Výpočty prokazují velký impakt v historii planety Uran

Snímek planety Uran a jejího systému prstenců a měsíců ve falešných barvách, pořízený 8. srpna 1998 kamerou NICMOS na Hubbleově dalekohledu (jpl.nasa.gov)

Vědci z Ústavu pro výpočetní kosmologii Durhamské univerzity pod vedením Jacoba Kegerreise, PhD., pomocí počítačových simulací zjistili, že nejpravděpodobnějším důvodem velkého úhlu osy rotace  planety Uran je impakt v době formování planety. Své výsledky publikovali v časopise The Astrophysical Journal.

Tým provedl simulace více než přes 50 možných impaktních scénářů, uvažujících různé úhly dopadu a hmotnosti impaktoru. Podle jejich simulací měl impaktor nejpravděpodobněji hmotnost dvou až tří Zemí a s Uranem se srazil pravděpodobně tečně. Právě tečná srážka může vysvětlit, proč Uran při impaktu nepřišel o svou velmi chladnou atmosféru (jejíž nejvyšší vrstva má dnešní teplotou -216 °C). Úlomky z impaktoru poté mohly jednak vytvořit tenkou slupku kolem planety, jež by zachytila teplo z jejího vnitřku (čímž by se vysvětlila nízká teplota vnější vrstvy atmosféry), jednak systém měsíců a prstenců. V dalším výzkumu se vědci chtějí zaměřit na souvislosti mezi impaktem a skloenm magnetické osy vůči rotační.

J. A. Kegerreis et al.: Consequences of Giant Impacts on Early Uranus for Rotation, Internal Structure, Debris, and Atmospheric Erosion (arxiv.org)

Zdroj:
Computer simulations confirm massive impact knocked Uranus off kilter (astronomynow.com)
Astronomers Reveal ‘Cataclysmic’ Collision Shaped Uranus’ Evolution (scitechdaily.com)