Cassini: Pohled na Zemi a průlet vnitřní mezerou prstenců

Sonda Cassini přilétá k Saturnu v červenci 2004 (wikipedia.org)

Mise sondy Cassini končí. Postupně se více a více přibližuje k Saturnu a 15. září se ponoří do hustých vrstev Saturnovy atmosféry, kde zanikne. Tak se zajistí, že měsíce Enceladus a Titan, možní nositelé života, nebudou kontaminovány pozemskými mikroby.

Postupné přibližování umožní sestavit podrobnější mapu gravitačních a magnetických polí v okolí planety, čímž se vědci dovědí více o složení planety. Sonda se Cassini rovněž zaměří na výzkum materiálu mezi nejvnitřnějším Saturnovým prstencem D a atmosfétrou planety.

Země pohledem skrz prstence

Sonda Cassini zachytila v noci z 12. na 13. dubna 2017 Zemi, prosvítající mezi prstenci Saturna. Sonda v tu chvíli byla vzdálená 1,4 miliardy kilometrů od Země.

Země při pohledu ze sondy Cassini, 12. 4. 2017 (nasa.gov)

Země s Měsícem ze sondy Cassini, detail (nasa.gov)

Země se jeví jako světlá skvrnka. V okamžiku pořízení fotografie byl k sondě natočen Atlantský oceán. Nalevo od Země je potom Měsíc, který je vidět až ve zvětšeném záběru. Na horní straně fotografie vystupuje prstenec A, spolu s Keelerovou a Enckeho mezerou. Ve spodní části je potom jasný, ale úzký prstenec F. V Enckeho mezeře bychom našli měsíc Pan, v Keelerově pak Daphnis.

Sonda Cassini podobných záběrů pořídila v minulosti více. Jedním z nejúžasnějších byl záběr z 13. července 2013. Tehdy sonda vyfotografovala panoramatický záběr Saturnu, do nějž se promítly Venuše, Mars a Země s Měsícem.

Panoramatická mozaika Saturnu a jeho okolí, zachycená v červenci 2013 (space.com)

Detailní pohled na Zemi s Měsícem z panoramatické přehlídky Saturnu (space.com & ExoSpace.cz)

Chandra: Staroba predstihne mladosť…

Přehled jasných komet v roce 2015 a výhled do roku 2016

Sonda Cassini objavila medzihviezdny prach

První průlet vnitřní mezerou prstenců

26. dubna 2017 proletěla sonda Cassini poprvé úzkou mezerou mezi prstenci planety a samotným Saturnem, resp. nejvyššími oblaky jeho atmosféry. V době průletu se nacházela 3000 km od vrchní vrstvy mraků, kde je atmosférický tlak srovnatelný s tlakem pozemské atmosféry při hladině moře, a 200 km od viditelného vnitřního okraje prstence. Mezera je tedy asi 2000 km široká.

„Žádná jiná kosmická sonda se nedostala tak blízko k Saturnu,“ komentoval situaci projektový ředitel sondy Cassini Earl Maize z JPL. „Mohli jsme se opřít pouze o naše předpovědi, získané na základě našich zkušeností s dalšími Saturnovými prstenci, jak by asi mezera mezi prstenci a Saturnem mohla vypadat. A jsem potěšen, že mohu prohlásit, že Cassini proklouzla mezerou tak, jak jsme naplánovali, a vyplula na druhé straně ve vynikající formě.“

Útvary v Saturnově atmosféře na nezpracovaných záběrech z blízkého průletu sondy Cassini (nasa.gov)

V místě, kde sonda přeťala rovinu prstenců, se podle výpočtů měly nacházet částice o velikosti kouřových částic. V tu chvíli měla sonda rychlost 124.000 km.h^-1 vůči planetě, takže tyto částice potenciálně mohly způsobit, že sonda po jejich nárazu bude neprovozuschopná. Aby se tomu tak nestalo, využívala sonda vysokoziskovou parabolickou anténu (s průměrem 4 metry) jako štít a orientovala ji proti směru letu částic. Proto také sonda byla mimo kontakt se Zemí. Mezitím sbírala vědecká data, a jakmile se ospojení obnovilo, odvysílala je na Zemi.

Podobný průlet je naplánován již na 2. května 2017.

Závěrem

V průběhu třináctileté mise u planety Saturn sonda Cassini odeslala snímky neuvěřitelně rozmanité sbírky Saturnových měsíců. Připomeňme alespoň roztodivný Hyperion s podobou houby (a dost možná s kometární minulostí), Titan s jeho metanovými jezery a koryty, Japetus s podobou vlašského ořechu, přičemž jedna jeho strana je tmavá jak uhel, druhá světlá, Mimas se svým obrovským kráterem Herschel. Nebo Enceladus se svými gejzíry vody, jedno z nejpříhodnějších míst pro život.

Sonda Cassini stála 3,2 miliardy dolarů a je výsledkem spolupráce NASA, ESA a Italské kosmické agentury. Je to zároveň poslední velká sonda, určená k průzkumu planet. Startovala v říjnu 1997 raketou Titan IV – Centaur, v té době nejsilnější rakety světa. Sonda spolu s evropským landerem Huygens doputovala k Saturnu po dlouhé cestě v červenci 2004. Lander poté v lednu 2005 přistál na povrchu měsíce Titan.

Zdroj:
NASA Image Shows Earth Between the Rings of Saturn (nasa.gov)
Cosmic Speck: See Earth Through Saturn’s Rings in Amazing Cassini Photo (space.com)
NASA Spacecraft Dives Between Saturn and Its Rings (nasa.gov)
Saturn, Earth Shine in Amazing New Photo by NASA Probe (space.com)
Wow! NASA Probes See Earth & Moon from Saturn, Mercury (Photos) (space.com)