou hlavní výhody FOSS?

Redaktoři LinuxEXPRES & OpenOffice.cz (zprava) Stanislav Horáček, Lukáš Jelínek a Tonda Judytka na konference LibreOffice 2016 v Brně

Největší výhodou je prakticky absolutní svoboda. SW lze používat na libovolném počtu počítačů, bez nutnosti řešit nějaká licenční omezení (hlídat počet uživatelů, procesorových jader, účel použití apod.). Lze studovat – i uvnitř – jak funguje. Lze si ho v případě potřeby upravit nebo ho začlenit do vlastního díla. Lze původní i upravené verze (nebo software na něm založený) dál šířit, zdarma i za peníze. V neposlední řadě si lze nechat udělat nezávislý bezpečnostní audit.

Kde všude je vhodné FOSS používat?
Stručně řečeno: všude. Má to ale háček. V některých oblastech není žádný vhodný FOSS k dispozici. Týká se to hlavně firemního účetnictví, protože nutnost promítat do SW neustálé legislativní změny, často v naprosto šibeničním čase, výrazně diskvalifikuje obchodní modely vhodné pro FOSS. Proto není zájem FOSS tohoto druhu vyvíjet.

Jak se vypořádat s existující závislostí na proprietárním softwaru např. ve státní správě?
Bojem na všech frontách – intenzivní osvětou mezi politiky a úředníky, podporou FOSS, nabízením kvalitních služeb pro FOSS, tlakem na efektivitu při zadávání veřejných zakázek.

Je skutečně Linux pro babičky a dědečky, tedy lidi s menší počítačovou gramotností?
Zkušenosti ukazují, že právě lidé s menší počítačovou gramotností zvládají Linux lépe. Nejsou totiž (tolik) zatíženi návyky, často nevhodnými, z různých verzí systému Windows. Nemusejí proto bojovat s odlišnostmi od dosavadního zvyku.

Je FOSS byznys?

Lukáš Jelínek spolu s Tondou Judytkou při společném setkání v srpnu 2016

Může být. Stejně tak může být i zájmovou činností. Záleží na tom, jak to kdo uchopí. V rukou firem jako Red Hat, IBM, Intel, EnterpriseDB a mnoha dalších je to velký byznys.

Jak se financuje vývoj FOSS?
Způsobů je řada. Mezi nejčastější patří poskytování služeb podpory, školení, přizpůsobování SW, vývoj na zakázku nebo prodej HW.

Jak se vyrovnat s názorem, že FOSS je tvořený bandou anarchistických šílenců?
Ignorovat ho 😉

S jakým nejkurióznějším nasazením FOSS ses setkal?
Nenapadá mě, co by mohlo být nejkurióznější. FOSS se používá naprosto všude, od strojků na jízdenky, přes televize, telefony, tablety, osobní počítače, servery všeho druhu, síťové prvky, až například po vědecké superpočítače. V drtivé většině zařízení obsahujících operační systém se nějaký FOSS najde, přinejmenším v podobě nějaké knihovny.

Kdo třeba v Česku školí FOSS?
Napadá mě třeba Liberix, ICT Pro, GOPAS, VŠB – TU Ostrava, OKsystem a spousta dalších. Nejvíc školení je zaměřených na GNU/Linux, dále například na svobodné databáze, webové technologie nebo síťové nástroje.

Děkujeme za poskytnuté odpovědi a přejeme mnoho zábavy se svobodným softwarem 🙂