Zemřel Stephen Hawking, nejvýraznější osobnost vědy

Dne 14. března 2018 se na svou věčnou pouť odebrala ikona teoretické fyziky a kosmologie, Stephen Hawking. Význačnému vědci a popularizátorovi bylo 76 let. Pozornost si získal svými pracemi o černých dírách a vzniku Vesmíru a bestsellerem Stručná historie času.

Životní osudy S. Hawkinga

Stephen William Hawking byl bytostný fyzik. Narodil se 8. ledna 1942 (300 let po Galileu Galileim) Frankovi a Isobel Hawkingovým v Oxfordu, kam se rodiče přemístili z důvodu bombardování Londýna. Další stěhování, tentokrát do St. Albans, následovalo v roce 1950. Hawking od roku 1958 studoval na Oxfordské univerzitě fyziku a získal zde studijní stipendium. Od roku 1963 pak studoval kosmologii na univerzitě v Cambridge, kde pod vedením Denise Sciamy, uznávaného kosmologa, obhájil roku 1965 doktorskou práci na téma Vlastnosti expandujících vesmírů a získal titul Ph.D. Zajímavé je, že Sciama byl zastáncem tzv. ustáleného stavu, teorie neměnného Vesmíru, který nezapočal existenci Velkým třeskem. Byl to právě Hawking, kdo ve svých pracech (spolu s Rogerem Penrosem) tuto teorii značně zpochybnil. Na Cambridge pracoval Hawking v Astronomickém ústavu, od roku 1973 v Oddělení aplikované matematiky a teoretické fyziky. Roku 1979 byl jmenován jako lukasiánský profesor matematiky; tuto pozici zastával i Isaac Newton, a třebaže jde spíše o čestné místo, nic neubírá na jeho významu.

Už na počátku studií na Cambridge se u Hawkinga začala projevovat určitá nemotornost. Údajně jí nevěnoval pozornost, byť musela být pro něj překvapením, neboť byl vždy sportovně založený, jezdil na koni a závodně vesloval. Krátce před svou promocí však ztratil rovnováhu, spadl a zranil se na hlavě. Následně prodělal důkladné vyšetření, které odhalily hrozivou skutečnost: Stephen ve svých jednadvaceti letech trpí amyotrofickou laterální sklerózou, smrtelné onemocnění nervového systému, které způsobuje celkové ochrnutí těla. Lékaři dávali Hawkingovi dva roky života.

Mladý Hawking se však nevzdal. Úspěšně dokončil dizertační práci a v roce 1965 se oženil se svou přítelkyní, která mu pomáhala v těžkých časech: Jane Wilde. Hawking přežil… a aby toho nebylo málo, měl s Jane tři děti: Lucy, Roberta a Tima. Naštěstí se nemoc nerozvíjela tak rychle, jak se očekávalo, takže třebaže byl Hawking od roku 1968 upoután na invalidní vozík, žil dále a pilně se věnoval své práci. Jeho stav se však přece jen postupně zhoršoval. V roce 1985 navštívil Středisko jaderného výzkumu CERN, kde se nakazil zápalem plic. Ten vyvolal akutní dýchací problémy, které se podařilo vyřešit až tracheostomií, takže Hawking přišel o možnost mluvit. Na řadu tak musel přijít hlasový syntezátor. Ten však již stejně byl třeba, protože Hawkingovi v té době rozuměli jen ti nejbližší.

Potřeba soustavné péče však vyvolával tlak na Hawkingovu rodinu, a tak se v roce 1995, po třiceti letech, se svou manželkou rozvedl. Již předtím žili odděleně. Od konce 80. let Hawking získával bližší vztah se svou ošetřovatelkou Elaine Mason. S ní se také velmi krátce po rozvodu s Jane oženil. Manželství trvalo 11 let a podle všeho nebylo šťastné. Co se vlastně odehrávalo, zůstává do značné míry zahaleno tajemstvím. Objevily se spekulace, že nová průvodkyně životem Hawkinga bila (objevily se mu podlitiny ve tváři), nechávala ho záměrně na zahradě v největším horku, odmítala mu poskytovat základní péči. Na popud Hawkingových dětí se případem začala zabývat policie, avšak krátce nato případ uzavřela pro neochotu Hawkinga spolupracovat a vznést obvinění. Každopádně v roce 2006 se Hawking a Mason rozvedli a Hawking přehodnotil svůj vztah k Jane, vlastním dětem i vnoučatům.

Vědecká a publikační činnost

Mezi největší pilíře Hawkingovy práce představuje důkaz, že Vesmír musel podle obecné teorie relativity započít Velkým třeskem, protože v něm je počátek času – a konec v černých dírách. Na tomto zjištění pracoval se známým britským matematikem Rogerem Penrosem. Černé díry hrály nejvýznamnější roli ve vědecké práci Hawkinga, když v průvní půlce 70. let zjistil, že černé díry by neměly být úplně černé, ale v důsledku kvantově-mechanických procesů by měly emitovat slabé záření – Hawkingovo záření. Práce o Hawkingově principu byla vlastně prvním v praxi úspěšným pokusem o propojení kvantové mechaniky s obecnou relativitou. Otázkou však je, zda pohlcováním okolní hmoty dochází k zániku informace – této otázce se věnoval Hawking v dalších letech. A na přelomu 70. a 80. let spolu s Jimem Hartleym ukázal, že Vesmír nemá v imaginárním čase žádný okraj nebo hranice.

Einsteinova publikační činnost čítá na dvě stě prací. Hawking se však snažil i odborné články trochu zpopularizovat. Jeho nejznámějším dílem je Stručná historie času, bestseller s multimilionovým nákladem, který přiblížil běžnému čtenáři taje teoretické fyziky a kosmologie. Velmi známými tituly se staly i Vesmír v kostce a Ilustrovaná teorie všeho, což jsou jedny z nejúspěšnějších knih, jaké kdy byly vydány.

Hawking vystupoval v různých dokumentárních filmech a také seriálech (třeba Simpsonovi nebo Futurama). Stal se celebritou, s níž se setkávali nejmocnější státníci planety. Hawking se často vyjadřoval ke společenským otázkám, například varoval před umělou inteligencí, před mimozemskou návštěvou a vybízel k osídlování dalších světů. Občas se v některých otázkách mýlil, nicméně jeho zarputilý a neochvějný přístup s provokativními vyjádřeními, navíc ve spojitosti s jeho životním osudem, mu dodávaly na výjimečnosti. V roce 2014 byl o Hawkingovi natočen životopisný film Teorie všeho. Možná byl jeho význam trochu přeceňovaný, alespoň v laické veřejnosti, ale v každém případě přitáhl k vědě miliony lidí. A řada z nich se nepochybně zapojila do největšího dobrodružství v dějinách lidstva.

Životní cesta Stephena Hawkinga se uzavřela v Cambridge, kde strávil téměř celý život, 14. března 2018, v den svátku Ludolfova čísla a na den přesně 139 let po narození Alberta Einsteina.

Zdroj:
Stephen Hawking (cs.ikipedia.org)
Stephen Hawking (en.ikipedia.org)
NASA Remembers Dr. Stephen Hawking (nasa.gov)
Zemřel Stephen Hawking, nejslavnější fyzik současnosti. Bylo mu 76 let (technet.idnes.cz)
Stephen Hawking, science’s brightest star, dies aged 76 (theguardian.com)
Stephen Hawking: hvězda moderní kosmologie, která přejížděla přes nohy studentům v ulicích Cambridge (irozhlas.cz)
Stephen Hawking, Famed Physicist Who Defied ALS Odds, Dies at 76 (space.com)
Science mourns Stephen Hawking’s death (nature.com)
Hawking dokázal vyloudit úsměvy, vzpomíná na setkání se zesnulým vědcem český profesor Bičák (seznamzpravy.cz)
Stephen Hawking sedemdesiatpäťročný (ExoSpace.cz)
Hvězdolet Stephena Hawkinga (ExoSpace.cz)