Kyslík komety 67P/Churyumov-Gerasimenko je starší než Sluneční soustava

Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko na snímku ze sondy Rosetta (space.com)

Jednou z významných událostí mise sondy Rosetta byl objev molekulárního kyslíku u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Jeho vznik byl původně nejasný. Vědci se přikláněli k názoru, že si jej vyrábí kometa sama v důsledku různých fyzikálních procesů na povrchu tělesa, ale věc se nejspíš bude mít trochu jinak. Zmíněné procesy na povrchu komety mohou vést ke vzniku malého množství kyslíku. Jeho hlavní zdroj se ale nachází jinde. Kevin Heritier a jeho spolupracovníci z Královské univerzity v Londýně totiž zjistili, že kyslík u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko je nejspíše takzvaně primordiální, tedy starší než samotná Sluneční soustava. Tento kyslík tak pravděpodobně pochází z prapůvodní mlhoviny, z níž postupem času vzniklo i Slunce a planety. A z tohoto zjištění vědci odvodili, že se kyslík dostal i do jader planetek a komet, což mohlo přispět i ke vzniku života na Zemi.

Heritier se svým týmem práci s názvem On the origin of molecular oxygen in cometary comae zveřejnili 3. července v časopise Nature.

Zdroj:
Molecular oxygen in comet’s atmosphere not created on its surface (phys.org)