Proč Linux? Proč FOSS?

Proč se naše redakce vůbec orientuje na svobodný software? Proč jsou všichni redaktoři uživatelé Linuxu? Odpovědi na tyto otázky jsou mnohem hlubší. Nejde jen o náš zájem. Tato naše orientace nám umožnila přežít a vůbec jako redakce existovat.

V průběhu času se rovněž orientace naší redakce změnila z astronomicko-kosmonautické na zčásti IT se zaměřením na otevřené a svobodné technologie. Redakce OpenOffice.cz, LinuxExpres.cz a openSUSE.cz se staly našimi partnery, jejich šéfredaktor Lukáš Jelínek naším členem, do redakce zamířili další kluci se zaměřením na svobodný software a ti, kteří už v redakci byli, se přeorientovali tak, že všichni redaktoři používají Linux. Krom částí grafických prací veškeré naše softwarové portfolio vychází ze svobodného softwaru, redakční systém i fórum jsou svobodné, hostingová služba, na níž nám běží redakční systém, je plně open-source a rovněž máme vlastní server, na němž běží ownCloud, malá kancelář a kalendář (server spravuje devatenáctiletý Tonda Judytka, který na serveru zprovoznil komunikační systém a v budoucnu počítáme i s vytvořením interní sociální sítě).

Bez svobodného softwaru by naše redakce byla dávno minulostí

Díky tomuto zaměření jsme získali hned několik priorit:

1. Jsme první astro-kosmo redakcí v Česku a nejen v Česku, která svou existenci takřka výhradně staví na FOSS.
2. Orientací na FOSS jsme získali výraznou strategickou zbraň, protože hračky, jež používáme, si můžeme sami poupravovat – jednak k tomu máme oprávnění dané čtyřmi pilíři svobody svobodného softwaru, jednak k tomu máme prostředky, protože je k dispozici kód.
3. Máme software, který je bezpečný, zcela prostý jakýchkoliv šmíráckých prvků.
4. Máme nejlepší software na světě – ať jde o Linux, WordPress, ownCloud nebo LibreOffice či Darktable. To je samozřejmě značná výhoda, protože máme software odladěný (LibreOffice obsahuje 0 % formálních chyb, Linux 0,28 chyb na tisíc řádků zdrojového kódu), bezpečný (linuxová distribuce Ubuntu je podle nezávislých měření nejbezpečnějším operačním systémem na světě), spolehlivý (software, který používáme v drsných polních podmínkách, nikdy neselhal). Mimochodem jsme vůbec první astro/kosmo redakce (nejen) v Česku se zabezpečenou doménou.
5. Používáme software, na jehož vývoji se můžeme podílet (a podílíme), jehož směřování můžeme ovlivnit (a ovlivňujeme). Vše, co lze, si spravujeme sami, nikomu nesdílíme naše data, pokud to není nutné. Neexistuje, aby naše soukromá data byla spravována například na cizím cloudu. Jsme jasným příkladem, že to lze.

Když jsem s tím začal, dělali jsme dvě a půl změny za hodinu. Všichni říkali, že rychleji to nejde, že je to šílené. Microsoft a Apple nám říkali, že vyhráváme. Doslova řekli, že s námi nemohou soupeřit. ‚Dotáhnete to dál než kdokoliv před vámi.‘
Greg Kroah-Hartman, vývojář jádra Linuxu

Orientace na FOSS neznamená, že jsme linuxoví fanatici a neznáme nic jiného. K tomuto kroku jsme byli víceméně přinuceni pod tlakem okolností a byla to nutnost, východisko z nouze.

Díky výše uvedeným okolnostem jsme redakce s nejširším záběrem na světě. Věnujeme se astronomii, hlavně té kometární (Marek Biely je předním nejen českým amatérským pozorovatelem komet v Česku a jediným, který o kometách pravidelně a soustavně referuje), kosmonautice, svobodnému a otevřenému softwaru (jsme redaktory tří dalších open-source a linuxových redakcí, spolupracujeme s dalšími), podzemí a vojenským prostorům (Laco Lahoda je předním českým znalcem nejen českého podzemí a prezidentem sdružení CMA pro výzkum historického podzemí). Mezi naše partnery patří četné astronomické, open-source, kosmonautické redakce, ale taky například Space Science Institute v Coloradu, pravá ruka organizace NASA.

Uzavřený software je dneska těžce na ústupu; proto je taky Linux největším softwarovým projektem všech dob, na němž se podílí milion vývojářů. Takovou armádu nikdy žádné firmy, vyrábějící uzavřený software, nedají dohromady. A pochopitelně kvalita takto vyrobeného softwaru je někde jinde. Nejen z tohoto důvodu je např. v Británii uzákoněno, že při zadávání veřejných zakázek musí dostat přednost řešení postavená na otevřené bázi. Do škol, na úřady, na ministerstva, všude tam, kde se odehrávají veřejné peníze, patří veřejný software – otevřený software s dostupným zdrojovým kódem. K němuž ostatně má každý uživatel bez výjimky právo, stejně, jako je na konzervách napsáno jejich složení.