„V kabině hoří!“

Posádka Apolla 204 (později přejmenované na Apollo 1) – Edward White, Virgil Grissom, Roger Chaffee

27. ledna 1967 došlo při zkouškách nové kabiny Apolla k obrovské tragédii. Uvnitř lodi, která měla daleko k tomu, aby byla funkční kosmickou lodí, se nacházely dráty s odhalenou izolací. V čisté kyslíkové atmosféře stačila jiskra, která způsobila oheň. Ten zabil tři kosmonauty uvnitř – Guse Grissoma, Eda Whitea a Rogera Chaffeeho.

Ohořelá kabina Apolla 1

Třebaže se pravou příčinu požáru nepodařilo do detailů dodnes vysvětlit, víme, že za vším stál laxní postoj firmy North American Aviation k požadavkům vedoucích představitelů NASA i astronautů, zvláště co se přítomnosti hořlavých látek na palubě týče. Loď byla v době testů ve značně nehotovém stavu. Průběh zkoušky byl přerušován a vyskytovaly se značné potíže se spojením. Jistým vyvrcholením problémů pak byl tragický požár, se kterým nikdo nepočítal, takže personál neměl k dispozici patřičné vybavení, jako jsou dýchací masky nebo hasicí přístroje. Astronauti uvnitř neměli šanci dostat se ven, protože zajiušťovací mechanismus vyžadoval kvůli „bezpečnosti“ desítky sekund manipulace; a ty se nedostávaly. Hrůznou scénu pak v několik kilometrů vzdáleném řídicím středisku sledovali i vedoucí představitelé NASA spolu s astronauty (spojařem byl Stuart Roosa, člen pozdější výpravy Apollo 14).

Situaci popsal Karel Pacner ve své knize Kolumbové vesmíru:

Spálený hlavní přístrojový panel Apolla 1

Je 18 hodin pryč. Odpočítávání bude pokračovat v 18:31. Posádka má krátkou přestávku.

Najednou Chaffee s hrůzou hlásí: „Požár v kabině!“

Nemá smysl pokoušet se o jeho uhašení. „Hoří!“ křičí White. Také Grissom: „V kabině hoří!“ Zatímco Chaffee sedí předpisově v křesle, aby udržoval rádiové spojení, Grissom a White se pokoušejí odšroubovat dveře. Jenže to vyžaduje 90 sekund. „Vytáhněte nás ven!“ volá někdo z nich. Po 11 sekundách se přerušuje spojení.

Začíná zmatek. Zvenku přibíhají na pomoc technici. Z kabiny lodi se valí hustý černý kouř. Nikdo nemá masky. Lidé, kteří chtějí do kouřové clony proniknout, se rychle vracejí – lehce přiotráveni. Ostatní odhazuje tlaková vlna zpátky. Protipožární prostředky nemají žádné, jenom ruční hasicí přístroje. S požárem v lodi při těchto zkouškách nikdo nepočítal.

Teplota uvnitř přesahuje stupnici v kontrolním středisku, tlak se vyšplhal na dvojnásobek. Najednou silná rána: kabina praskla a vyprskla ze sebe žár. Od Chaffeeho prvního výkřiku uplynulo 14 sekund.

Šéf výcviku astronautů Deke Slayton svůj pohled do kabiny Apolla 1 po požáru popisoval takto: „Bylo to zdrcující. Uvnitř bylo všechno spálené, pokryté černým popelem. Popravčí komora. Posádka se zřejmě snažila dostat ven. Všechna tři těla byla nakupena před hermetickým uzávěrem průlezu. Ed White byl vespod a Gus s Rogerem byli zhrouceni na něm. Nemohl jsem se na to dívat.“

Spálené skafandry astronautů Apolla 1 (Chaffee, White, Grissom) (pravost však není potvrzena)

Požár sebral vítr z plachet Spojeným státům, kteří měli po úspěchu programu Gemini pěkně našlápnuto k Měsíci. Na druhou stranu požár přišel právě včas – ve správnou chvíli, aby donutil vedoucí činitele přibrzdit a vzít v potaz všechny možné problémy. Deke Slayton k tomu dodává: „Jsem přesvědčen, že kdyby nebylo Apolla 1, tak bychom padli na hubu mockrát, než by se nám podařilo dostat na Měsíc, nemluvě o tom, že jsme se tam také nemuseli dostat vůbec. Tím jsme narazili na klubko hadů, které nám později mohlo způsobit mnoho nepříjemností. Kousek po kousku bychom všechno opravovali a pravděpodobně by během této cesty vzhůru zařvalo i pár lidí. Až ten požár nás donutil program zastavit a probrat to opravdu pořádně od základů.“

Přečtěte si, jak o havárii a vším, co stálo v pozadí, píší čeští spisovatelé Karel Pacner a Pavel Toufar.

Karel Pacner: Něco je na té lodi divného. Před padesáti lety shořelo Apollo 1
Pavel Toufar: Sabotáž? Smrt v ohnivém pekle Apolla 1 stále vzbuzuje otázky
Karel Pacner: Smrt sáhla mezi kosmonauty
Karel Pacner: Před 45 lety: Za 14 sekund kabina Apolla 1 pukla žárem. Uvnitř neměli šanci

Apollo 1 na Wikipedii: wikipedia.org

Velké množství informací také najdete v knize Cíl Měsíc (A. SHEPARD, D. SLAYTON, J. BARBREE, H. BENEDICT: Cíl Měsíc, ALPRESS, 1996) a Tajný závod o Měsíc od Karla Pacnera ( Karel PACNER: Tajný závod o Měsíc, BOHEMIA, 1996, chystá se nové vydání na rok 2017).

Filmové dokumentární zpracování knihy Cíl Měsíc pak můžete vidět v následujícím filmu.

https://www.youtube.com/watch?v=jia78xRMTEc