«

»

Led 20 2017

Země pohledem kosmických sond (a kosmonautů)

Sdílejte...Tweet about this on TwitterShare on Google+2Share on Facebook0Share on LinkedIn0Share on Tumblr0Email this to someoneBuffer this page

„Rodinný portrét“ planét Slnečnej sústavy. Fotografia Zeme je horný riadok druhá snímka (sciencedaily.com)

V tomto článku se zaměříme na několik skvostných snímků naší planety Země z různých míst Sluneční soustavy. Postupně tak uvidíte křehkost a nicotnost našeho světa, naší planety, která je nám vším a je naším domovem.

Země se svým sousedem

Tento obrázek Země s Měsícem byl pořízen kamerou HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na sondě Mars Reconnaissance Orbiter 20. listopadu 2016 z oběžné dráhy Marsu. Výsledná fotografie je složená ze čtyř sad snímků ve třech pásmech vlnových délek (infračervené, červené a modrozelené). Proto se jeví vegetace na Zemi červená. Antarktida je jediná bílá oblast, v pravém dolním rohu. Zbytek tvoří oblačnost.
Každá sada byla před složením jednotlivě upravena, díky tomu je Měsíc dost vidět a pozice Země a Měsíce jsou správné. Kdyby neproběhlo zpracování a spojení sad, byl by Měsíc mnohem tmavší a velikosti těles by nebyly vzájemně správné.

Země s Měsícem byly v době pořizování snímku vzdálené zhruba 205 milionů kilometrů. Účelem pořízení snímků byla kalibrace kamery HiRISE, jelikož spektrální odrazivost Měsíce je dobře známa.

Petr Plicka

Nejnovější snímek Země s Měsícem ze vzdálenosti Marsu – autorem je sonda MRO (nasa.gov)

Druhý pozdrav od Marsu

Tento snímek, pořízený 3. října 2007 kamerou HiRISE na sondě MRO, zachycuje Zemi s Měsícem ve vzdálenosti 142 milionů km od Marsu, kolem něhož sonda obíhá. Průměr Země je 90 pixelů a Měsíce 24, což znamená rozlišení 142 km/pixel. Vidíme osvětlenou zhruba polovinu Země a Měsíce. Bylo by možné získat snímek s plným osvětlením, nicméně jedině v době opozice, a to se Mars nachází dál; snímek by tak zachycoval méně detailů. A co na něm vidíme? I když obrázku Země dominují oblaka, lze rozeznat pobřeží Jižní Ameriky.

Země s Měsícem na snímku sondy Mars Reconnaissance Orbiter z října 2007 (nasa.gov)

Vycházející Země nad Měsícem

V den, kdy byl pořízen výše uvedený snímek, cestovala k Měsíci japonská sonda Kaguya (Selene). Ta poté pořídila sníme vycházející Země nad kráterem Shackleton na jižním pólu Měsíce, a to televizní kamerou s vysokým rozlišením HDTV. Kamera HDTV v průběhu 21 měsíců pořídila více než 600 obrázků v HD rozlišení.

Východ Země nad Měsícem v podání japonské sondy Kaguya (americaspace.com)

Snímek století – Modrá skleněnka

„Modrá skleněnka“ je název pro fotografii Země, pořízenou astronauty Apolla 17 (pravděpodobně Harrisonem Schmittem) 7. 12. 1972 v 11:39 SEČ, 5h a 6min po startu, ve vzdálenosti asi 45.000 km; byla to první fotografie zachycující plně osvětlenou polokouli Země. Je to zároveň zřejmě nejrozšířenější fotografie v historii lidstva.

Petr Valach

Valentínský portrét Slnečnej sústavy

14. februára 1990 sonda Voyager 1 prvýkrát nasnímala „rodinný portrét“ Slnečnej sústavy. V tej dobe sa sonda nachádzala za dráhou Neptúna vo vzdialenosti 40 AU (1 AU-150 mil. km). Snímky patria medzi posledné zábery sondy Voyager 1.

„Rodinný portrét“ zachytáva planéty Neptún, Urán, Saturn, Jupiter, našu matičku Zem a Venušu.

Bledomodrá bodka, Zem naša (en.wikipedia.org)

No aby bola snímka kompletná, čiže snímky všetkých planét Slnečnej sústavy, chýba Mars, ktorý bol v tej dobe málo jasný a Merkúr, ktorý bol veľmi blízko slnečného kotúča. Musíme zarátať aj trpasličiu planétu Pluto, v tej dobe planéta, ktorá až v roku 2006 bola preradená do terajšej kategórie. Na snímke Voyageru 1 Pluto nie je, pretože sa ukázalo, že je na zachytenie málo jasný.

Tieto snímky inšpirovali astronóma a známeho popularizátora astronómie Carla Sagana, ktorý bol tiež členom obrazového tímu Voyager misie NASA, ku známemu zamyslenie nazvanom Bledomodrá bodka.

„Pred dvadsiatimi piatimi rokmi Voyager 1 obzrel smerom k Zemi a uvidel bledomodrú bodku. Obraz, ktorý dodnes inšpiruje mnohých ľudí, a tej bledomodrej guľôčke hovoríme náš domov,“ s nadšením prehlásil Ed Stone, vedecký pracovník projektu misie Voyager, California Institute of Technology, Pasadena.

Rozptýlené svetlo, podobajúc na slnečný lúč, ktoré vidieť na snímke s našou planétou, je len samotným artefaktom fotoaparátu a pridáva na dramatickosti snímky.

Po týchto vytvorených portrétov šestice planét bol fotoaparát riadený počítačom vypnutý. Dnes je kozmická sonda stále „on-line“, ale zábery už kvôli stále klesajúcemu príkonu z batérií nemôže zhotovovať. V súčasnosti je vzdialená zhruba 130 AU. Sonda Voyager 1 je najvzdialenejšou vecou vyrobenou človekom. Stále dodáva prísun vedeckých informácii. 7 júla vstúpila do medzihviezdneho priestoru prekročením heliopauzy. Dnes je Voyager trikrát vzdialenejší ako v období spred 25 rokov pri zhotovovaní posledných snímok.

Carl Sagan vo svojom prejave povedal: „Tá bodka, to je náš domov. Všetkých, ktorých milujeme, nenávidíme, s nimi žijeme i všetci ľudia, ktorí kedysi žili, patrili k bledomodrej bodke. Nie je snáď lepšia ukážka hlúposti ľudskej domýšľavosti než vzdialený obraz malej bodky, nášho malého sveta a okolo len nezmerný kozmos.“

Eduard Boldižár

Zdroje:
Earth and Its Moon, as Seen From Mars (jpl.nasa.gov)
Opinion: Awakening the Sleeping Satellite—The Value of Human Lunar Exploration (americaspace.com)
Full release of the SELENE (KAGUYA) High Definition Television (HDTV) data (jaxa.jp)
PIA10244: Earth and Moon as Seen from Mars (jpl.nasa.gov)
Wow! Mars Probe Snaps Stunning Photo of Earth and Moon (space.com)
Valentínský portrét Slnečnej sústavy (exospace.cz)

Zatím nebylo hlasováno.

Hlasujte

Čtěte dále:

O autorovi

Redakce ExoSpace.cz

Redakce ExoSpace.cz je nezávislý magazín zaměřený na popularizaci astronomie, kosmonautiky, fyziky, podzemních a vojenských prostor a svobodného softwaru. Byla založena v dubnu 2013. Dnes je vedena redakční radou ve složení Marek Biely-Eduard Boldižár-Antonín Judytka-Petr Valach a provozuje stránku na webu, fóru a Facebooku, má účet na Twitteru, Google+ a Youtube. Patří mezi nejúspěšnější české redakce s astronomickým zaměřením na Facebooku. Spolupracuje s řadou redakcí a sdružení. Někteří členové ExoSpace.cz jsou zároveň redaktory OpenOffice.cz a LinuxEXPRES a čestným členem redakce je vedoucí sdružení CMA Ladislav Lahoda, spisovatel Karel Pacner a šéfredaktor LinuxEXPRES.cz a OpenOffice.cz Lukáš Jelínek.

Permanent link to this article: https://exospace.cz/zeme-pohledem-kosmickych-sond-kosmonautu/

Napsat komentář

dialog-information.png
Uvítáme všechny komentáře na téma článku. Nevhodné příspěvky a spamy jsou moderovány. Moderaci provádí členové redakce ExoSpace.cz.


Pravidla pro psaní komentářů

1. Diskutující je povinen dodržovat zákony České republiky. Je zakázána jakákoliv propagace nezákonných činností.
2. Diskutující se k sobě chovají slušně. Neurážejte ostatní uživatele.
3. Snažte se nerozpoutávat hádky a nezapojujte se do nich.
4. Je zakázána jakákoliv reklama či inzerce.
5. Snažte se vyvarovat off-topic (mimo téma) příspěvků.
 

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial

Sledujte nás na našich kanálech

Forum ExoSpace.cz
Facebook
RSS
Google+
Twitter
YouTube
Napište nám
SlideShare
Více:
Úkazy na obloze na konci července

Ke konci tohoto týdne, tedy během posledních červencových dnů, se dočkáme dvou zajímavých úkazů. Nejprve 29. července ráno zakryje Měsíc...

Arzenál NASA použitý ke sledování komety ISON

 

Zavřít