
Přistávací plošina roveru Opportunity a tepelný štít s padáky (nasa.gov)
Začátkem dubna 2017 se kamera HiRISE na sondě Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) zaměřila na oblast v blízkosti kráteru Eagle, kde 25. 1. 2004 přistál rover Opportunity. Snímek zachycuje přistávací plošinu, která rover na Mars dopravila, spolu s tepelným štítem a padákem.
Opportunity i po 13 letech pracuje a najel více jak 44 kilometrů

Zpětný pohled roveru Opportunity na přistávací lander (nasa.gov)

Opportunity na cestě ke kráteru Endurance – na povrchu vidíte „borůvky“ (apod.nasa.gov)
Opportunity pak téměř dva měsíce zkoumal kráter Eagle, kde zjistil známky prosáknutí vody na povrch a jejího opětovného vstřebání pod povrch. Poté se vydal na jihovýchod zkoumat další krátery. Stěžejním se stal výzkum kráteru Endurance.
Po více jak dvou letech, v březnu 2006, dorazila k Marsu sonda MRO, která nasnímala někdejší „pozůstatky“ někdejšího velkolepého představení. Je to vůbec první barevný snímek kráteru Eagle, který kamera HiRISE pořídila. Tato kamera je osazena nejvýkonnějším dalekohledem, jaký kdy byl pro marťanskou sondu použit. Jelikož však zaznamenává povrch v červeném, modrozeleném a blízkém infračerveném světle, neodpovídají barvy realitě. Toho si lze všimnou nejvýrazněji například v případě tepelného štítu, který lze na obrázku nalézt v jeho levé spodní části. V důsledku zpracování obrazu (zvýraznění barev) došlo k tomu, že se štít jeví jako modrá skvrnka.
Important!
Rover Opportunity patří mezi největší dříče v kosmonautice. Předpokládaná doba činnosti Opportunity – pouhé tři měsíce – byla mnohonásobně překročena. Opportunity i po 13 letech pracuje a najel více jak 44 kilometrů. Žádné jiné vozidlo na žádném tělese mimo Zemi nepracovalo tak dlouho a neujelo takovou vzdálenost.Zdroj:
Rover’s Landing Hardware at Eagle Crater, Mars (jpl.nasa.gov)
New Look at 2004’s Martian Hole-in-One Site (jpl.nasa.gov)
PIA05755: Opportunity Captures „Lion King“ Panorama (jpl.nasa.gov)
Opportunity (wikipedia.org)