Falcon vynesl X-37B „na poslední chvíli“

Start rakety Falcon 9 s raketoplánem X-37B

Již pátý let bezpilotního experimentálního raketoplánu X-37B započal 7. září 2017, kdy se ve 14 hodin světového času odlepila od rampy 39A floridského kosmodromu na mysu Canaveral 70metrová raketa Falcon 9. Raketoplán X-37B se tak poprvé vydává do vesmíru jinou raketou než dosud používající Atlas 5.

Třináctý start rakety Falcon v tomto roce proběhl takřka v „poslední chvíli“- na Floridu míří hurikán Irma, který má dorazit v neděli, takže krátce po startu následovalo vyklízení celého kosmodromu. Pokud by se start nestihl, musela by být raketa s raketoplánem přemíštěna do hangáru.

Hladké přistání prvního stupně rakety Falcon 7. 9. 2017 (spaceflightnow.com)

Start bylo možno vidět v přímém přenosu, ale jelikož šlo o vojenský let, byl po dohodě s leteckými silami Spojených států před třetí minutou ukončen přenos odlétajícího druhého stupně a pozoronost se zaměřila na stupeň první. Ten po oddělení od zbytku rakety zapálil nadvakrát tři motory Metrlin 1D a přistál v Přistávací oblasti 1 na Floridě, 15 kilometrů od rampy 39A. Druhý stupeň pokračoval v letu a úspěšně dopravil raketoplán na oběžnou dráhu, která bývá typicky 320 až 400 kilometrů. Při tomto letu, označeném jako OTV-5 (Orbital Test Vehicle), se očekává větší výška. Parametry oběžné dráhy zůstávají tajné (raketoplán je také v průběhu letu mění), ale s ohledem na varování pro piloty a námořníky, které bylo v souvislosti se startem vydáno, lze očekávat dráhu se sklonem mezi 40 a 65 stupni.

Zaměření utajovaného letu je samozřejmě opět neznámé. Lze vycházet jen z oficiálních zpráv, jež hovoří o termálních zkouškách a zkouškách degradace při dlouhodobém letu. X-37B však necestuje sám – spolu s ním byla i malá družice. Zda však v nákladovém prostoru či samostatně, to letectvo nezveřejnilo.

Další let raketoplánu X-37B s označením OTV-6 se předpokládá v roce 2019 a bude realizován pomocí rakety Atlas 5.

Raketoplán X-37B

Raketoplán X-37B v nákladnom priestore nosiča Atlas V (wikipedia.org)

Raketoplán X-37B vyronila firma Boeing v divizi Phantom Works na základě zakázky od NASA v roce 1999. Využít se mělo zkušeností s prototypem X-40. Mezi zamýšlené úkoly patřily např. oprava družic na oběžné dráze a jejich tankování. Po převzetí agenturou DARPA v roce 2004 se projekt stal tajným. Raketoplán využívá designu raketoplánů Space Shuttle, byť velikostně je zhruba čtvrtinový. Je dlouhý necelých 9 metrů, vysoký 2,9 metrů, rozpětí křídel je 4,5 metrů. Rozměry nákladového prostoru jsou 2,1 × 1,2 metrů (uložen je v něm i solární panel, který se na oběžné dráze vysouvá). Vzletová hmotnost je 5 tun. Raketoplán vydrží na oběžné dráze stovky dní, rekordem je let OTV-4, který trval 718 dní. X-37B přistává jako raketoplán (jeho povrch je pokryt žáruvzdornými dlaždičkami), původně na Vandenbergu, od poslední mise na Cape Canaveral, protože zdejší přistávací dráha, původně určená pro raketoplán, byla v roce 2014 prohlášena za uspokojivou i pro lety X-37B. Příprava těchto strojů se tak přemístila z Vandenbergovy základny do Kennedyho centra na Canaveralu, do budovy OPF (Orbital Processing Facility), kde se chystaly k letům raketoplány Space Shuttle.

X-37 po přistání při prvním testu (wikipedia.com)

Vyrobeny byly dva exempláře, na třetím se pracuje. V průběhu uplynulých čtyř letů se pokaždé střídaly. První let započal 22. 4. 2010 a trval 224 dní, další následoval 5. 3. 2011, kdy raketoplán strávil ve vesmíru 468 dní, pak 11. 12. 2012 (675 dní) a nakonec 20. 5. 2015 (718 dní).

Zdroj:
SpaceX beats hurricane with smooth launch of military’s X-37B spaceplane (spaceflightnow.com)
Boeing X-37 (cs.wikipedia.org)
Boeing X-37 (wikipedia.org)