„Rodinný portrét“ planét Slnečnej sústavy. Fotografia Zeme je horný riadok druhá snímka (sciencedaily.com)

V tomto článku se zaměříme na několik skvostných snímků naší planety Země z různých míst Sluneční soustavy. Postupně tak uvidíte křehkost a nicotnost našeho světa, naší planety, která je nám vším a je naším domovem.

Země se svým sousedem

Tento obrázek Země s Měsícem byl pořízen kamerou HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na sondě Mars Reconnaissance Orbiter 20. listopadu 2016 z oběžné dráhy Marsu. Výsledná fotografie je složená ze čtyř sad snímků ve třech pásmech vlnových délek (infračervené, červené a modrozelené). Proto se jeví vegetace na Zemi červená. Antarktida je jediná bílá oblast, v pravém dolním rohu. Zbytek tvoří oblačnost.
Každá sada byla před složením jednotlivě upravena, díky tomu je Měsíc dost vidět a pozice Země a Měsíce jsou správné. Kdyby neproběhlo zpracování a spojení sad, byl by Měsíc mnohem tmavší a velikosti těles by nebyly vzájemně správné.

Země s Měsícem byly v době pořizování snímku vzdálené zhruba 205 milionů kilometrů. Účelem pořízení snímků byla kalibrace kamery HiRISE, jelikož spektrální odrazivost Měsíce je dobře známa.

Petr Plicka

Nejnovější snímek Země s Měsícem ze vzdálenosti Marsu – autorem je sonda MRO (nasa.gov)

Druhý pozdrav od Marsu

Tento snímek, pořízený 3. října 2007 kamerou HiRISE na sondě MRO, zachycuje Zemi s Měsícem ve vzdálenosti 142 milionů km od Marsu, kolem něhož sonda obíhá. Průměr Země je 90 pixelů a Měsíce 24, což znamená rozlišení 142 km/pixel. Vidíme osvětlenou zhruba polovinu Země a Měsíce. Bylo by možné získat snímek s plným osvětlením, nicméně jedině v době opozice, a to se Mars nachází dál; snímek by tak zachycoval méně detailů. A co na něm vidíme? I když obrázku Země dominují oblaka, lze rozeznat pobřeží Jižní Ameriky.

Země s Měsícem na snímku sondy Mars Reconnaissance Orbiter z října 2007 (nasa.gov)

Vycházející Země nad Měsícem

V den, kdy byl pořízen výše uvedený snímek, cestovala k Měsíci japonská sonda Kaguya (Selene). Ta poté pořídila sníme vycházející Země nad kráterem Shackleton na jižním pólu Měsíce, a to televizní kamerou s vysokým rozlišením HDTV. Kamera HDTV v průběhu 21 měsíců pořídila více než 600 obrázků v HD rozlišení.

Východ Země nad Měsícem v podání japonské sondy Kaguya (americaspace.com)

Snímek století – Modrá skleněnka

„Modrá skleněnka“ je název pro fotografii Země, pořízenou astronauty Apolla 17 (pravděpodobně Harrisonem Schmittem) 7. 12. 1972 v 11:39 SEČ, 5h a 6min po startu, ve vzdálenosti asi 45.000 km; byla to první fotografie zachycující plně osvětlenou polokouli Země. Je to zároveň zřejmě nejrozšířenější fotografie v historii lidstva.

Petr Valach

Valentínský portrét Slnečnej sústavy

14. februára 1990 sonda Voyager 1 prvýkrát nasnímala „rodinný portrét“ Slnečnej sústavy. V tej dobe sa sonda nachádzala za dráhou Neptúna vo vzdialenosti 40 AU (1 AU-150 mil. km). Snímky patria medzi posledné zábery sondy Voyager 1.

„Rodinný portrét“ zachytáva planéty Neptún, Urán, Saturn, Jupiter, našu matičku Zem a Venušu.

Bledomodrá bodka, Zem naša (en.wikipedia.org)

No aby bola snímka kompletná, čiže snímky všetkých planét Slnečnej sústavy, chýba Mars, ktorý bol v tej dobe málo jasný a Merkúr, ktorý bol veľmi blízko slnečného kotúča. Musíme zarátať aj trpasličiu planétu Pluto, v tej dobe planéta, ktorá až v roku 2006 bola preradená do terajšej kategórie. Na snímke Voyageru 1 Pluto nie je, pretože sa ukázalo, že je na zachytenie málo jasný.

Tieto snímky inšpirovali astronóma a známeho popularizátora astronómie Carla Sagana, ktorý bol tiež členom obrazového tímu Voyager misie NASA, ku známemu zamyslenie nazvanom Bledomodrá bodka.

„Pred dvadsiatimi piatimi rokmi Voyager 1 obzrel smerom k Zemi a uvidel bledomodrú bodku. Obraz, ktorý dodnes inšpiruje mnohých ľudí, a tej bledomodrej guľôčke hovoríme náš domov,“ s nadšením prehlásil Ed Stone, vedecký pracovník projektu misie Voyager, California Institute of Technology, Pasadena.

Rozptýlené svetlo, podobajúc na slnečný lúč, ktoré vidieť na snímke s našou planétou, je len samotným artefaktom fotoaparátu a pridáva na dramatickosti snímky.

Po týchto vytvorených portrétov šestice planét bol fotoaparát riadený počítačom vypnutý. Dnes je kozmická sonda stále „on-line“, ale zábery už kvôli stále klesajúcemu príkonu z batérií nemôže zhotovovať. V súčasnosti je vzdialená zhruba 130 AU. Sonda Voyager 1 je najvzdialenejšou vecou vyrobenou človekom. Stále dodáva prísun vedeckých informácii. 7 júla vstúpila do medzihviezdneho priestoru prekročením heliopauzy. Dnes je Voyager trikrát vzdialenejší ako v období spred 25 rokov pri zhotovovaní posledných snímok.

Carl Sagan vo svojom prejave povedal: „Tá bodka, to je náš domov. Všetkých, ktorých milujeme, nenávidíme, s nimi žijeme i všetci ľudia, ktorí kedysi žili, patrili k bledomodrej bodke. Nie je snáď lepšia ukážka hlúposti ľudskej domýšľavosti než vzdialený obraz malej bodky, nášho malého sveta a okolo len nezmerný kozmos.“

Eduard Boldižár

Zdroje:
Earth and Its Moon, as Seen From Mars (jpl.nasa.gov)
Opinion: Awakening the Sleeping Satellite—The Value of Human Lunar Exploration (americaspace.com)
Full release of the SELENE (KAGUYA) High Definition Television (HDTV) data (jaxa.jp)
PIA10244: Earth and Moon as Seen from Mars (jpl.nasa.gov)
Wow! Mars Probe Snaps Stunning Photo of Earth and Moon (space.com)
Valentínský portrét Slnečnej sústavy (exospace.cz)